Želivka

Želivka
Želivka nad ústím
Základní informace
Délka toku	103,89 km
Plocha povodí	1188,4 km²
Průměrný průtok	Soutice 3,91 m³/s
Světadíl	Evropa
Hydrologické pořadí	1-09-02-001
Pramen
jihovýchodně od osady Vlásenice-Drbohlavy 49°19′57,6″ s. š., 15°12′36,7″ v. d. 677,3 m n. m.
Ústí
do Sázavy u Soutic 49°44′26,6″ s. š., 15°3′27,1″ v. d. 318,1 m n. m.
Protéká
Česko Česko (Kraj Vysočina - Želiv, Středočeský kraj)
Úmoří, povodí
Atlantský oceán, Severní moře, Labe, Vltava, Sázava
Povodí Želivky
Geodata
OpenStreetMap	OSM, WMF
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Želivka (německy Zeliwka) je řeka v okresech Pelhřimov a Havlíčkův Brod v Kraji Vysočina a v okresech Benešov a Kutná Hora ve Středočeském kraji. Je to levostranný a celkově největší přítok řeky Sázavy. Ve středověku se Želivka jmenovala Sázava, později Soutická nebo Zahrádecká řeka, ale její dnešní název Želivka se vyskytuje až v 16. století a je odvozen od Siloe tak jako označení pro Želivský klášter. Horní tok až po soutok s Jankovským potokem nad vodní nádrží Sedlice je označován názvem Hejlovka. Řeka je známá svou čistotou a kvalitou vody a je důležitým zdrojem pitné vody. Délka toku včetně zdrojnice Hejlovky činí 103,89 km,^[1] z toho připadá 40 km na říčku Hejlovku. Povodí Želivky měří 1188,4 km².^[1]

Průběh toku

Pramení jako Hejlovka jihovýchodně od osady Vlásenice-Drbohlavy, na Českomoravské vrchovině, asi 10 km jižně od Pelhřimova. Přesněji se pramen řeky nachází pod Bukovým kopcem (702 m), v nadmořské výšce 677,3 m, na rozhraní katastrů obcí Mezná a Častrov. Říčka teče nejprve otevřeným údolím severním směrem. Západně od Pelhřimova nedaleko Vlásenice přijímá zleva Cerekvický potok, který přitéká od Nové Cerekve. Říčka vtéká do lesnaté krajiny, její tok se obrací k severovýchodu. Severně od Pelhřimova nedaleko Krasíkovic posiluje její tok zprava přitékající Bělá. Od hráze Sedlické nádrže (ř. km 63) je řeka již nazývána Želivkou. Dále řeka udržuje převážně severozápadní směr.^[2] U Želiva přijímá zleva svůj největší přítok, řeku Trnavu. Po zhruba dalších 10 km toku vzdouvá její vody v délce 39,1 km významná vodárenská nádrž Švihov (lidově zvaná Želivka), jejíž hráz byla vybudována na jejím 4,29 říčním kilometru během let 1965–1975.^[3] Z této vodní nádrže je dálkovým přivaděčem zásobena pitnou vodou Praha, ale i další města ve Středočeském kraji a v Kraji Vysočina. Po dalších čtyřech kilometrech toku ústí Želivka zleva do Sázavy na jejím 98,8 říčním kilometru u Soutic v nadmořské výšce 318,1 m.

Větší přítoky

Největším přítokem Želivky co se délky toku, plochy povodí a vodnosti týče je řeka Trnava. Průměrná hustota říční sítě Želivky činí 1,24 km/km².^[4] Celkově se v jejím povodí nachází 1288 vodních toků v délce do jednoho kilometru a 360 vodních toků v délce 1 až 10 km.^[1] Potoků dlouhých 10 až 20 km je v povodí celkem pět.^[1] Dalších pět vodotečí má délku mezi 20 až 40 km.^[1] V délce 40 až 60 km se v povodí řeky nalézá jeden vodní tok.^[1]

• Cerekvický potok, zleva, ř. km 89,4^[5]
• Bělá, zprava, ř. km 72,9^[6]
• Jankovský potok, zprava, ř. km 64,4^[7]
• Trnava, zleva, ř. km 52,0^[8]
• Martinický potok, zleva, ř. km 36,7^[9]
• Blažejovický potok, zleva, ř. km 29,1^[10]
• Sedlický potok, zleva, ř. km 7,3^[9]

Vodní režim

Želivka patří také jako Sázava mezi toky vrchovinno-nížinné oblasti. V zimním a jarním období odteče nad 60 % celoročního odtoku. Průměrný průtok Želivky v Souticích nedaleko ústí činí 3,91 m³/s.^[11]

Průměrné měsíční průtoky Želivky ve stanici Nesměřice v roce 2014:^[12]

Hlásné profily:^{[13][14][15][16][11]}

místo	říční km	plocha povodí	průměrný průtok (Qa)	stoletá voda (Q100)	poznámky
Čakovice	81,75	121,20 km²	0,85 m³/s	57,0 m³/s	–
Želiv	55,10	431,46 km²	2,80 m³/s	157,0 m³/s	–
Poříčí	50,50	779,74 km²	4,98 m³/s	240,0 m³/s	–
Tukleky	48,00	792,08 km²	5,05 m³/s	244,0 m³/s	–
Soutice	1,10	1186,69 km²	3,91 m³/s	318,0 m³/s	průtok – vliv VD Švihov

M-denní průtoky u ústí:^[17]

M [dní]	Q30	Q60	Q90	Q120	Q150	Q180	Q210	Q240	Q270	Q300	Q330	Q355	Q364
Q [m³/s]	16,3	11,1	8,44	6,75	5,54	4,59	3,82	3,17	2,59	2,06	1,52	0,99	0,63

N-leté průtoky v Čakovicích:^[13]

N-leté průtoky	Q1	Q5	Q10	Q50	Q100
Q [m³/s]	12,0	23,0	30,0	48,0	57,0

N-leté průtoky v Želivě:^[14]

N-leté průtoky	Q1	Q5	Q10	Q50	Q100
Q [m³/s]	32,0	67,0	85,0	133,0	157,0

N-leté průtoky v Poříčí:^[15]

N-leté průtoky	Q1	Q5	Q10	Q50	Q100
Q [m³/s]	49,0	103,0	131,0	204,0	240,0

N-leté průtoky v Souticích:^[11]

N-leté průtoky	Q1	Q5	Q10	Q50	Q100
Q [m³/s]	72,0	144,0	180,0	274,0	318,0

Vliv vodních nádrží

Vodní režim Želivky je výrazně ovlivněn přehradními nádržemi v jejím povodí, především hospodařením na vodním díle Želivka-Švihov. Průměrný dlouhodobý průtok (Qa) u ústí (bez vlivu VD Švihov) činí 6,98 m³/s. Z tohoto množství je v současné době odváděno do vodovodní sítě průměrně 2,5 m³/s vody, která chybí Sázavě. Tento úbytek je patrný obzvláště v letních měsících.

Tabulka: Porovnání průměrných ročních průtoků (QRO/QRN) k dlouhodobému průměrnému průtoku Želivky v profilech Soutice a Nesměřice (Qa 1931–1980)^[18]
(ovlivněno odběry na VD Želivka-Švihov)

rok	profil	říční km	Qa	QRO	QRN	ZPR
2005	Soutice	1,05	6,97 m³/s	5,18 m³/s	8,68 m³/s	3,50 m³/s
2006	Soutice	1,05	6,97 m³/s	8,63 m³/s	11,75 m³/s	3,12 m³/s
2007	Nesměřice	4,00	6,93 m³/s	2,50 m³/s	6,03 m³/s	3,53 m³/s
2008	Nesměřice	4,00	6,93 m³/s	2,19 m³/s	4,88 m³/s	2,69 m³/s
2009	Nesměřice	4,00	6,93 m³/s	3,26 m³/s	6,97 m³/s	3,71 m³/s
2010	Nesměřice	4,00	6,93 m³/s	7,62 m³/s	10,86 m³/s	3,24 m³/s
2011	Nesměřice	4,00	6,93 m³/s	3,84 m³/s	6,80 m³/s	2,96 m³/s
2012	Nesměřice	4,00	6,93 m³/s	2,87 m³/s	5,38 m³/s	2,51 m³/s
2013	Nesměřice	4,00	6,93 m³/s	6,53 m³/s	9,08 m³/s	2,55 m³/s
2014	Nesměřice	4,00	6,93 m³/s	1,14 m³/s	3,52 m³/s	2,38 m³/s

• Qa – průměrný dlouhodobý průtok
• QRO – průměrný roční ovlivněný (měřený) průtok
• QRN – průměrný roční neovlivněný (rekonstruovaný) průtok
• ZPR – změna průtoku (rozdíl mezi QRO a QRN)

Vodní nádrže v povodí Želivky

• Vodní nádrž Němčice
• Vodní nádrž Sedlice
• Vodní nádrž Trnávka
• Vodní nádrž Vřesník
• Vodní nádrž Želivka-Švihov

Silniční mosty na Hejlovce

• 11253-1 – v Ústrašíně – rok výstavby (1911)
• 34-028 – mezi Ondřejovem a Ústrašínem – rok výstavby (1938)
• 03414-1 – ve Vlásenici – rok výstavby (1904)
• MK (bývalá silnice I/19) – pod Dubovicemi
• 34-060 a 34-061 (jeden most je inundační) – lipické údolí – rok výstavby (1939) a (1961)
• 112-049 – pod Bácovicemi – rok výstavby (1840)
• 12925-2 – mezi Krasíkovicemi a Pobistrýcemi – rok výstavby (1955)
• MK u Prokopova mlýna – mezi Svépravicemi a Kojčicemi

Mlýny

Mlýny jsou seřazeny po směru toku řeky.

• Mlýn Chodeč – Stanovice čp. 34, Nová Cerekev, okres Pelhřimov
• Klášterní mlýn – Želiv, okres Pelhřimov, kulturní památka

Odkazy

Reference

Literatura

• František Pleva, ŽELIVKA naše řeka. Pelhřimov: Nová tiskárna Pelhřimov, spol. s r. o., 2003. ISBN 80-86559-22-X

Související články

• Soutok Sázavy a Želivky
• Tunel Želivka
• Vodní zdroj Želivka

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Želivka na Wikimedia Commons
• Čakovice – aktuální vodní stav na stránkách Povodí Vltavy Archivováno 15. 7. 2015 na Wayback Machine.
• Želiv – aktuální vodní stav na stránkách Povodí Vltavy Archivováno 15. 7. 2015 na Wayback Machine.
• Poříčí – aktuální vodní stav na stránkách Povodí Vltavy Archivováno 15. 7. 2015 na Wayback Machine.
• Soutice – aktuální vodní stav na stránkách Povodí Vltavy Archivováno 30. 12. 2013 na Wayback Machine.
• Vodohospodářské věstníky