Rakouské arcivévodství
Rakouské arcivévodství Erzherzogtum Österreich
| |||||||||
Motto Alles Erdreich ist Österreich untertan | |||||||||
Geografie
| |||||||||
Hlavní město | |||||||||
Rozloha | 31 811 km² (po roce 1779) | ||||||||
Obyvatelstvo | |||||||||
Počet obyvatel | 2 500 000 (rok 1600) | ||||||||
Národnostní složení | Němci, Rakušané | ||||||||
Jazyky | |||||||||
Náboženství | |||||||||
Státní útvar | |||||||||
Státní zřízení | monarchie | ||||||||
Mateřská země | Svatá říše římská Svatá říše římská (1453–1804) Habsburská monarchie Habsburská monarchie (1526–1804) Rakouské císařství Rakouské císařství (1804–1806) Předlitavsko Předlitavsko (1867–1918) | ||||||||
Měna | |||||||||
Vznik | |||||||||
Zánik | 1804 – vytvoření Rakouského císařství 1806 – zánik Svaté říše římské a spolu s ní i Rakouského arcivévodství 1918 – zrušení titulu arcivévody | ||||||||
Státní útvary a území | |||||||||
|
Rakouské arcivévodství (německy Erzherzogtum Österreich) byl historický státní útvar, který se rozkládal na území dnešních Dolních a Horních Rakous. Vznikl v roce 1359 povýšením dřívějšího rakouské vévodství na arcivévodství, oficiálně uznané císařem však bylo až roku 1453.
Historie
Starší státní útvary
Rakouské markrabství se v této oblasti zformovalo jako stát podřízený Svaté říši římské v roce 960 pět let po bitvě na Lechu na základě Panonské marky. Za vlády Jindřicha II. roku 1156 bylo markrabství povýšeno na vévodství a roku 1278 nastupuje první vévoda z rodu Habsburků, Rudolf I.
Nepotvrzené arcivévodství
V roce 1358 se dostal k moci vévoda Rudolf IV. zvaný Zakladatel, který se stal prvním vládcem arcivévodství. Na základě padělané listiny Privilegium maius v roce 1359 povýšil své vévodství na arcivévodství. Ale tento čin nebyl uznán ze strany svaté říše. Titul arcivévoda použil poprvé Arnošt
Uznání titulu
Oficiálně byl titul arcivévody potvrzen až za panování císaře z habsburského rodu, od roku 1453 arcivévodou Fridrichem III.. I poté, co František I. začal užívat titulu císaře rakouského, jež se vztahoval na celé rakouské císařství, si arcivévodství zachovalo vůdčí úlohu mezi ostatními úděly. Tuto nadřazenou úlohu si udrželo až do roku 1918, kdy došlo k rozpadu Rakouska-Uherska po první světové válce a vzniklo Německé Rakousko.
Pozdější vývoj
Od roku 1512 bylo arcivévodství centrem Rakouského okruhu v rámci Svaté říše římské národa německého. Od 16. století drželi členové habsburského rodu titul rakouského arcivévody podobně jako byl držen titul prince královské krve v jiných panovnických rodech.
Poznámky
Reference
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Archduchy of Austria na anglické Wikipedii.
Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace. Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty. |
Země Rakouského císařství | ||
---|---|---|
Království | ||
Arcivévodství Velkoknížectví | ||
Vévodství | ||
Ostatní území | ||
1 od roku 1816 do 1849 , 2 od roku 1849 , 3 od roku 1861 |
Korunní země Rakouska-Uherska | ||
---|---|---|
Předlitavsko Předlitavsko (země zastoupené v říšské radě) | České království, Dalmatské království, Bukovinské vévodství, Korutanské vévodství, Kraňské vévodství, Haličsko-vladiměřské království, Moravské markrabství, Rakouské arcivévodství (Rakousy pod Enží, Rakousy nad Enží), Vévodství Horní a Dolní Slezsko, Salcburské vévodství, Štýrské vévodství, Tyrolské okněžněné hrabství a Vorarlbersko, Rakouské přímoří (okněžněné hrabství Gorice a Gradiška, Markrabství Istrie, Terst) | |
Zalitavsko (země svatošpěpánské uherské koruny) | Uherské apoštolské království (Sedmihradské velkoknížectví1 a Srbské vojvodsví a Banát), Chorvatsko-slavonské království2, město Rijeka (corpus separatum) | |
Ostatní | ||
1 od roku 1867 , 2 od roku 1868 , 3 od roku 1908 |