Čtyřkoalice

Čtyřkoalice
Logo
Datum založení1998
Datum rozpuštění2002
LídrCyril Svoboda
Typ koalicevolební koalice
část vládní koalice (od 2002)
Členské stranyKDU-ČSL
US
ODA
DEU
Ideologieliberální konzervatismus
křesťanská demokracie
pro-evropanismus
atlantismus
Politická pozicestředopravice
Barvy
     žlutá
     modrá
Volební výsledek14,2% (PSP ČR 2002)
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Čtyřkoalice byla koalicí původně čtyř středopravicových stran, působící v české politice v letech 1998 až 2002.

Členské strany

Strana Ideologie Pozice Mandáty v Poslanecké sněmovně
1998 2002
Křesťanská a demokratická unie – Československá strana lidová křesťanská demokracie střed až středopravá
20/200
22/200
Unie svobody sociální liberalismus středopravá
19/200
9/200
Občanská demokratická aliance konzervativní liberalismus středopravá
0/200
0/200
Demokratická unie liberální konzervatismus středopravá
0/200
Sloučena s US

Historie

Čtyřkoalici vytvořily 1. září 1998 KDU-ČSL, Unie svobody, Demokratická unie a Občanská demokratická aliance za účelem společného postupu proti ODS a ČSSD v nadcházejících senátních a komunálních volbách v Praze. Celkem bylo do horní parlamentní komory v těchto volbách zvoleno 13 senátorů nominovaných Čtyřkoalicí.[1] V září 1999 uzavřely strany podílející se na Čtyřkoalici „Svatováclavskou smlouvu“, jejímž obsahem bylo: společný postup před sněmovními volbami a následně i po nich, neuzavření dohody o spolupráci s jinou stranou na parlamentní úrovni a zřízení Rady Čtyřkoalice tvořené předsedy a místopředsedy jednotlivých smluvních stran.[2] O rok později došlo k prohloubení spolupráce uzavření čtyřkoaliční Svatováclavské smlouvy, na jejímž základě byla zřízena osmičlenná Politická rada Čtyřkoalice coby nejvyšší orgán tohoto uskupení (po 3 členech měly KDU-ČSL, US, po 1 ODA a DEU).[3]

Jedním z jejích významných úspěchů byly senátní volby v roce 2000, v nichž získala 17 z 27 obsazovaných křesel a připravila ODS a ČSSD o většinu v Senátu.[4][5]

Na konci roku 2001 se počet členů redukoval na tři, když se Unie svobody a DEU spojily v US-DEU. V následujícím roce KDU-ČSL odmítla kandidovat v nadcházejících parlamentních volbách s ODA kvůli jejím problémům s financováním. Pouze KDU-ČSL a US-DEU pak šly do voleb společně pod značkou Koalice.

Volební výsledky

Poslanecká sněmovna

Mapa výsledků koalice ve sněmovních volbách 2002
Volby Hlasy Mandáty Pozice Postavení
Abs. % Abs. ±
2002 680 670 14.2
31/200
▼8 ▼4. Vláda

Senát

Volby První kolo Druhé kolo Mandáty Pozice
Hlasy % Hlasy % Zvoleno Celkem ±
1998 255 785 26.6 166 483 31.0
13/27
26/81
▲5 ▲1.
2000 234 879 27.3 247 197 43.9
17/27
39/81
▲13 ▲1.

Zastupitelstva krajů

Volby Hlasy Mandáty Pozice
Abs. %
2000 537 012 22.9
175/675
2.

Reference

  1. ↑ FIALA, Petr; FORAL, Jiří; KONEČNÝ, Karel a kol. Český politický katolicismus 1848-2005. 1.. vyd. Brno: Centrum pro studium demokracie a kultury, 2008. 535 s. ISBN 978-80-7325-155-0. S. 485–486. 
  2. ↑ FIALA, Petr; SUCHÝ, Petr. Křesťanská a demokratická unie - Československá strana lidová. Příprava vydání Pavel Marek, Jiří Malíř. 1.. vyd. Brno: Doplněk, 2005. S. 1441, In Politické strany. Vývoj politických stran a hnutí v českých zemích a Československu 1861-2004. II. díl: Období 1938-2004. 
  3. ↑ NAVRÁTIL, Vojtěch. Preferenční hlasování voličů Koalice ve volbách do PSP ČR v roce 2002. S lidovci do koalice už nikdy více. Diplomová práce. [s.l.]: Fakulta sociálních věd Univerzity Karlovy v Praze, 2011. 100 s. S. 30. 
  4. ↑ BBC. BBC česká redakce [online]. BBC Czech [cit. 2014-10-22]. Dostupné online. 
  5. ↑ ŠULEK, Marcel; KOČÍ, Petr. Jak se měnilo rozložení sil v Senátu? Pestrobarevná historie v přehledné aplikaci [online]. Český rozhlas, 2014-10-22 [cit. 2014-10-22]. Dostupné online. 

Externí odkazy

  • Vznik a zánik čtyřkoalice na BBC (česky)
Pahýl
Pahýl
 Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace.
Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.
Politické strany a hnutí v České republice
Poslanecká sněmovna (200)
(2021)
Senát (81)
(2018, 2020, 2022)
  • ODS a TOP 09 (36, z toho 17 ODS, 4 TOP 09, 1 ProMOST a 14 bezpartijních – 5 za ODS, 2 za TOP 09, 1 za Svobodní, 1 za SEN 21, 1 za T2020, 1 za STAN a 2 nezávislí)
  • Starostové a nezávislí (18, z toho 4 STAN, 2 SLK, 1 Ostravak, 1 MHS a 10 bezpartijních – 9 za STAN a 1 za SLK)
  • KDU-ČSL a nezávislí (12, z toho 8 KDU-ČSL, 1 SproK za KDU-ČSL a 3 bezpartijní za KDU-ČSL)
  • ANO a SOCDEM (6 z toho 2 ANO, 1 SOCDEM a 3 bezpartijní za ANO)
  • SEN 21 a Piráti (6 z toho 1 SEN 21, 1 Piráti a 4 bezpartijní; 2 za SEN 21, 1 za Piráty a 1 za HDK)
  • nezařazení (3 bezpartijní – 1 za NEZ a 2 nezávislí)
    		•
    Evropský parlament (21)
    (2019)
  • ANO (5) v Renew
  • ODS (4) v ECR
  • Piráti (3) v Greens/EFA
  • KDU-ČSL (2), TOP 09 (2) a STAN (1) v EPP
  • SPD (2) v ID
  • KSČM (1) v GUE-NGL
  • 1 bezpartijní za ANO v S & D
    		•
    Neparlamentní
    Seznam neparlamentních politických stran a hnutí není úplný.
    KDU-ČSL
    Historie
    Klerikalismus • Křesťanský socialismus • Pětka • Prozatímní státní zřízení • Národní pouť na Velehradě (1985) • Obrodný proud v Československé straně lidové • Křesťanská a demokratická unie (koalice) • Křesťanskosociální unie • Čtyřkoalice • TOP 09 • Demokratický blok • SPOLU
    Předsedové
    Jan Šrámek (1919–1922; 1922–1938) • František Šabata (1919–1922) • Alois Petr (1948–1951) • Josef Plojhar (1951–1968) • Antonín Pospíšil (1968–1973) • Rostislav Petera (1973–1980) • František Toman (1980–1981) • Zbyněk Žalman (1981–1989) • Josef Bartončík (1989–1990) • Josef Lux (1990–1998) • Jan Kasal (1999–2001) • Cyril Svoboda (2001–2003) • Miroslav Kalousek (2003–2006) • Jiří Čunek (2006–2009) • Cyril Svoboda (2009–2010) • Michaela Šojdrová (pověřená vedením) (2010) • Pavel Bělobrádek (2010–2019) • Marek Výborný (2019–2020) • Marian Jurečka (od 2020)
    Související