Pyren

Pyren
Strukturní vzorec
Strukturní vzorec
Obecné
Systematický názevPyren, benzo[def]fenanthren
Sumární vzorecC16H10
Vzhledbezbarvá pevná látka
Identifikace
Registrační číslo CAS129-00-0
Vlastnosti
Molární hmotnost202,25 g/mol
Teplota tání145–148 °C
Teplota varu404 °C
Rozpustnost ve vodě0,135 mg/l (ve vodě)
Bezpečnost
GHS07 – dráždivé látky
GHS07
GHS09 – látky nebezpečné pro životní prostředí
GHS09
[1]
Varování[1]
R-větyR36/37/38 R45 R53
S-věty(S24/25) (S26) (S36)
Není-li uvedeno jinak, jsou použity
jednotky SI a STP (25 °C, 100 kPa).

Některá data mohou pocházet z datové položky.

Pyren je polycyklický aromatický uhlovodík (PAU), jehož molekula se skládá ze čtyř spojených benzenových kruhů v plochém aromatickém systému. Tato bezbarvá pevná látka je nejmenším těsně propojeným polycyklickým aromatickým uhlovodíkem – takovým, kde jsou benzenová jádra spojena více než jednou stranou. Pyren vzniká při nedokonalém spalování organických sloučenin.

Použití

Využití nachází v biochemickém výzkumu – jeho deriváty se používají jako molekulární sondy ve fluorescenční mikroskopii. Používá se také jako výchozí materiál při výrobě barviv a může sloužit jako donor elektronů čímž zvyšuje tmavost tuhy.[2]

Výskyt a reaktivita

Pyren byl poprvé izolován z uhelného dehtu, ve kterém tvoří až 2 % (hmotnostní).[3][4] Jakožto PAU s těsně propojenými benzenovými jádry je pyren mnohem více rezonančně stabilizován než jeho izomer fluoranthen s pětičlenným kruhem. Proto vzniká za širšího rozsahu podmínek spalování. Například automobily produkují přibližně 1 μg/km.[5]

Oxidace chromanem poskytuje perinaftenon a následně kyselinu naftalen-1,4,5,8-tetrakarboxylovou. Podléhá sérii hydrogenačních reakcí a je citlivý na halogenaci, Dielsovy–Alderovy adice a nitraci, vždy s proměnným stupněm selektivity.[5]

Bezpečnost

Přestože pyren není tak problematický jako benzo(a)pyren, studie prováděné na zvířatech ukázaly jeho toxicitu pro ledviny a játra. Také dráždí kůži a může způsobovat její chronické odbarvení.[6]

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Pyrene na anglické Wikipedii.

  1. a b Pyrene. pubchem.ncbi.nlm.nih.gov [online]. PubChem [cit. 2021-05-23]. Dostupné online. (anglicky) 
  2. Griesbaum K et al. Ullmann's Encyclopedia of Industrial Chemistry 7th ed. (2008). NY, NY: John Wiley & Sons; Hydrocarbons. Online Posting Date: June 15, 2000.
  3. Warshawsky D; Patty's Toxicology CD-ROM (2005). NY, NY: John Wiley & Sons; Polycyclic and Heterocyclic Aromatic Hydrocarbons. Online Posting Date: April 16, 2001.
  4. IARC. Monographs on the Evaluation of the Carcinogenic Risk of Chemicals to Man. Geneva: World Health Organization, International Agency for Research on Cancer, 1972-PRESENT. (Multivolume work). Available at: http://monographs.iarc.fr/index.php Archivováno 23. 1. 2013 na Wayback Machine. p. V32 432 (1983).
  5. a b Selim Senkan and Marco Castaldi "Combustion" in Ullmann's Encyclopedia of Industrial Chemistry, 2003 Wiley-VCH, Weinheim. Article Online Posting Date: March 15, 2003.
  6. Lewis, R.J. Sax's Dangerous Properties of Industrial Materials. 9th ed. Volumes 1-3. New York, NY: Van Nostrand Reinhold, 1996., p. 2830.

Literatura

  • BIRKS, J. B. Photophysics of Aromatic Molecules. London: Wiley, 1969. 
  • VALEUR, B. Molecular Fluorescence: Principles and Applications. New York: Wiley-VCH, 2002. 
  • BIRKS, J.B. Eximers. london: Reports on Progress in Physics, 1975. 
  • FETZER, J. C. The Chemistry and Analysis of the Large Polycyclic Aromatic Hydrocarbons. New York: Wiley, 2000. 

Externí odkazy

  • Logo Wikimedia Commons Obrázky, zvuky či videa k tématu Pyren na Wikimedia Commons
  • (anglicky) Pyren na Chemical land21
  • (anglicky) Pyren na PubChem
  • (anglicky) Pyren na Toxnet
Polyaromatické uhlovodíky

2 benzenové kruhy

Azulen (C10H8) • Naftalen (C10H8) • Methylnaftalen (C11H10) • Sapotalin (C13H14)

3 benzenové kruhy

Acenaften (C12H10) • Acenaftylen (C12H8) • Fluoren (C13H10) • Fenalen (C13H10) • Antracen (C14H10) • Fenanthren (C14H10) • Fluoranthen (C16H10)

4 benzenové kruhy

Tricyklobutabenzen (C12H12) • Tetracen (C18H12) • Benzo(a)antracen (C18H12) • Pyren (C16H10) • Benzo(a)fluoren (C17H12) • Benzo(c)fenantren (C18H12) • Chrysen (C18H12) • Trifenylen (C18H12)

5 benzenových kruhů

Olympicen (C19H12) • Koranulen (C20H10) • Pentacen (C20H12) • Benzopyren (C20H12) • Benzo(e)pyren (C20H12) • Benzo(a)fluoranten (C20H12) • Benzo(b)fluoranten (C20H12) • Benzo(j)fluoranten (C20H12) • Benzo(k)fluoranten (C20H12) • Perylen (C20H12) • Dibenzo(a,h)antracen (C22H14) • Dibenzo(a,j)antracen (C22H14) • Picen (C20H12) • Perylen (C24H16)

6 a více benzenových kruhů Benzo(ghi)perylen (C22H16) • Koronen (C22H16) • Zetren (C24H14) •

Antantren (C24H16) • Hexacen (C26H16) • Heptacen (C30H18) • Ovalen (C32H14) • Diindenoperylen (C32H16) • Isoviolanthren (C34H20) • Violanthren (C34H20) • Dikoronylen (C48H20) • Kekulen (C48H24) •
Autoritní data Editovat na Wikidatech
  • PSH: 5993
  • GND: 4176461-4
  • LCCN: sh2002005321
  • NLI: 987007542263005171