Židovský hřbitov v Třebíči

Židovský hřbitov v Třebíči
Nová část hřbitova
Lokalita
Stát	Česko Česko
Kraj	Vysočina
Okres	Třebíč
Obec	Třebíč
Zeměpisné souřadnice	49°13′12,42″ s. š., 15°52′48,78″ v. d.

Specifikace
Výstavba	asi 1. pol. 17. století
Užívání	hřbitov udržován, nepohřbívá se
Odkazy
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Třebíčský židovský hřbitov je národní kulturní památka^[1] v Třebíči-na Podklášteří. V rámci souboru baziliky svatého Prokopa a třebíčské židovské čtvrti, jejíž oddělenou částí je, požívá statutu Světového dědictví UNESCO.^[2] Rada Kraje Vysočina odsouhlasila ke konci roku 2018 memorandum o spolupráci správců třebíčských objektů zapsaných v UNESCO.^[3]

Historie

Židovský hřbitov v Třebíči patří k největším v České republice.^[4] Rozkládá se na severní stráni Hrádku na celkové ploše 11 678 m².^[5] Lze na něm najít 2600 náhrobků, z nichž je nejstarší dosud čitelný datován rokem 1631. Pochováno zde bylo asi 11 000 lidí.^[6]

Hřbitov byl založen v 2. polovině 15. století. Asi do roku 1468 židé pravděpodobně pohřbívali své zesnulé přímo při klášterní zdi. Tamní pohřebiště bylo zrušeno a nové umístěno na odvrácené, severní svažité straně Hrádku. Když roku 1888 došlo k průtrži mračen a povodni, v jejichž důsledku byly některé hroby vyplaveny, byl hřbitov rozšířen jižním směrem (nová část hřbitova). V této části stojí památníky obětem první světové války (z roku 1922, 20 obětem) i druhé světové války (z roku 1957, 290 obětem).^[7]^[6] Na náhrobcích se občasně nachází chyby v hebrejských textech, neboť je tesali kameníci křesťanské víry.^[8]

Na hřbitov se vchází ze západu kovanou vstupní branou. Vedle ní je obřadní síň (1903) s dobře dochovaným interiérem. Vybudována byla zásluhou rabína Samuela Pollaka (1842–1906) nákladem třebíčské židovské obce.^[7]

V roce 2019 byla o hřbitově vydána tištěná brožura.^[9]

Iniciátoři obnovy hřbitova

Zásluhu na tom, v jak dobrém stavu hřbitov přečkal druhou polovinu 20. století, když po druhé světové válce přestal být využíván a pustl, mají pánové František Veselý, někdejší primář, a Bohumír Pavlík, školní inspektor v. v. Oba byli oceněni při slavnostním zasedání zastupitelstva města v kamenném sále zámku 23. srpna 2003.^[10] V roce 2017 byla sepsána bakalářská práce na téma naučné stezky na tomto hřbitově.^[8]

O správu hřbitova se již od roku 1912 stará rodina Mikyskova, která žije v blízkém domě.^[11]

Galerie

Památník obětem první světové války
Nová část hřbitova
Stará část hřbitova
Širší pohled na hřbitov
Obřadní síň
Interiér obřadní síně
Plánek hřbitova

Odkazy

Reference

↑ Světové dědictví, NKP, chráněná území [online]. monumnet.npu.cz [cit. 2015-12-25]. Dostupné online.
↑ Jewish Quarter and St Procopius' Basilica in Třebíč - UNESCO World Heritage Centre [online]. whc.unesco.org [cit. 2015-12-25]. Dostupné online. (anglicky)
↑ ČERMÁKOVÁ, Olga; PANÁČKOVÁ, Jaroslava. Pod ochranu UNESCO patří nově také zámek v Třebíči [online]. Jihlava: Kraj Vysočina, 2018-12-18 [cit. 2019-02-27]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2019-02-27.
↑ Židovský hřbitov | mkstrebic.cz. www.mkstrebic.cz [online]. [cit. 2020-08-19]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2020-09-01.
↑ Údaj z katastru nemovitostí zahrnující tyto parcely: st. 312, 119 m² (obřadní síň); st. 570, 51 m² (přístřešek); 94, 277 m² (trávník u brány); 95, 163 m² (dolní náhrobky) a 89/2, 11 068 m² (hlavní část pohřebiště); zahrnuta není přilehlá cesta (170 m²) ani domek bývalých hrobníků se zahrádkou na severozápadě (440 + 67 m²; domek je v soukromém vlastnictví). Literatura uvádí též výměru 11 772 m².
↑ ^a ^b Joura, l. c., str. 192 a 193.
↑ ^a ^b Klenovský, l. c., str. 178 a 179.
↑ ^a ^b MAHEL, Luděk. VIDEO: Taje židovského hřbitova odkrývá naučná stezka. Třebíčský deník [online]. VLP, 2017-07-30 [cit. 2017-07-31]. Dostupné online.
↑ MAHEL, Luděk. Židovským hřbitovem v Třebíč turisty provede papírový průvodce. trebicsky.denik.cz. 2019-08-01. Dostupné online [cit. 2019-10-23].
↑ http://www.trebic.cz/vismo/dokumenty2.asp?u=16973&id_org=16973&id=288310^{[nedostupný zdroj]}
↑ KRČMÁŘ, Milan. Sto let práce na hřbitově. Rodina z Třebíče si jeho správu předává po generace. Třebíčský deník. 2023-08-06. Dostupné online [cit. 2024-03-11].

Literatura

KLENOVSKÝ, J. Židovské památky Moravy a Slezska. 1. vyd. Šlapanice : ERA, 2001. 218 s. ISBN 80-86517-08-X.
JOURA, J. Procházky starou Třebíčí podruhé. 1. vyd. Třebíč : Amaprint Kerndl s.r.o., 2006. 202 s. ISBN 80-239-7412-2

Související články

Externí odkazy

Obrázky, zvuky či videa k tématu židovský hřbitov v Třebíči na Wikimedia Commons
Židovský hřbitov v Třebíči v dokumentaci náhrobků na webu Židovské obce Brno
Židovský hřbitov v Třebíči – virtuální procházka
Památky UNESCO v Třebíči: židovský hřbitov Archivováno 1. 9. 2020 na Wayback Machine.
Obnova židovských hřbitovů v ČR
Židovský hřbitov Archivováno 5. 3. 2010 na Wayback Machine.
Židovské rodiny z Třebíče na geni.com
rodokmen rodiny Ornstein z Třebíče
rodokmen rodiny Spira
rodokmen rodiny Wertheimer
rodokmen rodiny Ornstein
rodokmen rodiny Subak

České památky na seznamu světového dědictví UNESCO

historické centrum Prahy (1992) a zámecký park Průhonice (2012) • historické centrum Českého Krumlova (1992) • historické centrum Telče (1992) • poutní kostel svatého Jana Nepomuckého na Zelené hoře (1994) • historické centrum Kutné Hory s chrámem svaté Barbory a s kostelem Nanebevzetí Panny Marie v Sedlci (1995) • Lednicko-valtický areál (1996) • zahrady a zámek v Kroměříži (1998) • historická vesnice Holašovice (1998) • zámek v Litomyšli (1999) • sloup Nejsvětější Trojice v Olomouci (2000) • vila Tugendhat v Brně (2001) • židovská čtvrť, hřbitov, bazilika svatého Prokopa v Třebíči (2003), zámek Třebíč (2018) • hornický region Krušnohoří (2019) • národní hřebčín Kladruby nad Labem (2019) • slavná lázeňská města Evropy (2021) • původní bukové lesy Karpat a dalších oblastí Evropy (2021) • Žatec a krajina žateckého chmele (2023)

České památky na seznamu světového dědictví UNESCO