Vinnycja

Vinnycja Вінниця
Ulice Soborna v centru města
znak vlajka
Poloha
Souřadnice	49°14′ s. š., 28°29′ v. d.
Nadmořská výška	250 m n. m.
Stát	Ukrajina Ukrajina
Oblast	Vinnycká
Rajón	Vinnycký
Administrativní dělení	3 rajóny
Vinnycja
Rozloha a obyvatelstvo
Rozloha	60,94 km²
Počet obyvatel	369 739 (2022)
Hustota zalidnění	6 067,3 obyv./km²
Etnické složení	Ukrajinci (přes 90 %), Rusové, Bělorusové
Náboženské složení	Pravoslavné křesťanství, katolictví
Správa
Starosta	Serhiy Morhunov
Vznik	1363
Oficiální web	www.vmr.gov.ua
Telefonní předvolba	+380 432
PSČ	21000
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Vinnycja (ukrajinsky Вінниця [vinnyc’ja]; polsky Winnica; rusky Винница [vinnica], česky též Vinnica, Vinica či Vinice) je město na střední Ukrajině. Leží v mírně zvlněné krajině na obou březích řeky Jižní Bug, zhruba 250 km jihozápadně od Kyjeva. Vinnycja je kulturním a hospodářským centrem nejen současné Vinnycké oblasti, ale i historického regionu Podolí. Nachází se zde základna ukrajinského vojenského letectva. V roce 2022 zde žilo přibližně 370 tisíc obyvatel.^[1]

Dějiny

První archeologické doklady o osídlení pocházejí z neolitu, z doby bronzové, souvislé sídlo zde je doloženo jako Černjachovská kultura. Slovanská obec byla součástí Kyjevské Rusi, první písemná zmínka o ní pochází z roku 1363. V roce 1565 se Vinnycja stala okresním městem Braclavského vojvodství; roku 1640 obdržela Magdeburské právo. Během kozácké éry se město stalo jedním z dějišť Chmelnického povstání. V roce 1711 město bez boje obsadil hejtman Pylyp Orlyk se svým vojskem.

Náboženství a vzdělání rozvíjeli v obci jak katolíci (klášter dominikánů, gymnázium a kolej jezuitů), tak pravoslavní křesťané i Židé.

Prudký rozvoj nastal po roce 1871 s příchodem železnice a průmyslu. Ve městě se rozvíjela metalurgie, keramický závod a pivovar se sladovnou.

Roku 1914 se Vinnycja nakrátko stala centrem Podolské gubernie, od roku 1931 je střediskem Vinnycké oblasti. Roku 1929 byla otevřena továrna na čokoládu a cukrovinky "Rošen", jež je v nové budově os britského architekta dosud v provozu.

Za druhé světové války bylo město těžce poničeno německými okupanty; během let 1941–1945 klesl počet obyvatel ze 100 000 na 27 000 a bylo zničeno na 1880 obytných budov. Deset kilometrů severně od města zřídili nacisté jeden z Hitlerových hlavních stanů s názvem Werwolf.

Po roce 1948 nastal opětovný rozvoj, zejména průmyslu.

Po začátku Putinova útoku na Ukrajinu v roce 2022 se město stalo častým terčem teroristických útoků páchaných ruskými ozbrojenci, například 14. července 2022.^[2]

Hospodářství a doprava

Ve městě je rozvinut především elektro- a radiotechnický průmysl a slévárenství.

Město leží na významné železniční trati Kyjev – Žmerynka, která je součástí spojení Ruska a Ukrajiny se střední a jihovýchodní Evropou a zároveň spojení západní Ukrajiny s Kyjevem a východními částmi země. Městem prochází také hlavní silniční tah Lvov – Umaň.

Městskou hromadnou dopravu zajišťují autobusy, trolejbusy a tramvaje.

Obyvatelstvo

Národnostní složení

Podle ukrajinského sčítání lidu z roku 2001 ve Vinnycji žilo 354 600 lidí následujících národností:^[3]

• Ukrajinci – 309 300 (87,2 %)
• Rusové – 36 100 (10,2 %)
• Židé – 1 700 (0,5 %)
• Poláci – 1 600 (0,5 %)
• Bělorusové – 1 300 (0,4 %)

Památky

• Kostel Zmrtvýchvstání Krista bývalého dominikánského kláštera, barokní z doby kolem roku 1750
• Bývalá jezuitská kolej
• tři pravoslavné chrámy, jeden evangelický a jeden baptistický kostel
• synagoga
• městské hradby
• stará věž vodárny
• Vinnycká televizní věž vysoká 350 m, jedna z nejvyšších v zemi
• Muzeum afghánské války

Kultura a školství

• Divadlo Mykuly Sadovského
• Hudebně dramatické divadlo
• Doněcká národní univerzita, ekonomicko-právní fakulta
• Lékařská univerzita
• Technická univerzita

Osobnosti

• Nikolaj Ivanovič Pirogov (1810–1881), ruský anatom a chirurg
• Mychajlo Kocjubynskyj (1864–1913), ukrajinský spisovatel
• Matvej Petrovič Bronštejn (1906–1938), sovětský fyzik
• Volodymyr Hrojsman (* 1978), ukrajinský politik

Partnerská města

• Birmingham (Alabama), USA
• Peterborough, Velká Británie
• Kielce, Polsko
• Rîbnița, Moldavsko

Galerie

• 
  Dominikánský kostel z roku 1758
• 
  Chrám svatého Mikuláše
• 
  Baptistický kostel
• 
  Lékařská fakulta univerzity
• 
  stará vodárenská věž
• 
  Hudebně dramatické divadlo
• 
  Radnice
• 
  Budova regionální rady
• 
  Televizní věž

Odkazy

Reference

Související články

• Chrám svatého Mikuláše (Vinnycja)

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Vinnycja na Wikimedia Commons
• Oficiální informační portál

Vinnycká oblast
Rajóny	Hajsynský • Chmilnycký • Podilskomohylivský • Tulčynský • Vinnycký • Žmerynský
Města	Bar • Beršaď • Hajsyn • Hnivaň • Chmilnyk • Illinci • Jampil • Kalynivka • Kozjatyn • Ladyžyn • Lypovec • Mohyliv-Podilskyj • Nemyriv • Pohrebyšče • Šarhorod • Tulčyn • Vinnycja • Žmerynka
Sídla městského typu	Braclav • Brajiliv • Brodecke • Čečelnyk • Černivci • Dašiv • Desna • Hluchivci • Kopajhorod • Kryžopil • Kyrnasivka • Lityn • Murovani Kurylivci • Orativ • Piščanka • Rudnycja • Špykiv • Stryžavka • Sutysky • Sytkivci • Teplyk • Tomašpil • Trosťanec • Turbiv • Tyvriv • Vapňarka • Vendyčany • Voronovycja • Zaliznyčne
Bývalé rajóny	Barský • Beršaďský • Čečelnycký • Černivecký • Illinecký • Jampilský • Kalynivský • Kozjatynský • Kryžopilský • Litynský • Lypovecký • Murovanokurylivecký • Nemyrivský • Orativský • Piščanský • Pohrebyščský • Šarhorodský • Teplycký • Tomašpilský • Trosťanecký • Tyvrivský

Města na Ukrajině podle počtu obyvatel
2 500 000+	Kyjev
1 000 000+	Charkov • Oděsa
500 000+	Dnipro • Doněck • Záporoží • Lvov • Kryvyj Rih
250 000+	Mykolajiv • Mariupol • Sevastopol • Luhansk • Vinnycja • Simferopol • Makijivka • Cherson • Černihiv • Poltava • Čerkasy • Chmelnyckyj • Černovice • Žytomyr • Sumy