AGM-78 Standard ARM

AGM-78 Standard ARM
Střela AGM-78 v muzeu USAF (rok 2009)
Střela AGM-78 v muzeu USAF (rok 2009)
Typprotiradarová střela vzduch-země
Místo původuUSA Spojené státy americké
Historie služby
Ve službě19681988
VálkyVálka ve Vietnamu
Historie výroby
Navrženo1967
VýrobceGeneral Dynamics
Výroba19671976
Vyrobeno kusůvice než 3 000
Základní údaje
Hmotnost612 - 816 kg
Délka4,57 m
Účinný dostřel90 km
Průměr343 mm
Hmotnost náplně97 kg

AGM-78 Standard ARM byla protiradarová střela vzduch-země vyvinutá společností General Dynamics ve Spojených státech amerických.

Vývoj a popis

Střela byla původně vyvinuta pro námořnictvo Spojených států (US Navy) na konci 60. let 20. století. Důvodem k jejímu vývoji byly rozporné zkušenosti s tehdy používanou střelou AGM-45 Shrike ve válce ve Vietnamu, která měla malou bojovou hlavici, omezený dolet a nespolehlivý naváděcí systém. Společnost General Dynamics byla oslovena v září 1966,[1] aby vyvinula z letounů vypouštěnou střelu „ARM“ (Anti-Radiation Missille) úpravou protiletadlové střely RIM-66 SM-1. Použití již vyvinuté střely jako základu značně zredukovalo náklady na vývoj. Zkoušky nové zbraně byly zahájeny v roce 1967. První operačně způsobilé střely byly dodány na počátku roku 1968.

Střele AGM-78 se přezdívalo „Starm“, což byla zkratka názvu Standard ARM. První verze střely (A1 Mod 0), byla vlastně původní střela RIM-66 s antiradarovou vyhledávací hlavicí ze střely Shrike. Střela používala raketový motor společnosti Aerojet (Mark 27 Mod 4) s dvěma stupni tahu[1] a byla osazena bojovou tříštivou hlavicí. Ačkoliv byla nová zbraň výkonnější, byla také dražší, a proto původní AGM-45 Shrike zůstala ještě nějakou dobu ve službě.

Výběr cílů pro střelu i řízení palby zajišťovalo elektronické vybavení mateřského letounu známé pod označením TIAS (Target Identification and Acquisition System). Palubní počítač letounu vypočítával polohu zdrojů vysílání radarů a zjištěné informace předával samonaváděcí hlavici střely k usnadnění navedení střely.[1] Kvůli hmotnosti této aparatury mohly novou střelu nést jen letouny F-105F/G a A-6B/E.[1] Když byla později snížena její hmotnost různými vylepšeními, mohly střely nést i jiné letouny, např. F-4G Wild Weasel.[1]

Varianty

Letoun F-105G vyzbrojený střelou AGM-78 vzlétá nad Severní Vietnam v roce 1971.
Letoun F-4G Phantom II Wild Weasel nese střely AGM-78 a AGM-45.

První verze střely nesla označení AGM-78A. Byla postavena i její cvičná varianta s označením ATM-78A. Ta měla stejnou velikost, hmotnost i tvar, ale neměla vyhledávací hlavici, bojovou hlavici a pohonnou jednotku, takže se vlastně jednalo o zátěž.

V roce 1969[1] byly zahájena výroba vylepšené verze s označením AGM-78B. Tato verze nesla širokopásmový vyhledávač cílů, což umožnilo střelu použít proti mnohem širšímu okruhu cílů bez nutnosti výběru určitého vyhledávače cílů před misí. Střela měla i jednoduchý paměťový obvod k uchování polohy cíle, takže obsluze nepomohlo následné vypnutí radaru poté, co byl cíl již uložen do této paměti. Předchozí verze této střely odbočila ze svého kurzu, když ztratila cíl z vyhledávače, čehož si povšiml i nepřítel, a tak zapínání a vypínání radarů se stalo standardní taktikou raketových baterií.

Některé z prvních střel AGM-78A1 byly vylepšeny přidáním nového vyhledávače a paměťovým obvodem. Tyto střely byly označeny AGM-78A4. AGM-78B byla nejdůležitější verzí této střely a byla široce používána letouny letectva Spojených států (USAF) F-4G Phantom II „Wild Weasel“ (Divoké lasičky – letouny pro umlčování nepřátelské protivzdušné obrany). Byla vytvořena i cvičná verze střely AGM-78B, která byla známa pod označením ATM-78B.

Na počátku 70. let 20. století byla vyvinuta verze AGM-78C. Jednalo se projekt USAF, který měl za cíl větší spolehlivost a nižší cenu zbraně. Některé starší střely byly upraveny do verze AGM-78C. Tak jako předtím, byla postavena i cvičná verze označená ATM-78C.

Mezi léty 1973 a 1976 byla vyráběna i verze AGM-78D, která měla nový motor. Její vylepšená varianta, AGM-78D2, měla aktivní optickou roznětku, ještě větší spolehlivost a novou 100 kg tříštivou bojovou hlavici. Následovala cvičná varianta ATM-78D.

Střela RGM-66D pro ničení hladinových cílů s radiolokátory byla založena na střele AGM-78 s využitím komponentů původní střely RIM-66 a střely vzduch-vzduch AIM-97 Seekbat.

Bylo postaveno více než 3 000 střel AGM-78 všech verzí. Výroba skončila na konci 70. let 20. století, ale střela dál zůstávala ve službě v následujícím desetiletí až byla na konci 80. let 20. století nahrazena střelou AGM-88 HARM.

Specifikace

Technické údaje pocházejí z publikace „Vojenské Rakety“[1] a z webu Národního muzea USAF.[2]

  • Délka: 4,57 m
  • Průměr: 343 mm
  • Rozpětí: 1,09 m
  • Celková hmotnost: 612 – 816 kg
  • Typ motoru: dvoustupňový raketový motor
  • Motor: Aerojet Mk.27, Mod.4
  • Bojová hlavice: konvenční tříštivá
  • Hmotnost bojové hlavice: 106 kg (223 liber)
  • Pohonná látka: tuhé raketové palivo
  • Maximální rychlost: Mach 2 (667 m/s)
  • Dolet: kolem 90 km (údaje z různých zdrojů se liší)

Odkazy

Poznámky

Některé technické specifikace a počet vyrobených kusů je v různých zdrojích uváděn odlišně. V článku jsou použity nejčastěji uváděné údaje.

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku AGM-78 Standard ARM na anglické Wikipedii.

  1. a b c d e f g Kroulík, Růžička 1985, str. 488, 489.
  2. AGM-78 STANDARD ANTIRADIATION MISSILE Archivováno 26. 3. 2014 na Wayback Machine. na oficiálním webu „National Museum of the US Air Force“. Citováno: 16. března 2012.

Literatura

  • KROULÍK, Jiří; RŮŽIČKA, Bedřich. Vojenské rakety. Praha: Naše vojsko, 1985. 592 s. Kapitola Letecké protizemní (protilodní, protiradiotechnické, protitankové) rakety, s. 488–489. 

Externí odkazy

  • Logo Wikimedia Commons Galerie AGM-78 Standard ARM na Wikimedia Commons
  • Logo Wikimedia Commons Obrázky, zvuky či videa k tématu AGM-78 Standard ARM na Wikimedia Commons
  • AGM-78 STANDARD ANTIRADIATION MISSILE na oficiálním webu „National Museum of the US Air Force“. (anglicky)
  • General Dynamics AGM-78 Standard ARM na stránkách Designation-systems.net (anglicky)
  • AGM-78 Standard ARM na stránkách vectorsite.net (anglicky)
  • AGM-78 Standard ARM na stránkách globalsecurity.org (anglicky)
Vojenská označení střel a bezpilotních letounů USA z roku 1962 – řízené střely, naváděné rakety a bezpilotní prostředky
1–50
51–100
  • MGM-51
  • MGM-52
  • AGM-53
  • AIM-54
  • RIM-55
  • PQM-56
  • MQM-57
  • MQM-58
  • RGM-59
  • AQM-60
  • MQM-61
  • AGM-62
  • AGM-63
  • AGM-64
  • AGM-65
  • RIM-66
  • RIM-67
  • AIM-68
  • AGM-69
  • LEM-70
  • BGM-71
  • MIM-72
  • UGM-73
  • BQM-74
  • BGM-75
  • AGM-76
  • FGM-77
  • AGM-78
  • AGM-79
  • AGM-80
  • AQM-81
  • AIM-82
  • AGM-83
  • AGM-84/RGM-84/UGM-84
  • AGM-84E/H/K
  • RIM-85
  • AGM-86
  • AGM-87
  • AGM-88
  • UGM-89
  • BQM-90
  • AQM-91
  • FIM-92
  • XQM-93
  • YQM-94
  • AIM-95
  • UGM-96
  • AIM-97
  • YQM-98
  • LIM-99
  • LIM-100
  • 101–150
  • RIM-101
  • PQM-102
  • AQM-103
  • MIM-104
  • MQM-105
  • BQM-106
  • MQM-107
  • BQM-108
  • BGM-109
  • BGM-110
  • BQM-111
  • AGM-112
  • RIM-113
  • AGM-114
  • MIM-115
  • RIM-116
  • FQM-117
  • LGM-118
  • AGM-119
  • AIM-120
  • CQM-121
  • AGM-122
  • AGM-123
  • AGM-124
  • RUM-125/UUM-125
  • BQM-126
  • AQM-127
  • AQM-128
  • AGM-129
  • AGM-130
  • AGM-131
  • AIM-132
  • UGM-133
  • MGM-134
  • ASM-135
  • AGM-136
  • AGM-137
  • CEM-138
  • RUM-139
  • MGM-140
  • ADM-141
  • AGM-142
  • MQM-143
  • ADM-144
  • BQM-145
  • MIM-146
  • BQM-147
  • FGM-148
  • PQM-149
  • PQM-150
  • 151–200
  • FQM-151
  • AIM-152
  • AGM-153
  • AGM-154
  • BQM-155
  • RIM-156
  • MGM-157
  • AGM-158 A/B (AGM-158C)
  • AGM-159
  • ADM-160
  • RIM-161
  • RIM-162
  • GQM-163
  • MGM-164
  • RGM-165
  • MGM-166
  • BQM-167
  • MGM-168
  • AGM-169
  • MQM-170
  • MQM-171
  • FGM-172
  • GQM-173
  • RIM-174
  • MQM-175
  • AGM-176
  • BQM-177
  • MQM-178
  • AGM-179
  • AGM-180
  • AGM-181
  • LGM-182
  • AGM-183
  • RGM-184
  • 201–
  • AIM-260
  • * viz též: Vojenská označení amerických neřízených raket