Zemědělská půda

Tento článek není dostatečně ozdrojován, a může tedy obsahovat informace, které je třeba ověřit.

Jste-li s popisovaným předmětem seznámeni, pomozte doložit uvedená tvrzení doplněním referencí na věrohodné zdroje.

Zemědělská půda (resp. zemědělsky využívaná půda) je část povrchu země využívaná člověkem k výkonu zemědělství či pastevectví. Zemědělskou půdou jsou převážně pole (orná půda), louky, případně pastviny, ovocné sady a vinice.^[1]

Zemědělská půda je většinou charakterizována určitou vrstvou úrodné půdy na polích zvané ornice. Úrodná půda se však vyskytuje i pod zápojem porostu na loukách, neboť pod travnatými ekosystémy vznikají kvalitní černozemě. Je to dáno prokořeněním, edafonem (společenstvem organismů žijících v půdě), rozkladem organických zbytků aj.

Z pohledu ekonomického je v některých zemích zemědělská půda dělena podle kvality. V ČR je opatřována agroekologickou a ekonomickou charakteristikou, dělí se do bonitovaných půdně ekologických jednotek. Z pohledu práva je to právě ta část půdy, na které dochází k výkonu zemědělské činnosti.

Z historického úhlu pohledu můžeme zaznamenat různé systémy hospodaření, tak jak docházelo k rozvoji zemědělství a k postupnému vzniku tohoto druhu půdy. Nejprve jsou to primitivní soustavy hospodaření (stepní systém, systém žďárový, systém záplavový), později se vyvíjejí úhorové systémy, z nich systémy střídavého hospodaření charakterizované vznikem osevních postupů udržující rovnováhu a stálou úrodnost zemědělských půd. Od poloviny 19. století se s rozvojem agrochemie setkáváme se systémy zemědělsko-průmyslovými, zemědělství začíná být chápáno jako průmysl. Vzhledem k zonalitě a stupni sociálně-ekonomického rozvoje se však na celém světě můžeme setkat se všemi výše jmenovanými postupy. Přechodným systémem mezi lesnicky využívanou půdou a systémy hospodaření na těchto půdách je agrolesnictví.

Z ekologického úhlu pohledu by se z globálního hlediska emisí skleníkových plynů měla většina evropské zemědělské půdy opustit a ponechat přirozená.^[2]

Orná půda

Orná půda je ta část zemědělské půdy, na kterém se pěstují pravidelně zemědělské plodiny. V České republice dosahuje orná půda 38 % z celkové rozlohy ČR. Zornění zemědělské půdy v Česku je pak 70,9 % (jedná se o podíl orné půdy na rozloze zemědělské půdy). Tato hodnota má od roku 1990 klesající trend, zvyšuje se rozloha trvale travních porostů.^[1]

Trvalé travní porosty, zahrady, sady a vinice

Jako další složka v rámci zemědělské půdy se uvádí trvalé travní porosty (TTP) zahrnující louky a pastviny, které zabírají plochu 12,6 % z celkové rozlohy ČR. Na zahrady, sady vinice, chmelnice a ostatní půdu, která je využívaná podobně připadají přibližně 3%.^[1]

Zemědělský půdní fond

Co je Zemědělský půdní fond vymezuje zákon 334/1992 Sb.:

„(1) Zemědělský půdní fond je základním přírodním bohatstvím naší země, nenahraditelným výrobním prostředkem umožňujícím zemědělskou výrobu a je jednou z hlavních složek životního prostředí. Ochrana zemědělského půdního fondu, jeho zvelebování a racionální využívání jsou činnosti, kterými je také zajišťována ochrana a zlepšování životního prostředí.

(2) Zemědělský půdní fond tvoří pozemky zemědělsky obhospodařované, to je orná půda, chmelnice, vinice, zahrady, ovocné sady, trvalé travní porosty a půda, která byla a má být nadále zemědělsky obhospodařována, ale dočasně obdělávána není (dále jen „zemědělská půda“).

(3) Do zemědělského půdního fondu náležejí též rybníky s chovem ryb nebo vodní drůbeže a nezemědělská půda potřebná k zajišťování zemědělské výroby, jako polní cesty, pozemky se zařízením důležitým pro polní závlahy, závlahové vodní nádrže, odvodňovací příkopy, hráze sloužící k ochraně před zamokřením nebo zátopou, technická protierozní opatření apod.

(4) O tom, že jde podle odstavců 2 a 3 o součásti zemědělského půdního fondu, rozhoduje v pochybnostech orgán ochrany zemědělského půdního fondu.“^[3]

Odkazy

Související články

• Plužina
• Rajonizace zemědělské výroby

Reference

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu zemědělská půda na Wikimedia Commons
• Miroslav Šuta: Evropská půda v ohrožení – opomíjený problém, respekt.cz, 15. ledna 2008
• Jan Stejskal: Zdeněk Vašků: Půda je nenahraditelná, ekolist.cz, 25. dubna 2008

Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace. Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.