LGM-118

Start střely LGM-118 Peacekeeper

LGM-118 Peacekeeper je americká mezikontinentální balistická střela (tzv. ICBM) známá též pod názvem „MX“ („Missile-eXperimental“). Podle amerického kódového označení z roku 1962 šlo o balistickou střelu odpalovanou ze zpevněného sila.[1]

Historie

V roce 1966 se USAF začalo zabývat náhradou svých starých raket LGM-30 Minuteman novým systémem včetně mobilní verze. Tomuto projektu bylo přiděleno kódové označení Weapons System 120A, ale vývoj byl v r. 1967 zrušen Kongresem USA.

V roce 1972 začaly designové práce na novém návrhu. Výsledkem tohoto programu, zvaného „Missile-X“, odtud zkratka „MX“, měla být ICBM s vícenásobnými hlavicemi MIRV, která by mohla být odpalována z mobilních železničních ramp, upravených transportních letadel i ze starých statických sil pro rakety Minuteman. Kvůli nebezpečí z prodlení byly ale zahájeny práce na ICBM poháněné pevnými palivy, ze které měla být později vyvinuta mobilní varianta.

V roce 1977 byly dokončeny návrhové práce, avšak kongres se vzepřel myšlence na využití statických sil Minutemanů (vyhodnocených jako příliš zranitelné) a dal letectvu roční odklad, aby mohla být dokončena mobilní varianta. USAF přišlo s návrhem vybudování 4600 mobilních lehkých úkrytů (MPS -Mobile Protective Shelters), do nichž by bylo ukryto 200 střel MX, přičemž ve zbylých úkrytech by byly makety - sovětská rozvědka by tak nevěděla, kde jsou skutečné rakety a kde makety. Tento návrh byl schválen v r. 1979, přičemž bylo raketě projektu MX přiděleno označení MGM-118. Všechny části rakety byly dokončeny do června 1982.

Projekt MPS byl ale v roce 1980 zrušen a tak bylo na počátku roku 1983 rozhodnuto, že budou rakety Peacekeeper přece jen umístěny v silech po raketách Minuteman.

Paradoxně tak došlo k situaci, že se program zdržel o 6 let a byly promrhány velké finanční prostředky.

Rakety byl přejmenovány z MGM-118 (Mobile, Guided ground-to-ground Missile) na LGM-118 (silo-Launched, Guided ground-to-ground Missile) a umístěny do sil Minutemanů, přičemž byly doplněny menšími, ale mobilními střelami MGM-134 Midgetman, které nesly jednu hlavici stejného typu jako Peacekeeper.

17. června 1983 byl z Vandenberg AFB v Kalifornii úspěšně odpálen testovací exemplář LGM-118A, který uletěl 6700 km a poté úspěšně vypustil 6 cvičných hlavic na Kwajalein Missile Test Range v Pacifiku. Prvních 8 testovacích odpalů bylo provedeno z nadzemních ramp, zbylé již ze sil Minutemanů.

Sériová produkce se rozběhla v únoru 1984, v prosinci 1988 bylo všech 50 vyrobených Peacekeeperů ve svých silech.

V roce 1986 byl schválen „Peacekeeper Rail Garrison plan“, jehož výsledkem bylo vyrobení dalších 50 Peacekeeperů, které byly umístěny na mobilní železniční podvozky, ale tento plán byl zrušen v roce 1991. Těmto raketám by bylo opět přiděleno označení MGM-118A.

Technický popis

Studený start balistické střely LGM-118 Peacekeeper

LGM-118A Peacekeeper je čtyřstupňová mezikontinentální balistická střela, která se skládá ze 3 částí:

  • boost system (první 3 stupně)
  • Post-Boost Vehicle (PBV)
  • Re-entry System

PBV Vehicle a Re-entry System tvoří 4. stupeň. PBV se odděluje ještě před opětovným vstupem do atmosféry.

Výzbroj

Výzbroj tvoří 10 samostatně naváděných hlavic Avco MK 21, každá s nukleární hlavicí W87 o ekvivalentu 300kT TNT.

Pohon

První stupeň vyrobil Thiokol, druhý Aerojet, třetí Hercules a čtvrtý Rocketdyne. První 3 stupně jsou na tuhá paliva, čtvrtý pak na kapalná paliva s možností restartu.

U Peacekeeperu byla poprvé na západě použita technologie studeného startu, při které je raketa ze sila vymrštěna plyny a zažehne se až ve vzduchu, čímž se předejde poškození sila. Raketa je před plyny chráněna kanystry, které při vymrštění odpadnou, což vytváří charakteristický obraz.

Navigace

LGM-118A je vybaven inerciální navigační jednotkou Rockwell Autonetics IRS (Inertial Reference Sphere), díky které dosahuje (podle některých pozorovatelů) kruhové odchylky do 120 metrů, což umožňuje použít LGM-118 k ničení bodových cílů vysoké důležitosti jako jsou střediska velení.

Specifikace

  • Délka 21.6 m
  • Průměr 2.34 m
  • Váha 87,75 tun
  • Rychlost 6 694,4 m·s−1
  • Dostup 800 km
  • Dosah 10900+ km
  • Pohon
    • 1. stupeň 2225 kN
    • 2. stupeň 1225 kN
    • 3. stupeň 290 kN
    • 4. stupeň má pouze manévrovací motorky
  • Cena 70 mil. USD / kus

Podle různých pramenů je ve službě 50 - 100 kusů střel. Podle posledních údajů byly vyřazeny v roce 2004.

Reference

  1. LGM-118 Peacekeeper Archivováno 26. 6. 2020 na Wayback Machine., missilethreat.com (anglicky)

Externí odkazy

  • Logo Wikimedia Commons Obrázky, zvuky či videa k tématu LGM-118 na Wikimedia Commons
  • Start LGM-118 na youtube; pěkná ukázka studeného startu
  • LGM-118 Peacekeeper na Palba.cz
  • Stavy mezikontinentálních řízených střel na Palba.cz
  • https://web.archive.org/web/20040428094255/http://www.geocities.com/peacekeeper_icbm/
  • http://www.designation-systems.net/dusrm/m-118.html
  • https://web.archive.org/web/19991005230602/http://www.geocities.com/CapeCanaveral/Hangar/6846/peacekeeper.html
  • http://www.fas.org/nuke/guide/usa/icbm/lgm-118.htm
  • http://www.globalsecurity.org/wmd/systems/lgm-118.htm
Vojenská označení střel a bezpilotních letounů USA z roku 1962 – řízené střely, naváděné rakety a bezpilotní prostředky
1–50
51–100
  • MGM-51
  • MGM-52
  • AGM-53
  • AIM-54
  • RIM-55
  • PQM-56
  • MQM-57
  • MQM-58
  • RGM-59
  • AQM-60
  • MQM-61
  • AGM-62
  • AGM-63
  • AGM-64
  • AGM-65
  • RIM-66
  • RIM-67
  • AIM-68
  • AGM-69
  • LEM-70
  • BGM-71
  • MIM-72
  • UGM-73
  • BQM-74
  • BGM-75
  • AGM-76
  • FGM-77
  • AGM-78
  • AGM-79
  • AGM-80
  • AQM-81
  • AIM-82
  • AGM-83
  • AGM-84/RGM-84/UGM-84
  • AGM-84E/H/K
  • RIM-85
  • AGM-86
  • AGM-87
  • AGM-88
  • UGM-89
  • BQM-90
  • AQM-91
  • FIM-92
  • XQM-93
  • YQM-94
  • AIM-95
  • UGM-96
  • AIM-97
  • YQM-98
  • LIM-99
  • LIM-100
  • 101–150
  • RIM-101
  • PQM-102
  • AQM-103
  • MIM-104
  • MQM-105
  • BQM-106
  • MQM-107
  • BQM-108
  • BGM-109
  • BGM-110
  • BQM-111
  • AGM-112
  • RIM-113
  • AGM-114
  • MIM-115
  • RIM-116
  • FQM-117
  • LGM-118
  • AGM-119
  • AIM-120
  • CQM-121
  • AGM-122
  • AGM-123
  • AGM-124
  • RUM-125/UUM-125
  • BQM-126
  • AQM-127
  • AQM-128
  • AGM-129
  • AGM-130
  • AGM-131
  • AIM-132
  • UGM-133
  • MGM-134
  • ASM-135
  • AGM-136
  • AGM-137
  • CEM-138
  • RUM-139
  • MGM-140
  • ADM-141
  • AGM-142
  • MQM-143
  • ADM-144
  • BQM-145
  • MIM-146
  • BQM-147
  • FGM-148
  • PQM-149
  • PQM-150
  • 151–200
  • FQM-151
  • AIM-152
  • AGM-153
  • AGM-154
  • BQM-155
  • RIM-156
  • MGM-157
  • AGM-158 A/B (AGM-158C)
  • AGM-159
  • ADM-160
  • RIM-161
  • RIM-162
  • GQM-163
  • MGM-164
  • RGM-165
  • MGM-166
  • BQM-167
  • MGM-168
  • AGM-169
  • MQM-170
  • MQM-171
  • FGM-172
  • GQM-173
  • RIM-174
  • MQM-175
  • AGM-176
  • BQM-177
  • MQM-178
  • AGM-179
  • AGM-180
  • AGM-181
  • LGM-182
  • AGM-183
  • RGM-184
  • 201–
  • AIM-260
  • * viz též: Vojenská označení amerických neřízených raket
    Autoritní data Editovat na Wikidatech
    • LCCN: sh85089168
    • NLI: 987007555876505171