Toruň

Toruň Toruń
Pohled na toruňské staré město
znak vlajka
Poloha
Souřadnice	53°2′ s. š., 18°37′ v. d.
Nadmořská výška	80 m n. m.
Stát	Polsko Polsko
Vojvodství	Kujavsko-pomořské
Okres	městský okres
Toruń
Rozloha a obyvatelstvo
Rozloha	115,75 km²
Počet obyvatel	198 273 (2021)[1]
Hustota zalidnění	1 712,9 obyv./km²
Světové dědictví UNESCO
Název lokality	středověké město Toruň
Typ	kulturní dědictví
Kritérium	ii, iv
Odkaz	835 (anglicky)
Zařazení	1997 (21. zasedání)
Správa
Starosta	Michał Zaleski
Vznik	1233
Oficiální web	www.um.torun.pl
Telefonní předvolba	(+48) 56
PSČ	87-100 až 87-120
Označení vozidel	CT
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Toruň (polsky Toruń (rod mužský), německy Thorn, latinsky Thorunia) je polské město v Kujavsko-pomořském vojvodství, je jedním z hlavních měst tohoto vojvodství (druhé je Bydhošť, polsky Bydgoszcz). Městem protéká řeka Visla (polsky Wisła). V roce 1997 bylo staré toruňské město zapsáno na seznam UNESCO. Žije zde přibližně 198 tisíc^[1] obyvatel.

V Toruni se narodil Mikuláš Koperník. Město je v Polsku známé produkcí perníku, tedy má stejnou pověst jako v Česku Pardubice.

Historie

• 12.–11. století př. n. l. – hradiště lužické kultury,
• 8.–9. století – hradiště u převozu přes Vislu
• 10.–12. století – součástí Polského království a polského Mazovského vévodství a poté polského Gdaňského Pomořanska
• 1230 – založení hradu řádem německých rytířů ve Staré Toruni
• 22. prosince 1233 – městská práva
• 1236 – přenesení Toruně na současné místo
• 1264 – založení Nového Města
• 1365 – město dostalo právo skladu (povinnost projíždějících kupců vyložit své zboží a nabídnout je k prodeji)
• 14.–15. století – období největšího rozkvětu Toruně, jedno z největších polských měst a důležité obchodní centrum. Město je známo také jako Thorun, Thorn (německy), Thorunia (latinsky)
• 1411 – první toruňský mír
• 1440 – přistoupení do Pruského svazu
• 1454 – protikřižácké povstání, počátek třináctileté války, zbourání křižáckého hradu a spojení Starého a Nového Města
• 1466 – druhý toruňský mír, Toruň se opět stává součástí Polska
• 1473 – narození Mikuláše Koperníka
• 1500 – zavěšení zvonu Tuba Dei
• 16. století – část obyvatel přechází na protestantismus
• 17. století – švédské války, zničení města
• 1724 – toruňský tumult (tj. vřava), známý také jako toruňský krvavý soud
• 1789 – v té době má město asi 70 % Poláků a 30 % Němců
• 1793 – připojení Toruně k Prusku po druhém rozdělení Polska
• 1807 – Tylžský mír – Toruň součástí Varšavského knížectví
• 1815 – z rozhodnutí Vídeňského kongresu zpátky do Pruska
• 1919 – návrat do Polska
• 1931 – ve městě žije 95 % Poláků, 4 % Němců a 1 % Židů
• 1939 – německá okupace, Toruň v provincii Gdaňsk – Západní Prusko (něm. Danzig-Westpreußen, pol. Gdańsk-Prusy Zachodnie)
• 1945 – osvobození, návrat polské moci, založení univerzity
• 2002 – Poláci tvoří 99 % obyvatel Toruně

Památky

Nejcennější a nejoriginálnější památky Toruně pochází z gotického období. V architektuře jsou viditelné vlivy hanzovních měst, zejména Lübecku, Soest a Brugg. Malířství na vysoké úrovni se rozvíjelo nejprve pod českým vlivem (fresky v Mariánském kostele a v kostele sv. Jakuba), později podléhá nizozemskému vlivu (Sejmutí z kříže z kostelu sv. Jana, dnes v Dieceziálním muzeu v Pelplině, Umučení z kostela sv. Jakuba).

K hlavním památkám patří:

• urbanistické uspořádání Starého i Nového Města, dochované téměř beze změny ze 13. století
• gotické kostely:
  • sv. Janů, 13.–14. století, gotické a barokní vnitřní vybavení
  • Panny Marie, pofrantiškánský z let 1350–1375, nemá věže, protože františkánům, kteří kostel založili, pravidla řádu zakazovala stavět věže
  • sv. Jakuba z let 1309–1340, rozšířen v 14.–15. století
• Staroměstská radnice, postavena v letech 1391–1399 na místě starší zástavby z 13. století, ze které se zachovala mj. dolní část věže, přestavěna v 17. století, znovu přestavěna po požáru v letech 1722–1737
• městské hradby, stavěné od poloviny 13. století, rozšiřované a modernizované do 15. století, částečně rozebrané v 19. století, zachovaly se úseky podél Visly a brány: Mostecká, Klášterní a Plavecká (Żeglarska), jakož i četné bašty (např. Křivá věž)
• ruiny křižáckého hradu, stavba začala v 50. letech 13. století, ukončena v druhé čtvrtině 14. století, zbourán v roce 1454 obyvateli Toruně (dochoval se prevét a spodní části hradeb)

• komplex gotických měšťanských domů z 14.–16. století
• poevangelický kostel sv. Ducha, postaven v letech 1754–1756 podle projektu Efraima Szregera, věž dostavěna v letech 1897–1899
• Dům U hvězdy (Pod Gwiazdą) z 15. století, přestavěn v 17. století, fasáda z 18. století
• sýpky z 14.–18. století (mezi nimi nejlépe dochovaná gotická sýpka v Polsku)
• zástavba tvrze Toruň, zahájeno v roce 1818, modernizováno a rozšiřováno do počátku 20. století

Ve čtvrti Podgórz:

• kostel a klášter sv. Petra a Pavla z 14. století (nyní farní kostel františkánů)
• ruiny hradu Dybowského, původně královského, později křižáckého, z 14. století

V městské části Kaszczorek:

• gotický kostel z 13. století s dostavěnou věží z 18. století

Kultura

• Teatr im. Wilama Horzycy
• Teatr Lalki i Aktora „Baj Pomorski“
• Toruňský komorní orchestr (Toruńska Orkiestra Kameralna)
• Kulturní centrum „Dvůr Artuse“ (Centrum Kultury „Dwór Artusa“)
• Studentský klub „Od Nowa“
• Oblastní muzeum (Muzeum Okręgowe). Je zde vystavený Poklad ze Skrwilna (Skarb ze Skrwilna).
• Etnografické muzeum (Muzeum Etnograficzne)
• Galérie umění „Wozownia“^[2]

Kulturní události a festivaly

• Toruňský festival vědy a umění (Toruński Festiwal Nauki i Sztuki) – únor
• Mezinárodní divadelní festival „Kontakt“ – květen
• Festival hudby a umění baltských krajů „Probaltica“ – květen, (současně v Grudziądzu, Varšavě a Gdaňsku)^[3]
• Mezinárodní letní festival „Toruň – hudba a architektura“ („Toruń – Muzyka i Architektura“) – červenec-srpen
• Letní toruňské setkání uličních divadel (Letnie Toruńskie Spotkania Teatrów Ulicznych) – červenec-srpen
• Mezinárodní Festival Světla "Skyway" (Międzynarodowy Festiwal Światła "Skyway") – srpen
• Mezinárodní toruňské setkání loutkových divadel (Międzynarodowe Toruńskie Spotkania Teatrów Lalek) – prosinec

Sport

• Angels Toruń (en) – americký fotbal
• Apator Toruń (en) – plochá dráha
• TKH Toruń – klub ledního hokeje
• Twarde Pierniki Toruń (en) – basketbal
• SV Thorn – zaniklý fotbalový klub, aktivní v době německé okupace města

Osobnosti

• Jan I. Olbracht (1459–1501), polský král
• Mikuláš Koperník (1473–1543), polsko-německý astronom, matematik, právník, stratég a lékař, tvůrce heliocentrické teorie
• Pavel Stránský ze Záp (1583–1657), mistr svobodných umění Karlovy univerzity, pobělohorský emigrant, autor slavného spisu „Respublca Bohemiae“ („Český stát“) a nepublikované obrany českého jazyka „Okřik“, žil zde 1635–1657, 1647 profesorem, později visitátorem zdejšího evangelického gymnázia, je zde pochován
• Olga Bołądź (* 1984), polská herečka
• Bodo Tümmler (* 1943), západoněmecký atlet, mistr Evropy v běhu na 1500 metrů z roku 1966, bronzový z běhu na 1500 metrů na olympijských hrách 1968

Partnerská města

• Čadca, Slovensko, 1996
• Göttingen, Německo, 1978
• Hämeenlinna, Finsko, 1989
• Kaliningrad, Rusko, 1995
• Leiden, Nizozemsko, 1988
• Philadelphia, USA, 1976
• Swindon, Velká Británie, 2003
• Luck, Ukrajina, 2008
• Novo mesto, Slovinsko, 2009

Galerie

• 
  Prevét (záchodová věž) křižáckého hradu (Dansk)
• 
  Městské hradby a Mostecká brána
• 
  Kostel Nanebevzetí Panny Marie v Toruni
• 
  Měšťanský dvůr (15. st.) a Strážní bašta (18. st.)
• 
  Šikmá věž
• 
  Radnice na rynku

Odkazy

Reference

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Toruň na Wikimedia Commons
• Slovníkové heslo Toruň ve Wikislovníku
• Oficiální stránky
• (anglicky) www.visittorun.pl – Informace o Toruni pro turisty]
• torun.com.pl – Virtuální Toruň
• www.tii.pl Archivováno 24. 9. 2004 na Wayback Machine. – Toruňský internetový informátor
• Polská Toruň už od středověku voní perníkem České noviny 14. 11. 2010

Okresy v Kujavsko-pomořském vojvodství
Městské okresy	Bydhošť • Toruň • Grudziądz • Włocławek
Zemské okresy	Aleksandrów • Brodnica • Bydhošť • Chełmno • Golub-Dobrzyń • Grudziądz • Inowrocław • Lipno • Mogilno • Nakło • Radziejów • Rypin • Sępólno • Świecie • Toruň • Tuchola • Wąbrzeźno • Włocławek • Żnin

Města v Polsku podle počtu obyvatel
1 500 000+	Varšava
500 000+	Krakov • Lodž • Vratislav • Poznaň
250 000+	Gdaňsk • Štětín • Bydhošť • Lublin • Bělostok • Katovice
150 000+	Gdyně • Čenstochová • Radom • Toruň • Sosnovec • Řešov • Kielce • Gliwice • Olštýn • Zabrze • Bílsko-Bělá • Bytom
100 000+	Zelená Hora • Rybnik • Slezská Ruda • Opolí • Tychy • Gorzów Wielkopolski • Elbląg • Dąbrowa Górnicza • Płock • Valbřich • Włocławek • Tarnów • Chořov • Koszalin