Kraňské vévodství
Kraňské vévodství Vojvodina Kranjska (sl) Herzogtum Krain (de) Ducatus Carnioliae (la)
| |||||||||
Geografie
| |||||||||
Hlavní město | Laibach (Lublaň) | ||||||||
Rozloha | 9 954 km² | ||||||||
Obyvatelstvo | |||||||||
Národnostní složení | Slovinci, Němci | ||||||||
Jazyky | |||||||||
Náboženství | |||||||||
Státní útvar | |||||||||
Státní zřízení | monarchie | ||||||||
Mateřská země | Svatá říše římská Svatá říše římská (do 1806) Rakouské arcivévodství Rakouské arcivévodství Habsburská monarchie Habsburská monarchie Rakouské císařství Rakouské císařství Předlitavsko Předlitavsko | ||||||||
Měna | florin | ||||||||
Vznik | |||||||||
Zánik | 1918 – součást Státu Slovinců, Chorvatů a Srbů | ||||||||
Státní útvary a území | |||||||||
|
Kraňské vévodství (slovinsky Vojvodina Kranjska, německy Herzogtum Krain) nebo také Krajinské vévodství je země, jež existovala v letech 1364–1918 na území současného Slovinska. V letech 1815–1918 bylo korunní zemí Rakouského císařství resp. Rakouska-Uherska. Jeho hlavním městem byl Laibach (česky Lublaň, německý název byl až do roku 1918 oficiálním názvem města), v současnosti jako Ljubljana je hlavním městem Slovinska.
Historie
Od roku 976 spadalo Kraňsko pod vévodství korutanské. Od roku 1040 bylo markrabstvím pod vládou patriarchů akvilejských. Ve sporech o korutanské dědictví ve 13. století vystoupil se svým nárokem také český král Přemysl Otakar II., který se stal držitelem Kraňska v letech 1269–1276. Po jeho pádu se Kraňsko stalo v letech 1276–1335 majetkem tyrolských hrabat a od roku 1335 bylo součástí habsburských držav.
V roce 1364 bylo stávající markrabství povýšeno na vévodství a posléze se stalo jednou z habsburských dědičných a také korunních zemí. Od konce 15. století do 17. století trpělo Kraňské vévodství tureckými nájezdy. V 16. století bylo jedním z ohnisek luteránské reformace a dějištěm několika selských povstání (1515, 1525 a 1573).
V 19. století bylo přirozeně díky své poloze centrem slovinského národního hnutí, usilujícího za národní svobodu a nezávislost na Rakousku (např. idea „Velkého Slovinska“ či „Slovinského království“).
Za napoleonských válek v letech 1809–1813 bylo Kraňsko součástí tzv. Illyrských provincií náležejících Francii, po bitvě národů se však dostaly zpět pod rakouskou nadvládu. Ač měla francouzská nadvláda krátkého trvání, jde o jeden z mezníků slovinské historie. Napoleon Bonaparte přináší myšlenky nového společenského uspořádání (heslo: volnost, rovnost, bratrství) a zavádí je i na obsazeném území Habsburské monarchie. Slovinština se začala rozmáhat a pronikat do literatury právě za éry Ilyrských provincií (Slovinsko je proto jedním z mála států, kde je mimo Francii Napoleon oslavován).
V letech 1816–1849 tvořilo část Illyrského království, poté bylo až do roku 1918 jednou z korunních zemí Rakousko-Uherska s titulem vévodství. Po rozpadu Rakouska-Uherska v roce 1918 vešlo téměř celé území Kraňského vévodství do nového státu Slovinců, Chorvatů a Srbů resp. království Jugoslávie. Malý severozápadní cíp připadl spolu s bývalým Rakouským přímořím Itálii.[1]
Odkazy
Reference
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Duchy of Carniola na anglické Wikipedii.
- ↑ http://leccos.com/index.php/clanky/kransko Archivováno 13. 10. 2011 na Wayback Machine. Web leccos.com - článek Kraňsko
Související články
- Dolní Kraňsko
- Horní Kraňsko
- Vnitřní Kraňsko
- Seznam kraňských markrabat a vévodů
- Dějiny Slovinska
- Slovinská historická území
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Kraňské vévodství na Wikimedia Commons
Země Rakouského císařství | ||
---|---|---|
Království | ||
Arcivévodství Velkoknížectví | ||
Vévodství | ||
Ostatní území | ||
1 od roku 1816 do 1849 , 2 od roku 1849 , 3 od roku 1861 |
Korunní země Rakouska-Uherska | ||
---|---|---|
Předlitavsko Předlitavsko (země zastoupené v říšské radě) | České království, Dalmatské království, Bukovinské vévodství, Korutanské vévodství, Kraňské vévodství, Haličsko-vladiměřské království, Moravské markrabství, Rakouské arcivévodství (Rakousy pod Enží, Rakousy nad Enží), Vévodství Horní a Dolní Slezsko, Salcburské vévodství, Štýrské vévodství, Tyrolské okněžněné hrabství a Vorarlbersko, Rakouské přímoří (okněžněné hrabství Gorice a Gradiška, Markrabství Istrie, Terst) | |
Zalitavsko (země svatošpěpánské uherské koruny) | Uherské apoštolské království (Sedmihradské velkoknížectví1 a Srbské vojvodsví a Banát), Chorvatsko-slavonské království2, město Rijeka (corpus separatum) | |
Ostatní | ||
1 od roku 1867 , 2 od roku 1868 , 3 od roku 1908 |