Běs

Běs je slovo používané po christianizaci Slovanů pro různé démony a božstva, křesťany vnímané výrazně negativně. Původně nemuselo mít označení záporný charakter.^[1] Významově mu odpovídá staroslověnské divŭ „démon“, odvozené z praindoevropského *deiwós „bůh“.^[2] Slovo běs může mít souvislost s litevským baisus „strašný“,^[3] Václav Machek je považoval za náhradu za tabuizované sěbъ příbuzné chetitskému sepa, zipa „démon“.^[4]

V písemných pramenech jsou běsové často zmiňováni v souvislosti s magií, především pak s věštěním, vizemi a extází. V Pověsti dávných let jsou ztotožněni s návi – zemřelými:

Běs je také zmiňován v Slovu o pluku Igorově z konce 12. století kde se o Polovcích uvádí: „...děti Běsovy křikem pole přehradili.“ Karel Jaromír Erben vykládal Běsa jako božstvo totožné s polabským Černobohem a božstvo zmiňované v Knýtlingasáze jako Pizamar vykládal jako Běsomar – slunečního protivníka Černoboha a totožného s Bělbohem.^[6]

Později běsové čím dál tím víc splývali s křesťanskými ďábly. Věřilo se například že běs může posednout člověka, od toho je odvozeno slovo „zběsilý“.^[7] Ve standardním ruském synodálním překladu Bible je ve verši Marek 5:12 použit termín bjesy (ruský plurál pro běs) v místě, kde démoni (B21), resp. nečistí duchové (ČEP) vstupují do prasat.^[8] V lidovém prostředí pak byla představa ďáblů ztotožněna čerty.

Anastasija Alexandrova běsa připodobňuje řeckému dáimonovi a pneumatu, a uvádí že se věřilo že způsobuje slepotu a byl představován jako stvoření pokryté chlupy, s křídly a ocasem, zahalené v temném plášti nebo smrdícího kouřem.^[9]

Kultura

• V pohádce Alexandra Puškina O popovi a jeho dělníku Baldovi je scéna, v níž se Balda setká se starým Běsem, který se vynoří z moře.^[10]
• Fjodor Michajlovič Dostojevskij napsal dílo Běsi, které popisuje Rusko v sedmdesátých letech devatenáctého století. Dostojevskij sleduje lidskou touhu po vítězství dobra v zápase se zlem.^[11]

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Bies na anglické Wikipedii.

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu běs na Wikimedia Commons
• Slovníkové heslo běs ve Wikislovníku
• Běs ve Vlastenském slovníku historickém ve Wikizdrojích

Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace. Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.

Slovanská mytologie a folklór
božstva a démoni východních Slovanů (zejména Rusů)	Vladimírův panteon Perun • Chors-Dažbog • Stribog • Simargl • Mokoš ostatní Veles • Svarog • Svarožic • Trojan • Zbručský idol pozdní prameny a folklór Jarilo • Rod • Rožanice • Kupalo • Kostroma • Marena • Ognyena (Ohnivá Marie) démoni a duchové Baba Jaga • běs • domovoj • Kostěj • lešij • Polevik • rusalka • víla • vlkodlak • zmej	Zbručský idol
božstva a démoni západních Slovanů	Obodrité Prove • Podaga • Živa Lutici Černoboh • Černohlav • bohové-blíženci • Jarovít • Radgost • Rujevít • Porenut (Turupit) • Porevít • Pizamar • Pripegala • Svarožic • Svantovít • Triglav Pomořané Jarovít • Triglav • Wolinský idol • Wolinské kopí pozdní prameny a folklór Jessa • Kresnik / Zduhač • Lada / Lado • Lel a Polel • Morana • Dodola / Perperuna démoni a duchové čert • ludkové • rusalka • sudičky • upír • víla • vodník • vlkodlak • zmej
hypotetická božstva	Bělbog • German • Pogoda • Pohvizd • Zora
epika	Čech, Lech a Rus (Praotec Čech, kníže Lech, kníže Rus) • Český dynastický mýtus • Ilja Muromec • Polský dynastický mýtus • Slovo o pluku Igorově
kosmologie	Bujan • Nav
slovanské svátky	Dožínky • Dziady • Hromnice • Kupadelné svátky • Kračun • vynášení smrti / vítání jara
související	Prillwitzské idoly • slovanské pohanství • rodnověří • indoevropské náboženství • Velesova kniha