Yellowstonská kaldera

Yellowstonská kaldera
Severovýchodní část kaldery s řekou Yellowstone River protékající Hayden Valley.
Severovýchodní část kaldery s řekou Yellowstone River protékající Hayden Valley.

Vrchol2 805 m n. m.
Poloha
SvětadílSeverní Amerika
StátUSAUSA USA
PohoříSkalnaté hory
Souřadnice44°24′ s. š., 110°42′ z. d.
Yelowstonská kaldera
Yelowstonská kaldera
Nejsnazší trasaAutem / autobusem / pěšky
Typsupervulkán
Erupcepřed ~631 300 lety[1]
PovodíYellowstone
(přítok Mississippi)
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Posun místa za posledních 16 miliónů let
Proxy data teplot z Antarktidy z období za posledních 800 tisíc let neprokazují (s rozlišením lepším než 1000 let),[2] že by nastala globální sopečná zima doprovázená globálním poklesem teplot.

Yellowstonská kaldera je sopečná kaldera a supervulkán v národním parku Yellowstone, na severozápadě státu Wyoming, v USA. Hlavní rysy kaldery měří asi 55 × 72 km. [pozn. 1] Obrovská vulkanická struktura vznikla prostřednictvím posledních třech super-erupcí: Huckleberry Ridge Tuff (před 2,1 miliony let), Mesa Falls (před 1,3 miliony let) a Lava Creek (před 631 300 ± 4 300 lety).[1]

Historie

V 80. letech byla kaldera zmapována na základě leteckého snímkování NASA, kde její rozměr byl naměřen zhruba 45 × 85 km.[3] Jedná se o činnou sopku, která za poslední dva miliony let několikrát vybuchla. Výbuch před přibližně 640 tisíci lety měl stupeň VEI 8. Asi se jednalo o dvojitý výbuch.[4] Teplota vody se na jednom vzdáleném místě snížila o 3 °C.[5] Aktivita je důsledkem rozlomení oceánské desky a jejího podsunutí pod americkou pevninu před přibližně 30 milióny let.[6]

Původ horké skvrny

Horká skvrna je místo v astenosféře (hloubka 80–220 km), kde se shromažďuje magma a stoupá vzhůru k zemskému povrchu. Nicméně zdroj této skvrny je stále nejasný. Někteří geovědci předpokládají, že yellowstonská horká skvrna je důsledkem lokální interakce mezi místními podmínkami v litosféře a plášťovou konvekcí ve svrchním zemském plášti. Jiná část odborníků se domnívá, že původ je naopak až ve spodním zemském plášti (plášťový chochol). V minulosti mohly být nedaleké trapy v povodí řeky Columbie součástí stejné horké skvrny. V období před 17–14 miliony let došlo v jejím povodí k rozsáhlému bazaltovému výlevu o objemu ~174 300 km³. Yellowstonská skvrna se neustále posouvá severovýchodním směrem, přičemž v době před 16 miliony let se nacházela ve stejném místě, kde se onen masivní výlev odehrál.

Alternativní teorie z roku 2018, navržená Virginskou polytechnickou univerzitou, s plášťovým chocholem nepočítá. Docentka geofyziky Ying Zhou dodává: „Neexistují důkazy o teplu proudícím ze zemského jádra, které by dodávalo energii sopce v Yellowstonu. Místo toho naše představa o podzemí ukazuje, že Yellowstonský vulkán vznikl v důsledku zanoření obrovské oceánské desky pod západní Spojené státy americké před 30 miliony let.“ V hloubce 400–650 km pod současnou kaskádovou linií sopek leží tedy abnormální podzemní struktura. Zanořená oceánská deska, zvaná Farallonská, se rozpadla na kusy, z nichž některé začaly klesat hlouběji do zemského pláště a vytlačovat horké horniny nahoru. Díky vzhůru proudící energii vznikly před 16 miliony let první vulkány.[7][8]

Potenciální hrozby

Yellowstonský supervulkán stále disponuje velkou magmatickou komorou, takže erupce v budoucnu by měly být teoreticky možné. Nicméně Americký úřad geologického průzkumu (USGC) výraznější erupci v dohledné době neočekává. Spíše počítá s hydrotermálními explozemi a se středně silnými až silnými zemětřeseními. V současné době je aktivita spíše na ústupu.[9]

Zemětřesení

Tektonické a sopečné pochody způsobí v oblasti zhruba 1–2 tis. otřesů za rok. Většina z nich je malá, zpravidla nedosahujíc více než 3,0 stupňů Richterovy stupnice. Příležitostně může dojít k nárůstu seismické činnosti. Například v roce 1985 se v průběhu několika měsíců zaznamenalo více než 3 tis. otřesů, přičemž v letech 19832008 vědci detekovali přes 70 menších zemětřesných rojů. USGC k tomu dodává, že jejich původ jsou tektonického původu (lokální zlomy) než pohybem magmatu.

V prosinci 2008 se situace opakovala. Pod severozápadním okrajem Yellowstonského jezera bylo během sedmi dnů zjištěno přes 500 otřesů a nejsilnější z nich měl 3,9 stupňů. Další zemětřesný roj se objevil o dva roky později v časovém rozmezí mezi zemětřesením na Haiti a zemětřesením v Chile. 30. března 2014 zasáhl národní park v Yellowstonu zemětřesení o síle 4,8 stupňů Richterovy stupnice, což je nejsilnější od února 1980. Během února 2018 se detekoval další roj s více než 300 otřesy.

Kinematografie

  • Supervulkán (2005) – dokumentární drama od britské BBC rekonstruuje průběh fiktivní erupce v blízké budoucnosti.
  • 2012 (2009) – jedna z katastrof, jež se ve filmu od režiséra Rolanda Emmericha objeví, je právě erupce Yellowstonu ačkoliv její vyobrazení je zcela fiktivní a neodpovídá vědeckým poznatkům.

Odkazy

Poznámky

  1. Stav zjištěn při geologické průzkumné práci prováděné Bobem Christiansenem z United States Geological Survey v 60. a 70 letech 20. století.

Reference

  1. a b N. E. Matthews; J. A. Vazquez, Andrew T. Calvert. Age of the Lava Creek supereruption and magma chamber assembly at Yellowstone based on 40Ar/39Ar and U-Pb dating of sanidine and zircon crystals [online]. Geochemistry, Geophysics, Geosystems, 2005-07-02. Dostupné online. (angličtina) 
  2. JOUZEL, J.; MASSON-DELMOTTE, V.; CATTANI, O.; DREYFUS, G.; FALOURD, S.; HOFFMANN, G.; MINSTER, B. NOAA/WDS Paleoclimatology - EPICA Dome C - 800KYr Deuterium Data and Temperature Estimates. www.ncei.noaa.gov [online]. Dostupné online. DOI 10.25921/8t7e-z147. (anglicky) 
  3. TOMANOVÁ, Libuše. Pod Yellowstonem tiká časovaná bomba Země. iDNES.cz [online]. iDnes, 2007-02-13 [cit. 2018-01-14]. Dostupné online. 
  4. Yellowstone spawned twin super-eruptions that altered global climate. sciencedaily.com [online]. [cit. 2022-12-04]. Dostupné online. (anglicky) 
  5. KENNETT, James; BEHL, Richard J.; DEAN, Walter E.; SORLIEN, Christopher; NICHOLSON, Craig. Santa Barbara Basin Sediment Record of Volcanic Winters Triggered by Two Yellowstone Supervolcano Eruptions at 639 KA. Abstracts with Programs [online]. 2017. Roč. 49, čís. 6. Dostupné online. DOI 10.1130/abs/2017AM-306169. (anglicky) 
  6. Virginia Tech. Yellowstone super-volcano has a different history than previously thought. phys.org [online]. 2018-07-26 [cit. 2022-12-04]. Dostupné online. (anglicky) 
  7. ZHOU, Ying. Anomalous mantle transition zone beneath the Yellowstone hotspot track. S. 449–453. Nature Geoscience [online]. 2018-06. Roč. 11, čís. 6, s. 449–453. Dostupné online. DOI 10.1038/s41561-018-0126-4. Bibcode 2018NatGe..11..449Z. (anglicky) 
  8. Supervulkán nevznikl standardně. archiv.akademon.cz [online]. 2018-07-30 [cit. 2022-12-04]. Dostupné online. 
  9. Geological Society of America. Discovery of ancient super-eruptions indicates the Yellowstone hotspot may be waning. phys.org [online]. 2020-06-03 [cit. 2022-12-04]. Dostupné online. (anglicky) 

Externí odkazy

  • Logo Wikimedia Commons Obrázky, zvuky či videa k tématu Yellowstonská kaldera na Wikimedia Commons
  • Eurozprávy.cz – Supervulkán v Yellowstone se probouzí? Archivováno 14. 1. 2018 na Wayback Machine.
Pahýl
Pahýl
Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace.
Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.
Autoritní data Editovat na Wikidatech
  • LCCN: sh2018001532
  • NLI: 987012403708705171