Acenaften

Acenaften
strukturní vzorec
strukturní vzorec
Obecné
Systematický názevtricyko[6.3.1.04,12]dodeka-1(12),4,6,8,10-pentaen
Ostatní názvy1,2-dihydroacenaftylen, 1,8-ethylennaftalen
peri-ethylennaftalen, naftylenethylen
tricyklo[6.3.1.04,12]dodekapentaen
Anglický názevacenaphthene
Německý názevAcenaphthen
Sumární vzorecC12H10
Vzhledbílá nebo světle žlutá krystalická látka
Identifikace
Registrační číslo CAS83-32-9
PubChem10041
SMILESc2cc1cccc3c1c(c2)CC3
c1cc2cccc3c2c(c1)CC3
InChIInChI=1S/C12H10/c1-3-9-4-2-6-11-8-7-10(5-1)12(9)11/h1-6H,7-8H2
Vlastnosti
Molární hmotnost154,21 g/mol
Teplota tání93,4 °C (366,6 K)
Teplota varu279 °C (552 K)
Hustota1,024 g/cm3
Rozpustnost ve vodě4×10−4 g/100 ml
Rozpustnost v polárních
rozpouštědlech
slabě rozpustný v ethanolu a chloroformu, rozpustný v kyselině octové
Rozpustnost v nepolárních
rozpouštědlech
velmi dobře rozpustný v benzenu
Bezpečnost
GHS07 – dráždivé látky
GHS07
GHS09 – látky nebezpečné pro životní prostředí
GHS09
[1]
Varování[1]
Teplota vzplanutí135 °C (408 K)
Teplota vznícení>450 °C (723 K)
Není-li uvedeno jinak, jsou použity
jednotky SI a STP (25 °C, 100 kPa).

Některá data mohou pocházet z datové položky.

Acenaften je polycyklický aromatický uhlovodík, který se skládá z naftalenového jádra, na které je připojena ethylenová funkční skupina na pozice 1 a 8. Jedná se o bílou nebo světle žlutou krystalickou látku, která tvoří asi 0,3 % uhelného dehtu.

Výroba a reakce

Acenaften poprvé připravil z uhelného dehtu Marcellin Berthelot. Později společně s Bardym vyrobil tuto látku cyklizací α-ethylnaftalenu. Acenaften se stále získává z uhelného dehtu, spolu s derivátem acenaftylenem.

Použití

Acenaften se používá ve velkém množství na výrobu anhydridu kyseliny naftalendikarboxylové, jenž je prekurzorem PTCDA, ze kterého se vyrábí některé pigmenty a barvy.

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Acenaphthene na anglické Wikipedii.

  1. a b Acenaphthene. pubchem.ncbi.nlm.nih.gov [online]. PubChem [cit. 2021-05-23]. Dostupné online. (anglicky) 

Externí odkazy

Polyaromatické uhlovodíky

2 benzenové kruhy

Azulen (C10H8) • Naftalen (C10H8) • Methylnaftalen (C11H10) • Sapotalin (C13H14)

3 benzenové kruhy

Acenaften (C12H10) • Acenaftylen (C12H8) • Fluoren (C13H10) • Fenalen (C13H10) • Antracen (C14H10) • Fenanthren (C14H10) • Fluoranthen (C16H10)

4 benzenové kruhy

Tricyklobutabenzen (C12H12) • Tetracen (C18H12) • Benzo(a)antracen (C18H12) • Pyren (C16H10) • Benzo(a)fluoren (C17H12) • Benzo(c)fenantren (C18H12) • Chrysen (C18H12) • Trifenylen (C18H12)

5 benzenových kruhů

Olympicen (C19H12) • Koranulen (C20H10) • Pentacen (C20H12) • Benzopyren (C20H12) • Benzo(e)pyren (C20H12) • Benzo(a)fluoranten (C20H12) • Benzo(b)fluoranten (C20H12) • Benzo(j)fluoranten (C20H12) • Benzo(k)fluoranten (C20H12) • Perylen (C20H12) • Dibenzo(a,h)antracen (C22H14) • Dibenzo(a,j)antracen (C22H14) • Picen (C20H12) • Perylen (C24H16)

6 a více benzenových kruhů Benzo(ghi)perylen (C22H16) • Koronen (C22H16) • Zetren (C24H14) •

Antantren (C24H16) • Hexacen (C26H16) • Heptacen (C30H18) • Ovalen (C32H14) • Diindenoperylen (C32H16) • Isoviolanthren (C34H20) • Violanthren (C34H20) • Dikoronylen (C48H20) • Kekulen (C48H24) •
Autoritní data Editovat na Wikidatech