Bavorské kurfiřtství

Bavorské kurfiřtství Kurfürstentum Bayern ←  ←  ←  ←  1623–1806  →  → vlajka znak
Geografie Kurfiřtství v rámci Svaté říše římské v roce 1648
Hlavní město	München (Mnichov)
Obyvatelstvo
Národnostní složení	Bavorští Němci
Jazyky	bavorština, němčina
Náboženství	římskokatolické, luteránské, judaistické
Státní útvar
Státní zřízení	feudální monarchie, později absolutní monarchie
Mateřská země	Svatá říše římská Svatá říše římská (Bavorský kraj)
Státní útvary a území
Předcházející Bavorské vévodství Würzburské knížecí biskupství Bamberské knížecí biskupství Falcké kurfiřtství Následující Bavorské království Würzburské velkovévodství

Bavorské kurfiřtství (německy Kurfürstentum Bayern) je právně nepřesný název pro Bavorské vévodství (německy Herzogtum Bayern), používaný od roku 1623, kdy bavorští vévodové získali kurfiřtský hlas, až do 1. ledna 1806, kdy vzniklo Bavorské království. Po sloučení s Falckým kurfiřtstvím v roce 1778 se také nazývalo Doppel-Kurfürstentum Pfalz-Bayern (Dvojité falcko-bavorské kurfiřtství).

Historie

V roce 1620 porazila vojska Katolické ligy pod velením bavorského vojevůdce Tillyho v bitvě na Bílé hoře české protestantské stavy. Jako výraz díků získal v roce 1623 vévoda Maxmilián I., hlava Katolické ligy a horlivý straník Habsburků, kurfiřtský hlas, odejmutý jeho vzdálenému příbuznému Fridrichu V. Falckému a Horní i Dolní Falc, jež na něm dobyl. Vestfálský mír v roce 1648 mu potvrdil jak kurfiřtská práva, tak odškodnění v podobě území Horní Falce. Dolní Falc byla navrácena Fridrichovu synovi Ludvíkovi, pro něhož byl vytvořen osmý kurfiřtský hlas.

Symbolika

• kurfiřtský erb:
• 
  1623–1777
• 
  1777–1799
• 
  1799–1804
• 
  1804–1806

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Kurfürstentum Bayern na německé Wikipedii.

Související články

• Bavorské vévodství
• Bavorské království

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Bavorské kurfiřtství na Wikimedia Commons
• (německy) Dějiny Bavorska na Geschichte.hdbg.de

kurfiřtství Svaté říše římské
kurfiřtské hodnosti	říšský kancléř (arcikancléř) arcistolník arcimaršálek arcičíšník arcipokladník arcikomoří arcipraporečník
sedm původních kurfiřtů	tři církevní: (do roku 1803) arcibiskup mohučský (říšský kancléř pro německé země) arcibiskup trevírský (říšský kancléř pro Itálii) arcibiskup kolínský (říšský kancléř pro Burgundsko) čtyři sekulární: král český (arcičíšník) falckrabě rýnský (arcistolník) vévoda saský (arcimaršálek) markrabě braniborský (arcikomoří)
noví kurfiřti od 17. století	vévoda bavorský (arcistolník od 1623) vévoda brunšvicko-lüneburský (arcipokladník od 1692)
noví kurfiřti 1803–1806	kníže řezenský kurfiřt salcburský (1803–1805) vévoda würzburský (1805–1806) vévoda württemberský markrabě bádenský lankrabě hesensko-kasselský