František Šabata

František Šabata
František Šabata
František Šabata
Poslanec Říšské rady
Ve funkci:
1907 – 1911
Poslanec Revolučního nár. shromáždění
Ve funkci:
1919 – 1920
Senátor Národního shromáždění ČSR
Ve funkci:
1920 – 1935
Stranická příslušnost
ČlenstvíStr. katolického lidu
Č. str. křesť.-sociální
ČSL

Narození30. listopadu 1858
Vrbice
Rakouské císařstvíRakouské císařství Rakouské císařství
Úmrtí19. listopadu 1942 (ve věku 83 let)
Vrbice
Protektorát Čechy a MoravaProtektorát Čechy a Morava Protektorát Čechy a Morava
RodičeJan Šabata
Profesepolitik
Některá data mohou pocházet z datové položky.

František Šabata (30. listopadu 1858 Vrbice[1] – 19. listopadu 1942 Vrbice[2][3][4])[4][5][6] byl český a československý katolický politik a meziválečný poslanec a senátor za Československou stranu lidovou.

Biografie

Jeho otec Jan Šabata (1834–1906) byl za Rakouska-Uherska obecním starostou ve Vrbici, okresním starostou a poslancem Českého zemského sněmu.[7]

František absolvoval gymnázium v Rychnově nad Kněžnou a v roce 1879 hospodářskou akademii v Táboře. V letech 1880–1886 působil jako úředník-správce velkostatku Zdeňka Kolovrata v Rychnově nad Kněžnou. Roku 1886 převzal po otci rodový statek ve Vrbici. Politicky aktivní byl již za Rakouska-Uherska. Od roku 1890 byl činný v obecním zastupitelstvu rodné obce. V letech 1898–1921 zde zastával post starosty, byl členem okresního zastupitelstva a dlouholetým předsedou místní školní rady. Od poloviny 90. let 19. století se věnoval práci ve prospěch katolicky orientovaného rolnictva. Pořádal přednášky s národohospodářskou tematikou v hospodářském spolku v Chlenech a okolí a vyvíjel rozsáhlou publicistickou činnost na stránkách denního tisku a hospodářsky orientovaných časopisů. Od počátku 20. století se jeho veřejné působení rozšířilo do regionu severovýchodních Čech a stal se funkcionářem Sdružení českých katolických zemědělců pro Království české. V roce 1908 zakládal Hospodářské sdružení českých křesťanských zemědělců. Náležel k agrární frakci, která pod vedením Václava Myslivce postupně ovládla křesťanskosociální hnutí a Stranu katolického lidu, jež se pak transformovala na Českou stranu křesťansko-sociální v království Českém (1910–1914). Na IV. sjezdu této strany v roce 1912 (podle jiného zdroje až roku 1913) vystřídal v čele Ústředního výkonného výboru v předsednické funkci Rudolfa Horského a setrval v ní až do roku 1919, kdy ho ustavující sjezd ČSL v Praze potvrdil jako předsedu zemské organizace ČSL v Čechách, i když faktický vliv zde spíše měl Bohumil Stašek. Jeho zásluhy byly oceněny papežským vyznamenáním – křížem Pro Ecclesia et Pontifice.[4][8][2]

Ve volbách do Říšské rady roku 1907 se stal jako jeden ze sedmi českých katolických reprezentantů z Čech poslancem Říšské rady (celostátní parlament), kam byl zvolen za okrsek Čechy 060. Usedl do poslanecké frakce Český katolicko-národní klub. Ve vídeňském parlamentu setrval do konce funkčního období sněmovny, tedy do roku 1911.[9]

Po vzniku Československa zasedal za Československou stranu lidovou v Revolučním národním shromáždění.[10] Mandát nabyl v lednu 1919. Byl profesí rolníkem a starostou.[11]

V parlamentních volbách v roce 1920 získal senátorské křeslo v Národním shromáždění.[12] Mandát obhájil v parlamentních volbách v roce 1925[13] a parlamentních volbách v roce 1929. Senátorem byl do roku 1935.[14]

I ve 20. letech 20. století byl předsedou české zemské organizace lidovců.[15]

Odkazy

Reference

  1. SOA Zámrsk, Matrika narozených 1833-1870 ve Vrbici, sign.54-5, ukn.3319, str.629. Dostupné online
  2. a b Marek, Pavel: Český politický katolicismus na Říšské radě ve Vídni v letech 1907–1914. In: ACTA UNIVERSITATIS PALACKIANAE OLOMUCENSIS FACULTAS PHILOSOPHICA HISTORICA 32 – 2003 [online]. upol.cz [cit. 2011-11-21]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-03-05. 
  3. MALÍŘ, Jiří - MAREK, Pavel a kol.: Politické strany, 1861-1938. Brno: Doplněk, 2005. ISBN 80-7239-178-X. S. 271. 
  4. a b c PEHR, Michal. Cestami křesťanské politiky : Biografický slovník k dějinám křesťanských stran v českých zemích. [s.l.]: AKROPOLIS, 2007. 373 s. Dostupné online. ISBN 978-80-86903-53-8. S. 253–254. 
  5. Národní shromáždění. Národní shromáždění Republiky československé v prvém desítiletí. [s.l.]: Státní tiskárna, 1928. 1315 s. Dostupné online. S. 1314. 
  6. NASKE, Miloslav. Národní shromáždění Republiky Československé: Poslanecká sněmovna, Senát, Národní výbor, Revoluční národní shromáždění. Životopisná a statistická příručka.... [s.l.]: Šmejc a spol., 1924. 247 s. Dostupné online. 
  7. Zpravodaj města Kostelec nad Orlicí, 11/2012 [online]. kostelecno.cz [cit. 2016-05-19]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-09-19. 
  8. MALÍŘ, Jiří - MAREK, Pavel a kol.: Politické strany, 1861-1938. Brno: Doplněk, 2005. ISBN 80-7239-178-X. S. 271, 293, 295, 655. 
  9. Databáze stenografických protokolů a rejstříků Říšské rady z příslušných volebních období, http://alex.onb.ac.at/spa.htm.
  10. František Šabata [online]. Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky [cit. 2011-11-21]. Dostupné online. 
  11. jmenný rejstřík [online]. Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky [cit. 2011-11-21]. Dostupné online. 
  12. jmenný rejstřík [online]. Senát Parlamentu České republiky [cit. 2011-11-30]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2014-12-26. 
  13. jmenný rejstřík [online]. Senát Parlamentu České republiky [cit. 2011-11-30]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2014-12-15. 
  14. jmenný rejstřík [online]. Senát Parlamentu České republiky [cit. 2011-11-30]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2014-12-26. 
  15. MALÍŘ, Jiří - MAREK, Pavel a kol.: Politické strany, 1861-1938. Brno: Doplněk, 2005. ISBN 80-7239-178-X. S. 658. 

Externí odkazy

  • František Šabata v Revolučním národním shromáždění roku 1919
KDU-ČSL
Historie
KlerikalismusKřesťanský socialismus • Pětka • Prozatímní státní zřízení • Národní pouť na Velehradě (1985) • Obrodný proud v Československé straně lidové • Křesťanská a demokratická unie (koalice) • Křesťanskosociální unieČtyřkoaliceTOP 09Demokratický blokSPOLU
Předsedové
Jan Šrámek (1919–1922; 1922–1938) František Šabata (1919–1922) Alois Petr (1948–1951) Josef Plojhar (1951–1968) Antonín Pospíšil (1968–1973) Rostislav Petera (1973–1980) František Toman (1980–1981) Zbyněk Žalman (1981–1989) Josef Bartončík (1989–1990) Josef Lux (1990–1998) Jan Kasal (1999–2001) Cyril Svoboda (2001–2003) Miroslav Kalousek (2003–2006) Jiří Čunek (2006–2009) Cyril Svoboda (2009–2010) Michaela Šojdrová (pověřená vedením) (2010) Pavel Bělobrádek (2010–2019) Marek Výborný (2019–2020) Marian Jurečka (od 2020)
Související
Autoritní data Editovat na Wikidatech
  • NKC: jk01122313
  • ISNI: 0000 0000 5580 6790
  • VIAF: 83915587