Gorice a Gradiška

Okněžněné hrabství Gorice a Gradiška Gefürstete Grafschaft Görz und Gradisca ←  ←  1754–1919  → vlajka znak
Geografie Gorice a Gradiška v roce 1914
Hlavní město	Gorizia
Rozloha	2 918 km² (rok 1 880) 2 918 km² (rok 1910)
Obyvatelstvo
Počet obyvatel	211 000 (rok 1880) 260 721 (rok 1910)
Jazyky	slovinština, italština, furlanština, němčina
Náboženství	římskokatolické
Státní útvar
Státní zřízení	monarchie
Mateřská země	Svatá říše římská Svatá říše římská (do 1806) Rakouské císařství Rakouské císařství (do 1867) Rakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Vznik	1754
Zánik	1919
Státní útvary a území
Předcházející Gorické hrabství Gradisca d'Isonzo Následující Julské Benátsko

Okněžněné hrabství Gorice a Gradiška (německy Gefürstete Grafschaft Görz und Gradisca, italsky Principesca Contea di Gorizia e Gradisca, slovinsky Poknežena grofija Goriška in Gradiščanska, furlansky Gurize e Gardiscje) je historické hrabství o rozloze 2 918 km²^[1], dnes rozdělené mezi Slovinsko, k němuž patří většina území, a Itálii, k níž náleží menší jihozápadní část území; italská část je součástí autonomní oblasti Furlansko-Julské Benátsko (Friuli-Venezia Giulia).

Dějiny

Název území byl odvozen od měst Gorice (italsky Gorizia) a Gradišky (italsky Gradisca d'Isonzo). Do roku 1918 tvořil region pod oficiálním názvem Okněžněné hrabství Gorice a Gradiška (německy Gefürstete Grafschaft Görz und Gradisca) korunní zemi Rakouska-Uherska. Disponovala zemskou samosprávou, jejímž nejvyšším orgánem byl zemský sněm Gorice a Gradišky. Z hlediska státní správy ovšem byla součástí provincie Rakouské přímoří (Österreichisches Küstenland), v níž se dále nalézaly i další dvě korunní země: Terst a Markrabství Istrie se společným místodržícím.

Metropolí regionu bylo město Gorice.

Správní a soudní členění

Gorice a Gradiška se členila na 5 politických okresů a statutární město Gorice:

politické okresy a statutární město

• město Gorice (německy Görz Stadt, italsky Gorizia città, slovinsky Gorica mesto)
• Gorice-venkov (německy Görz Land, italsky Gorizia Campagna, slovinsky Gorica-dežela)
• Gradiška (německy Gradisca, italsky Gradisca d'Isonzo, slovinsky Gradišče ob Soči)
• Monfalcone (německy Neumarktl, slovinsky Tržič)
• Sežana (německy a italsky Sesana)
• Tolmin (německy Tolmein, italsky Tolmino)

soudní okresy

• politický okres Gorice-venkov a město Gorice:
  • Gorice
  • Kanal ob Soči (italsky Canale d'Isonzo, německy Kanalburg)
  • Ajdovščina (italsky Aidussina, německy Haidenschaft)

• politický okres Gradiška:
  • Gradiška
  • Cormons (slovinsky Krmin)

• politický okres Monfalcone:
  • Monfalcone
  • Cervignano (furlansky Çarvingan, slovinsky Červinjan)

• politický okres Sežana:
  • Sežana
  • Komen (italsky a německy Comeno)

• politický okres Tolmin:
  • Tolmin
  • Kobarid (italsky Caporetto, německy Karfreit)
  • Bovec (italsky Plezzo, německy Flitsch)
  • Cerkno (italsky Circhina, německy Kirchheim)

Odkazy

Reference

Související články

• Seznam gorických hrabat

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Gorice a Gradiška na Wikimedia Commons

Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace. Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.

Země Rakouského císařství
Království	České, Uherské, Dalmatské, Chorvatské, Slavonské, Lombardsko-benátské, Haličsko-vladiměřské, Ilyrské1
Arcivévodství Velkoknížectví	Rakouské arcivévodství (Rakousy pod Enží, Rakousy nad Enží) Sedmihradské velkoknížectví
Vévodství	Bukovinské vévodství, Korutany2, Kraňsko2, Vévodství Horní a Dolní Slezsko, Salcbursko Štýrsko
Ostatní území	Rakouské přímoří (Gorice a Gradiška, Markrabství Istrie, Terst)2, Okněžněné hrabství tyrolské, Moravské markrabství, Vorarlbersko3
1 od roku 1816 do 1849 , 2 od roku 1849 , 3 od roku 1861

Korunní země Rakouska-Uherska
Předlitavsko Předlitavsko (země zastoupené v říšské radě)	České království, Dalmatské království, Bukovinské vévodství, Korutanské vévodství, Kraňské vévodství, Haličsko-vladiměřské království, Moravské markrabství, Rakouské arcivévodství (Rakousy pod Enží, Rakousy nad Enží), Vévodství Horní a Dolní Slezsko, Salcburské vévodství, Štýrské vévodství, Tyrolské okněžněné hrabství a Vorarlbersko, Rakouské přímoří (okněžněné hrabství Gorice a Gradiška, Markrabství Istrie, Terst)
Zalitavsko (země svatošpěpánské uherské koruny)	Uherské apoštolské království (Sedmihradské velkoknížectví1 a Srbské vojvodsví a Banát), Chorvatsko-slavonské království2, město Rijeka (corpus separatum)
Ostatní	Kondominium Bosna a Hercegovina3
1 od roku 1867 , 2 od roku 1868 , 3 od roku 1908