Salcburské vévodství
| Salcburské vévodství Herzogtum Salzburg (de)
| |||||||||
Geografie
| |||||||||
Hlavní město | Salcburk | ||||||||
Rozloha | 7 155 km² | ||||||||
| Obyvatelstvo | |||||||||
Počet obyvatel | 500 000 (rok 1880) | ||||||||
Národnostní složení | Rakušané, Bavoři | ||||||||
Jazyky | němčina, střední bavorština | ||||||||
Náboženství | |||||||||
| Státní útvar | |||||||||
Státní zřízení | monarchie (korunní země) | ||||||||
Mateřská země | |||||||||
Měna | |||||||||
Vznik | |||||||||
Zánik | |||||||||
| Státní útvary a území | |||||||||
| |||||||||
Salcburské vévodství, či Vévodství solnohradské, Vévodství salcburské, nebo také Korunní země solnohradská (německy Herzogtum Salzburg či Kronland Salzburg) a v letech 1803–1806 a 1849–1918 jako Salcburské kurfiřtství) byl státní útvar existující v letech 1849–1918 jako přímý nástupce (vzniklé sekularizací Salcburského knížecího arcibiskupství, a bylo jednou z korunních zemí habsburské monarchie a poté Rakouska-Uherska. Až do roku 1854 však bylo řízeno z Lince, poté se hlavním městem stal Salcburk. Titul salcburských vévodů po celou dobu existence vévodství měli rakouští císařové, tedy nejdříve František Josef I. a poté Karel I.
Historie
Území Vévodství salcburského patřilo od 8. století až do sekularizace z let 1802 až 1803 Salcburskému arcibiskupství, církevnímu území spravovanému knížaty-arcibiskupy. V letech 1803–1806 bylo na tomto území krátce Kurfiřtství salcburské (německy Kurfürstentum Salzburg), v letech 1810 až 1816 Salcašský kraj (německy Salzachkreis) Bavorského království a od roku 1816 až do povýšení na vévodství Salcburský kraj (německy Salzburgkreis) Rakouského císařství a Rakouska-Uherska.
Po rozpadu Rakouska-Uherska a vzniku Německého Rakouska a později Rakouské republiky bylo vévodství přeměněno na spolkovou zemi Salcbursko.
Panovníci a správci Salcburského státu
Salcburští kurfiřti:
- 1803–1805: Ferdinand III. Toskánský
- (1805: Francouzská vojenská správa)
Salcburští vévodové:
- 1805–1809: František I., císař rakouský (I.) etc.
- (1809–1810: Francouzská vojenská správa)
- (1810–1816: Maxmilián I. Josef, král bavorský (I.), generální guvernér Salcašského okresu: korunní princ Ludvík)
- 1816–1835: František I., císař rakouský, (podruhé. Dnešní Salcbursko bylo jako „Salcašský okres“ součástí Rakouska nad Enží)
- 1835–1848: Ferdinand I., císař rakouský (I.) etc. (dnešní Salcbursko bylo jako „Salcašský okres“ součástí Rakouska nad Enží)
- 1848–1916: František Josef I., císař rakouský (I.), apoštolský král uherský a český (I.) etc.
- 1916–1918: Karel I., císař rakouský (I.), apoštolský král uherský a český (IV.) etc.
 | Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace. Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty. |
| Země Rakouského císařství | ||
|---|---|---|
| Království |  | |
| Arcivévodství Velkoknížectví | ||
| Vévodství | ||
| Ostatní území | ||
| 1 od roku 1816 do 1849 , 2 od roku 1849 , 3 od roku 1861 | ||
 Korunní země Rakouska-Uherska | ||
|---|---|---|
Předlitavsko Předlitavsko(země zastoupené v říšské radě) | České království, Dalmatské království, Bukovinské vévodství, Korutanské vévodství, Kraňské vévodství, Haličsko-vladiměřské království, Moravské markrabství, Rakouské arcivévodství (Rakousy pod Enží, Rakousy nad Enží), Vévodství Horní a Dolní Slezsko, Salcburské vévodství, Štýrské vévodství, Tyrolské okněžněné hrabství a Vorarlbersko, Rakouské přímoří (okněžněné hrabství Gorice a Gradiška, Markrabství Istrie, Terst) |  |
 Zalitavsko(země svatošpěpánské uherské koruny) | Uherské apoštolské království (Sedmihradské velkoknížectví1 a Srbské vojvodsví a Banát), Chorvatsko-slavonské království2, město Rijeka (corpus separatum) | |
| Ostatní | ||
| 1 od roku 1867 , 2 od roku 1868 , 3 od roku 1908 | ||
Portály: Rakousko | Geografie | Historie
