Luck

Luck
Луцьк
Památky a panorama města Luck
Památky a panorama města Luck
Luck – znak
znak
Luck – vlajka
vlajka
Poloha
Souřadnice50°44′52″ s. š., 25°19′28″ v. d.
Nadmořská výška174 m n. m.
StátUkrajinaUkrajina Ukrajina
OblastVolyňská
RajónLucký
Luck
Luck
Rozloha a obyvatelstvo
Rozloha42 km²
Počet obyvatel215 986 (2022)
Hustota zalidnění5 142,5 obyv./km²
Etnické složeníUkrajinci
Náboženské složenípravoslavné křesťanství, částečně též řecké a římské katolictví
Správa
StarostaIhor Ihorovyč Poliščuk
Oficiální webwww.lutskrada.gov.ua
Telefonní předvolba312
PSČ43000-499
Označení vozidelAC a КС / 03
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Luck (ukrajinsky Луцьк, Luc'k, polsky Łuck, rusky Луцк, latinsky Luceoria) je historické město ležící v západní části Ukrajiny na řece Styr, na historickém území Volyně. Je hlavním městem Volyňské oblasti a jedním z mála rostoucích ukrajinských měst; roku 2007 zde žilo 206 500 obyvatel, nyní zde žije přibližně 215 tisíc obyvatel.

Historie

Středověk

První písemná zmínka o hradišti je z roku 1085, kdy se v Ipatěvském letopisu označuje jménem "Lučesk" (česky "Světlem zářící") a lokací ve Volyňském knížectví. Osada vyrostla kolem dřevěné pevnosti s dubovou palisádou, patřící zdejší větvi rodu Rurikovců. Od roku 1154 byl centrem vlastního knížectví. Během mongolské invaze v roce 1240 Luck dobyli Mongolové, pevnost však nezničili. Poté se Luck stal součástí Knížectví Haličsko-Vladimirského. Od roku 1288 bylo městem a sídlem volyňské eparchie pravoslavné církve. V roce 1349 napadlo město polské vojsko krále Kazimíra Velikého, nezískalo je však nadlouho. V letech 1303–1596 patřil Luck k haličskému (galicijskému) biskupství.

K Litevskému velkoknížectví patřil Luck od smrti knížete Švidrigaila v roce 1452. Pod vládou Jagellonců v Polsko-litevské unii město přijalo magdeburské právo, rozvíjelo se hospodářství, kultura i náboženství. Koncem 15. století měl Luck 19 pravoslavných a 2 římskokatolické kostely a nazýval se volyňským Římem.

1596–1795

Od roku 1596 přešel Luck pod Polské království jako sídlo volyňského velkovévodství. Zdejší kněží působili pod Brestlitevskou unií a po sporech s brestským biskupem v letech 16231721 vytvořili vlastní biskupství bez reálné moci v oblasti. Roku 1624 zde řeholnice z Lublinu založily ženský klášter sv. Brigity řádu Vykupitele. V polovině 17. století mělo město 50 tisíc obyvatel. Zdecimovali je kozáci při povstání Bohdana Chmelnyckého, roku 1648 pod vedením hejtmana Kolodka město vyplenili a vypálili.

1795–1939

V důsledku trojího dělení Polska byl roku 1795 Luck přičleněn k Ruskému impériu. Během první světové války dobyl město rakouský oddíl arcivévody Ferdinanda Josefa. Podle dohod Brest-litevského míru 7. února 1918 Luck obsadili Němci a 22. února 1918 jej předali armádě Ukrajinské lidové republiky pod velením Symona Petljury. Během polsko-sovětské občanské války Luck 5. května 1919 dobyly polské jednotky pod velením generála Alexandra Karnického. Po Rižské mírové smlouvě v roce 1921 se Luck stal součástí Druhé polské republiky a opět hlavním městem volyňského vojvodství. Železniční spojení města Lucku z Kiverci, které existovalo od roku 1890, Poláci rozšířili o trať do Lvova. Rozvíjel se průmysl a budování infrastruktury města.

Podle sčítání obyvatel z 1. ledna 1939 měl Luck 39 000 obyvatel, z toho 17 500 Židů a 13 500 Poláků. Naopak okolí obývali převážně Ukrajinci: z 316 970 venkovských obyvatel bylo 59 % Ukrajinců, 19,5 % Poláků a 14 % Židů. Ve 42 vesnicích žilo asi 23 000 Čechů a volyňských Němců.

1939–1991

Při sovětské okupaci východního Polska na podzim 1939 byl Luck dobyt Rudou armádou a připojen k Ukrajinské SSR. Mnoho továren bylo rozebráno a převezeno do Sovětského svazu. Asi 10 000 obyvatel, většinou Poláků, bylo deportováno do pracovních táborů nebo uvězněno NKVD. Nacisté obsadili Luck krátce po vyhlášení války v červnu 1941 a ihned deportovali židovské obyvatele do koncentračních táborů. K Němcům se přidali ozbrojené oddíly ukrajinských nacionalistů UPA. Dne 2. července 1941 bylo ve zdech zdejšího hradu zavražděno 1 160 Židů.[1]

V roce 1944 město osvobodila Rudá armáda a opět je připojila k SSSR. V roce 1991 se Volyň stala součástí nezávislé Ukrajiny.

Čeští krajané

Češi do Lucku přesídlili během 19. století a vytvořili vlastní komunitu s národními tradicemi. Dosud zde působí krajanský spolek Volyňských Čechů. Také je dodnes provozován pivovar Zeman, založený Čechem Václavem Zemanem, který přijel na Volyň v roce 1869.

Památky

Kostel sv. Petra a Pavla.jpg
  • Lucký hrad (Lubartův hrad) - cihlová stavba na kamenných základech, na půdorysu nepravidelného trojúhelníka se třemi hranolovými věžemi v nárožích, dal jej zbudovat kníže Lubart ve 14. století na místě hradiště z 11.-12. století s kostelem, jež byly zjištěny archeologickým výzkumem uvnitř dvora a jsou přístupné v zastřešeném pavilonu.
  • Římskokatolický kostel sv. Petra a Pavla – trojlodní barokní bazilika
  • Klášter sv. Brigity – založen roku 1624, přestavěn po požáru, dochovala se budova konventu s kaplí, od roku 1960 slouží jako muzeum, od roku 1990 v jedné části opět založen klášter.
  • Kostel Nejsv. Trojice ukrajinské pravoslavné církve, kyjevské eparchie
  • Luteránský kostel z 19. století
  • Velká synagoga – stavba z roku 1628, za druhé světové války pobořena (zničeny k ní přiléhající domy), v 70. letech opět dostavěna
  • Budova Volyňské národní univerzity
  • Budova pivovaru Zeman
  • Muzea: Historické muzeum, Muzeum lékárny

Rodáci

Galerie

  • Vstupní křídlo luckého hradu
    Vstupní křídlo luckého hradu
  • Kostel Nejsv.Trojice
    Kostel Nejsv.Trojice
  • Klášter sv. Brigity
    Klášter sv. Brigity
  • Luteránský kostel
    Luteránský kostel
  • Velká synagoga
    Velká synagoga
  • Volyňská univerzita
    Volyňská univerzita
  • Muzeum lékárny
    Muzeum lékárny
  • Jedna ze starých budov pivovaru Zeman
    Jedna ze starých budov pivovaru Zeman

Partnerská města

Odkazy

Reference

  1. The Shoah in Ukraine: history, testimony, memorialization. Příprava vydání Ray Brandon, Wendy Lower, United States Holocaust Memorial Museum. 1st paperback edition. vyd. Bloomington Indianapolis: Indiana University Press, 2008. 378 s. Dostupné online. ISBN 978-0-253-35084-8, ISBN 978-0-253-22268-8. S. 92. 

Externí odkazy

  • Logo Wikimedia Commons Obrázky, zvuky či videa k tématu Luck na Wikimedia Commons
  • Oficiální stránky (ukrajinsky)
  • VisitLutsk.com – Oficiální turistický průvodce (anglicky)
Pahýl
Pahýl
Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace.
Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.
Vlajka Volyňské oblasti Volyňská oblast
Rajóny Znak Volyňské oblasti
Města
BerestečkoHorochivKamiň-KašyrskyjKiverciKovelLjubomlLuckNovovolynskRožyščeUstyluh • Volodymyr
Sídla městského typu
Blahodatne • Cumaň • Dubyšče • Holoby • Holovne • IvanyčiKolky • Ljubešiv • Ljublynec • Lokači • Lukiv • Manevyči • Marjanivka • Olyka • Ratne • Rokyni • Senkevyčivka • Šack • Stara Vyživka • Torčyn • Turijsk • Zabolotťa
Bývalé rajóny
Ukrajina – Україна – (UA)
Oblasti a jejich správní centra
Čerkaská oblast (Čerkasy) • Černihivská oblast (Černihiv) • Černovická oblast (Černovice) • Dněpropetrovská oblast (Dnipro) • Doněcká oblast (Doněck)¹ • Charkovská oblast (Charkov) • Chersonská oblast (Cherson) • Chmelnycká oblast (Chmelnyckyj) • Ivanofrankivská oblast (Ivano-Frankivsk) • Kirovohradská oblast (Kropyvnyckyj) • Kyjevská oblast (Kyjev) • Luhanská oblast (Luhansk)¹ • Lvovská oblast (Lvov) • Mykolajivská oblast (Mykolajiv) • Oděská oblast (Oděsa) • Poltavská oblast (Poltava) • Rovenská oblast (Rovno) • Sumská oblast (Sumy) • Ternopilská oblast (Ternopil) • Vinnycká oblast (Vinnycja) • Volyňská oblast (Luck) • Zakarpatská oblast (Užhorod) • Záporožská oblast (Záporoží) • Žytomyrská oblast (Žytomyr)
Autonomní republika a její správní centrum
Města se zvláštním postavením
¹Na části území těchto oblastí platí zákon o zvláštním statusu jednotlivých území v Doněcké a Luhanské oblasti.
²Území anektovaná Ruskou federací jako Republika Krym a federální město Sevastopol.
Autoritní data Editovat na Wikidatech