Krajina žateckého chmele

Žatec a krajina žateckého chmele
Světové dědictví UNESCO
Sušárna chmele u Trnovan
Sušárna chmele u Trnovan
Smluvní státČeskoČesko Česko
Žatec a krajina žateckého chmele
Žatec a krajina žateckého chmele
Souřadnice50°19′48″ s. š., 13°32′40″ v. d.
Typkulturní dědictví
Kritériumiii, iv, v
Odkaz1558 (anglicky)
OblastMostecká pánev
Zařazení do seznamu
Zařazení2023 (45. zasedání)

Žatec a krajina žateckého chmele je region v okolí Žatce, charakteristický dlouhodobou tradicí pěstování chmele v Česku, který byl roku 2023 zapsán na seznam světového dědictví. Od roku 2021 probíhalo hodnocení nominace Mezinárodní radou pro památky a sídla[1][nenalezeno v uvedeném zdroji] a roku 2023 byl zápis na seznam schválen na zasedání Výboru Organizace spojených národů pro výchovu, vědu a kulturu v saúdskoarabském Rijádu.[2] Oblast se tak stala sedmnáctou českou památkou na seznamu světového dědictví. Město Žatec o zápis usilovalo opakovaně už od roku 2007 a roku 2018 došlo k revizi původního rozhodnutí.

V žatecké oblasti se pěstuje většina chmele v Česku, a to na 3744 hektarech, což je 77 procent celkové výměry chmelnic.[3]

Žatec a krajina žateckého chmele se skládá ze dvou částí:

  • První část tvoří krajina s chmelnicemi a vesnicemi Trnovany a Stekník včetně stejnojmenného zámku.
  • Druhou část představuje historické centrum Žatce spolu s jeho průmyslovou čtvrtí z 19. století, ve které je největší koncentrace staveb spojených se zpracováním chmele a obchodováním. Obě části jsou propojené řekou Ohří.

Hospodářský význam spočívá v pěstování nejznámější odrůdy chmele na světě – žateckého poloraného červeňáku.[zdroj⁠?]

Ke specifikům této kulturní krajiny patří řada prvků od tradičních chmelnic přes budovy sloužící k sušení, balení, certifikaci a skladování chmele až po části historické dopravní sítě silnic, železnice, řeky Ohře a dalších vodních toků.

Odkazy

Reference

  1. ↑ Žatec a krajina žateckého chmele. www.zatec-and-the-landscape-of-saaz-hops.com [online]. [cit. 2023-09-23]. Dostupné online. 
  2. ↑ GRIČOVÁ, Andrea. Žatec a krajina žateckého chmele se dostaly na seznam UNESCO. ČT24 [online]. [cit. 2023-09-23]. Dostupné online. 
  3. ↑ Velký úspěch: Žatec a krajina žateckého chmele jsou nově na seznamu UNESCO. Aktuálně.cz [online]. Economia, 2023-09-18 [cit. 2023-09-23]. Dostupné online. 

Externí odkazy

  • Žatec a krajina žateckého chmele na cestě ke světovému dědictví
  • Česko má sedmnáctou památku na seznamu UNESCO. Uspěl Žatec a jeho chmelařské okolí : iRozhlas.cz
  • Obrazem: Žatec a okolí jsou v UNESCO. Co tam přesně patří? : Žatecký a lounský deník
České památky na seznamu světového dědictví UNESCO
historické centrum Prahy (1992) a zámecký park Průhonice (2012) • historické centrum Českého Krumlova (1992) • historické centrum Telče (1992) • poutní kostel svatého Jana Nepomuckého na Zelené hoře (1994) • historické centrum Kutné Hory s chrámem svaté Barbory a s kostelem Nanebevzetí Panny Marie v Sedlci (1995) • Lednicko-valtický areál (1996) • zahrady a zámek v Kroměříži (1998) • historická vesnice Holašovice (1998) • zámek v Litomyšli (1999) • sloup Nejsvětější Trojice v Olomouci (2000) • vila Tugendhat v Brně (2001) • židovská čtvrť, hřbitov, bazilika svatého Prokopa v Třebíči (2003), zámek Třebíč (2018) • hornický region Krušnohoří (2019) • národní hřebčín Kladruby nad Labem (2019) • slavná lázeňská města Evropy (2021) • původní bukové lesy Karpat a dalších oblastí Evropy (2021) • Žatec a krajina žateckého chmele (2023)