Štětín

Štětín Szczecin
znak vlajka
Poloha
Souřadnice	53°25′29″ s. š., 14°33′19″ v. d.
Nadmořská výška	−0,1 až 130,9 m n. m.
Stát	Polsko Polsko
Vojvodství	Západopomořanské
Okres	městský okres
Administrativní dělení	4 městské části
Štětín
Rozloha a obyvatelstvo
Rozloha	301 km²
Počet obyvatel	396 168 (2021)[1]
Hustota zalidnění	1 316,2 obyv./km²
Etnické složení	Poláci
Náboženské složení	křesťanství
Správa
Status	město
Starosta	Piotr Krzystek
Oficiální web	www.szczecin.eu/pl
Adresa obecního úřadu	pl. Armii Krajowej 1
Telefonní předvolba	(+48) 91
PSČ	70-001–71-899
Označení vozidel	ZS a ZZ
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Štětín (polsky Szczecin, výslovnost [ˈʃtʃɛtɕin]IPA, německy Stettin) je město (a přístav) položené na Odře v severozápadním Polsku, hlavní město Západopomořanského vojvodství a historická metropole Pomořanska. Město bylo založeno slovanskými osadníky nejspíše již v 7. století, avšak městská práva získalo v roce 1243. Do počátku 16. století ve Štětíně dominovala polština, ale ještě v tomtéž století docházelo k rapidní germanizaci tamního obyvatelstva. Žije zde přibližně 396 tisíc^[1] obyvatel. Rozloha města je 301 km².

Členění města

Město o rozloze 300,55 km² se od roku 1990 člení na 4 městské čtvrti (dzielnice): Północ, Prawobrzeże, Śródmieście a Zachód. Každá čtvrt se člení na menší části, sídliště (osiedla). Mezi největší městské sídliště Štětína patří (dle počtu obyvatel) Pogodno, Gumieńce, Niebuszewo-Bolinko a Pomorzany. Naopak nejmenší městské sídliště jsou Międzyodrze-Wyspa Pucka, Głębokie-Pilchowo, Żydowce-Klucz a Golęcino-Gocław. Dle katastrální výměry jsou největšími městskými sídlišti Dąbie, Międzyodrze-Wyspa Pucka, Płonia-Śmierdnica-Jezierzyce a Wielgowo-Sławociesze-Zdunowo, nejmenšími pak Śródmieście-Zachód a Centrum.

Etymologie

Vlastní název Štětína je slovanského původu. Středověké písemné historické prameny jsou poměrně vzácné a je obtížné vyvozovat konkrétní závěry. Dříve se název města odvozoval ze slova štětina. Novější studie jej odvozují od slova „szczyt”,^[2] které znamenalo ve staré polštině štít s příponou „-in” (Szczycin).^[3] Podle středověkých kronik bylo město vystavěno na třech kopcích. Z těchto vrchů vzniklo pojmenování Szczytno. Marian Gumowski z nápisů na středověkých městských pečetích četl původní název města "Szczycin".^[4] Podle jiné teze název pochází ze staroněmeckého slova „stette“, což znamená „pevnost“. V historii Štětín několikrát změnil název. Nejstarší název Stetin pochází z roku 1133, v roce 1188 Stetyn, v 1251 Stitin nebo také Stitinum, Stitin, Stetina a Stittin.^[5] Dříve se názvem „Stary Szczecin“ (Alten Stettin) odlišovalo staré město od Nového Štětína (polsky Nowy Szczecin), tedy Szczecinka (1. pád Szczecinek). Polským předválečným exonymem byl "Szczecin" (1890, 1938), oficiálně přijatý v roce 1946 po polské anexi východních území Německa.

Historie

Nejstarší sídlo zde měl v 6. až 5. století př. n. l. lid lužické kultury. Středověké slovanské osídlení na Zámecké hoře se datuje do 7. století. V roce 967 kníže Měšek I. z rodu Piastovců toto sídlo připojil k Polsku. Roku 1007 se štětínští vzbouřili proti vládě Boleslava Chrabrého. Od roku 1234 přešlo město pod vládu Svaté říše římské.

Československý Štětín 1919–1956

V letech 1919–1957 byla část Štětína pronajata Československu. Pronájem části Štětína od Německa byl důsledek postavení Československa na straně vítězů 1. světové války. Z právního hlediska bylo Československo s Německem ve válečném stavu od 28. října 1918 (vznik Československa) až do německé kapitulace 11. listopadu 1918. V této době došlo i k bojům německé armády s československými legiemi na západní frontě ve Francii u Terronu a Vouziers.

Německo v rámci mírové smlouvy z Versailles (podepsána dne 28. června 1919), kromě toho, že uznalo Československo v jeho historických hranicích, tj. včetně německých separatistických pohraničních útvarů Deutschböhmen, Böhmenwaldgau, Sudetenland a Deutschsüdmähren a vnitřních německojazyčných enkláv Iglau (Jihlava), Brünn (Brno) a Olmütz (Olomouc), odstoupilo Československu dne 10. ledna 1920 ze svého území slezské Hlučínsko a roku 1919 pronajalo část svých přístavů Štětín a Hamburk (Moldauhafen) na 99 let Československu. V rámci téže smlouvy byly v Německu internacionalizovány vodní toky vedoucí k těmto přístavům. Německo nesmělo zasahovat do provozu plavidel a mohlo zasáhnout pouze v případě ohrožení jeho práv.

Své části Štětína se Československo vzdalo v roce 1956 ve prospěch Polska. Polsko naproti tomu roku 1957 odstoupilo Československu území v Krkonoších (obec Mýtiny), u Karviné (dnes jsou obě území součástí České republiky) a v Pieninách (dnes součást Slovenska), vše o celkové rozloze 3,7 km².

Vzdělání

Veřejné univerzity

První vysoké školy ve Štětíně byly založeny v 20. století.

• Pomořanská medicínská univerzita ve Štětíně založena 1948
• Štětínská univerzita založena 1985
• Západopomořanská technologická univerzita ve Štětíně založena 2009

Veřejné akademie

• Námořní akademie ve Štětíně založena 1968

Soukromé školy

• Vysoká škola veřejné správy ve Štětíně
• Vysoká škola ekonomie a turistiky
• Vysoká škola humanitních studií TWP
• Vysoká škola pedagogiky TWP
• Vysoká škola evropské integrace ve Štětíně
• Vysoká škola cizích jazyků
• Vysoká škola technická a ekonomická ve Štětíně
• Vysoká škola teologie a humanitních věd
• Štětínská vysoká škola – Collegium Balticum
• Vysoká odborná škola „Oeconomicus“ PTE
• Vysoká škola managementu
• Západopomořanská obchodní škola ve Štětíně

Galerie

• 
  Hrad Pomořanských vévodů
• 
  Katedrála sv. Jakuba
• 
  Radnice
• 
  Dům Loitzů
• 
  Královská brána
• 
  Bývalá nová radnice
• 
  Bývalá stará radnice
• 
  Námořní muzeum
• 
  Lékařská akademie
• 
  Staré město
• 
  Štětínský přístav, ležící na ostrovech mezi rameny Odry
• 
  Výškový komplex PAZIM
• 
  Dlouhý most
• 
  Městský okruh
• 
  Silnice E28, dopravní značka na polsko-německé hranici
• 
  Pomník hrdinů (1979)
• 
  Náměstí Jana Pavla II.

Sport

• V roce 2011 se zde pořádalo Mistrovství Evropy v plavání v krátkém bazénu.
• Od roku 1993 se každoročně v září pořádá mezinárodní tenisový ATP challenger mužů Pekao Szczecin Open, který bývá hojně navštíven, protože je propojen s hudební a výtvarným festivalem. ^[6].

Osobnosti

• Kateřina II. Veliká (1729–1796), ruská carevna
• Alfred Döblin (1878–1957), německý spisovatel a lékař
• Fritz Gerlich (1883–1934), německý novinář a historik
• Kamil Grosicki (* 1988), fotbalista
• Joanna Klepko (* 1983), zpěvačka, skladatelka
• Agata Kulesza (* 1971), polská herečka
• Marcin Lewandowski (* 1987), atlet
• Žofie Pomořanská (1498–1568), manželka dánského krále Frederika I.
• Szymon Rozwałka (* 1970), architekt
• Žofie Dorota Württemberská (1759–1828), manželka ruského cara Pavla I.

Partnerská města

V reakci na ruskou invazi na Ukrajinu, vypověděl Štětín v únoru 2022 partnerskou smlouvu s ruským Murmanskem, kterou měl od roku 1993.

Reference

Související články

• Tramvajová doprava ve Štětíně
• Štětínská univerzita
• Hlavní nádraží ve Štětíně

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Štětín na Wikimedia Commons
• Slovníkové heslo Štětín ve Wikislovníku
• Encyklopedické heslo Štětín v Ottově slovníku naučném ve Wikizdrojích
• Informační server města
• (česky) Štětín – informace o městě včetně mnoha fotografií
• Interactive Town Map Archivováno 3. 3. 2011 na Wayback Machine.
• Satellite photo (TerraServer)^{[nedostupný zdroj]}

• Galerie Štětín na Wikimedia Commons

Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace. Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.

Okresy v Západopomořanském vojvodství
Městské okresy	Štětín • Koszalin • Svinoústí
Zemské okresy	Białogard • Choszczno • Drawsko • Goleniów • Gryfice • Gryfino • Kamień • Kolobřeh • Koszalin • Łobez • Myślibórz • Police • Pyrzyce • Sławno • Stargard • Świdwin • Szczecinek • Wałcz

Města v Polsku podle počtu obyvatel
1 500 000+	Varšava
500 000+	Krakov • Lodž • Vratislav • Poznaň
250 000+	Gdaňsk • Štětín • Bydhošť • Lublin • Bělostok • Katovice
150 000+	Gdyně • Čenstochová • Radom • Toruň • Sosnovec • Řešov • Kielce • Gliwice • Olštýn • Zabrze • Bílsko-Bělá • Bytom
100 000+	Zelená Hora • Rybnik • Slezská Ruda • Opolí • Tychy • Gorzów Wielkopolski • Elbląg • Dąbrowa Górnicza • Płock • Valbřich • Włocławek • Tarnów • Chořov • Koszalin