Západní břeh Jordánu
| Západní břeh Jordánu الضفة الغربية (ad-Dafa al-Gharbíja) | |
|---|---|
 | |
| Geografie | |
| Hlavní město | Ramalláh |
| Souřadnice | 31°58′ s. š., 35°18′ v. d. |
| Rozloha | 5 860 km² |
| Nejvyšší bod | Tal Ásúr (1022 m n. m.) |
| Obyvatelstvo | |
| Počet obyvatel | 2 676 740 (odhad 2013) |
| Hustota zalidnění | 456,8 obyv./km² |
| Jazyk | arabština (úřední), hebrejština |
| Náboženství | islám, judaismus, křesťanství |
| Správa regionu | |
| Stát | Palestina Palestina |
| Vznik | 1949 po první arabsko–izraelské válce |
| Prezident | Mahmúd Abbás |
| Předseda vlády | Salám Fajjád |
| Měna | izraelský šekel, jordánský dinár |
| Mezinárodní identifikace | |
| Telefonní předvolba | +970, +972 |
| Internetová doména | ps |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Západní břeh Jordánu (též Předjordánsko, hebrejsky יהודה ושומרון, zastarale Jehuda ve-Šomron (Judea a Samaří), nebo הגדה המערבית, ha-Gada ha-ma'aravit (Západní břeh), arabsky الضفة الغربية, ad-Daffa al-gharbíja (Západní břeh) je označení pro vnitrozemské území na západním (pravém) břehu řeky Jordán na Blízkém východě. Mezinárodním společenstvím je částečně uznáváno jako součást Palestinských území (Západní břeh Jordánu a Pásmo Gazy).
Historie
Původně kanaánské území, od 14. stol. př. n. l. postupně osidlované izraelskými kmeny, tzv. Samaří v severním království do 722 př. n. l., kdy byli tamní Židé vystěhováni do Asýrie a území částečně osídleno jinými národy. Po Kýrově ediktu v 6. století př. n. l. bylo znovu osidlováno Židy – po prvním židovském povstání a po povstání Bar Kochby 132–135 n. l. nastává pokles trvalého osídlení. Po byzantské, mamlúcké a turecké nadvládě dochází k postupnému židovskému znovuosídlení a začínají se trvaleji usazovat i první Arabové.
Po porážce osmanského impéria v první světové válce bylo toto území do roku 1948 součástí britské mandátní Palestiny. Při izraelské válce za nezávislost obsadilo území, které v roce 1947 předpokládala OSN jako prostor pro arabskou „národní domovinu“, tehdejší Zajordánsko, jež Západní břeh 24. dubna 1950 anektovalo.[1] Arabská populace nevyvinula ani před válkou, ani po válce za nezávislost snahu o vytvoření státu, neboť území fakticky i de iure patřilo Palestincům.[zdroj?] Do roku 1967 bylo území součástí Jordánska, poté je v šestidenní válce obsadil Izrael, jímž je dodnes spravováno.
Z pohledu mezinárodní politiky je území považováno za součást vznikajícího Státu Palestina s ne jasně definovanými hranicemi[zdroj?] (v rámci Izraele je děleno území na sektory C, B a A s převažujícím židovským, smíšeným nebo čistě arabským obyvatelstvem), který však dosud nedosáhl plné nezávislosti a nemá skutečnou územní integritu. V Izraeli existuje řada dobrovolnických hnutí osídlujících „biblické srdce Izraele“ od okamžiku, kdy je Izrael zabral ve válce. Z pohledu mezinárodních institucí jsou tato města a vesnice označovány za „ilegální osady“ a některá města a vesnice s arabským, tzv. palestinským obyvatelstvem jsou nazývány „utečenecké tábory“. Do dnešního dne zde[kdy?] vzniklo 242 osad. V srpnu 2005 byly čtyři osady ze Západního břehu Jordánu vyklizeny na pokyn Ariela Šarona.
Guvernoráty
Předjordánsko tvoří 11 guvernorátů:
- Guvernorát Dženín
- Guvernorát Túbás
- Guvernorát Nábulus
- Guvernorát Tulkarm
- Guvernorát Salfit
- Guvernorát Kalkílija
- Guvernorát Ramalláh
- Guvernorát Jericho
- Guvernorát Jeruzalém
- Guvernorát Betlém
- Guvernorát Hebron
Galerie
-
Izraelská osada Ma'ale Adumim na Západním břehu Jordánu -
Zatčení palestinského demonstranta na Západním břehu Jordánu -
Mapa Západního břehu Jordánu a Pásma Gazy. Území pod palestinskou samosprávou jsou tmavě zelená, území pod správou Izraele jsou zelenožlutá. -
Mapa z roku 2012. Území pod správou Izraele jsou modrá, izraelské osady jsou vyznačeny fialově. -
Mírový plán prezidenta Trumpa z ledna 2020, který navrhoval vznik samostatného Státu Palestina (vyznačen modře)
Odkazy
Reference
Související články
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Západní břeh Jordánu na Wikimedia Commons
 | Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace. Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty. |
 | Izrael Izrael | Izrael Izrael | Jordánsko Jordánsko | |
| Izrael Izrael |  | Jordánsko Jordánsko | ||
 Západní břeh Jordánu  | ||||
 | ||||
| Izrael Izrael | Izrael Izrael | Mrtvé moře • Jordánsko Jordánsko |
| Města a uprchlické tábory ve Státě Palestina | |
|---|---|
| Západní břeh Jordánu | |
| Pásmo Gazy | |
| Judea a Samaří | ||
|---|---|---|
| Města |  | |
| Místní rady | ||
| Oblastní rady | ||
Další distrikty:
| ||
