Rusalka

Tento článek je o bytosti ze slovanské mytologie. Další významy jsou uvedeny na stránce Rusalka (rozcestník).

Rusalky jsou ženské vodní démonky ve slovanské mytologii a lidové kultuře. První doklad použití slova rusalka pochází až z 16. století, v této době nejspíše ve východoslovanské kultuře nahradily víly.^[1] Stejně jako víly mají dlouhé vlasy, nejčastěji rusé, v kterých je soustředěna jejich moc, a jejichž rozčesáváním mohou dokonce způsobit povodeň. Na rozdíl od víl lidem spíše škodily.^[2]

Rusalkám byl zasvěcen svátek rusalje, slavený v období letnic a spojený se vzpomínkou na mrtvé. Nejspíše pod jeho vlivem vznikla představa rusalek jako duší dívek, které předčasně zemřely, utopily se nebo spáchaly sebevraždu.^[3] V tomto ohledu byly rusalkám podobné mavky, zvané též majky, navky nebo navje, které vznikaly podobným způsobem a pokud nebyly do sedmi let osvobozeny z prokletí, stávaly se rusalkami. Jejich jméno se odvozuje od praslovanského navь „mrtvý“.^[1] K rusalkám mohou též patřit beregině, zmiňované v ruských pramenech z 12. století, pokud je správný výklad ze slova bereg „břeh“.^[2] Motivy spojení se světem mrtvých se objevují i u víl, ale v tomto případě se jedná nejspíše o zpětný vliv víry o rusalkách.^[2]

Etymologie

Slovo rusalka lze vykládat z rusá, podle barvy vlasů, nebo z rusa „řeka“. Na rozšíření tohoto označení měly pravděpodobně vliv antické slavnosti rosalia, které se jako rusalije slavily od 11. století na Rusi.^[3]

Rusalka v umění

Hudba

Antonín Dvořák – romantická pohádková opera Rusalka (autorem libreta je Jaroslav Kvapil)
Alexandr Sergejevič Dargomyžskij – opera Rusalka
Nikolaj Andrejevič Rimskij-Korsakov – opera Májová noc
kapela Leprechaun – album The Ultimate Dance, skladba číslo 4
kapela CMX – rusalky vystupují v albu Talvikuningas

Literatura

Alexandr Sergejevič Puškin psal lidové povídky o rusalkách
C. J. Cherryh – dílo Ruské příběhy
Guy Gavriel Kay – román Tigana, rusalka zde slouží jako zápletka
Mercedes Lackeyová – zábavná fantasy Fortunate Fool

Reference

↑ ^a ^b KOUŘILOVÁ, Michaela. Slovanští duchové a démoni pohledem etymologie [online]. Brno: Masarykova univerzita, 2011 [cit. 2013-10-03].
↑ ^a ^b ^c VÁŇA, Zdeněk. Svět slovanských bohů a démonů. Praha: Panorama, 1990. ISBN 80-7038-187-6. S. 114.
↑ ^a ^b VÁŇA, Zdeněk. Svět slovanských bohů a démonů. Praha: Panorama, 1990. ISBN 80-7038-187-6. S. 111.

Související články

Externí odkazy

Obrázky, zvuky či videa k tématu Rusalka na Wikimedia Commons
Slovníkové heslo rusalka ve Wikislovníku
HOSTINSKÝ, Peter Záboj. Stará vieronauka slovenská : Vek 1:kniha 1. [1. vyd.] Pešť: Minerva, 1871. 122 s. Dostupné online v Digitální knihovně UKB. – kniha o mytologii starých Slovanů, o rusalkách v 3. části, 2. kapitole

Slovanská mytologie a folklór

božstva a démoni
východních Slovanů
(zejména Rusů)


Vladimírův panteon	Perun • Chors-Dažbog • Stribog • Simargl • Mokoš

ostatní	Veles • Svarog • Svarožic • Trojan • Zbručský idol

pozdní prameny a folklór	Jarilo • Rod • Rožanice • Kupalo • Kostroma • Marena • Ognyena (Ohnivá Marie)

démoni a duchové	Baba Jaga • běs • domovoj • Kostěj • lešij • Polevik • rusalka • víla • vlkodlak • zmej

Zbručský idol

božstva a démoni
západních Slovanů


Obodrité	Prove • Podaga • Živa

Lutici	Černoboh • Černohlav • bohové-blíženci • Jarovít • Radgost • Rujevít • Porenut (Turupit) • Porevít • Pizamar • Pripegala • Svarožic • Svantovít • Triglav

Pomořané	Jarovít • Triglav • Wolinský idol • Wolinské kopí

pozdní prameny a folklór	Jessa • Kresnik / Zduhač • Lada / Lado • Lel a Polel • Morana • Dodola / Perperuna

démoni a duchové	čert • ludkové • rusalka • sudičky • upír • víla • vodník • vlkodlak • zmej