Rakouské císařství

Rakouské císařství
Kaisertum Österreich
↓ 1804–1867 ↓
Vlajka státu
vlajka 		Státní znak
znak
Hymna Gott erhalte Franz den Kaiser
(„Zachovej nám, Hospodine, Františka císaře“)
Motto Alles Erdreich ist Österreich untertan
Geografie
Mapa
Rakouské císařství roku 1815
Hlavní město
Vídeň, Těšín (r. 1805), Olomouc (r. 1848)
Rozloha
622 321 km²
Nejvyšší bod
Ortler (3905 m n. m.)
Nejdelší řeka
Dunaj
Obyvatelstvo
Počet obyvatel
30 000 000 (v roce 1815)
Národnostní složení
Němci, Češi, Moravané, Poláci, Slováci, Rusíni, Slovinci, Srbové, Chorvaté, Rumuni, Maďaři a další
Jazyky
Náboženství
Státní útvar
Státní zřízení
Mateřská
země
Svatá říše římskáSvatá říše římská Svatá říše římská (1804–1806)
Německý spolekNěmecký spolek Německý spolek (1815–1866)
Měna
rakouský tolar
císař
Vznik
římský císař František I. se prohlásil rakouským císařem
Zánik
Státní útvary a území
Předcházející
Habsburská monarchie Habsburská monarchie
Svatá říše římská Svatá říše římská
Rakouské arcivévodství Rakouské arcivévodství
Uherské království Uherské království
Salcburské kurfiřtství Salcburské kurfiřtství
Benátská republika Benátská republika
Milánské vévodství Milánské vévodství
Země Koruny české Země Koruny české
Chorvatské království Chorvatské království
Slavonské království Slavonské království
Sedmihradské velkoknížectví Sedmihradské velkoknížectví
Bukovinské vévodství Bukovinské vévodství
Italské království Italské království
Federace sedmi obcí Federace sedmi obcí
Varšavské vévodství Varšavské vévodství
Následující
Rakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
 Předlitavsko  Předlitavsko
 Zalitavsko  Zalitavsko
Italské království Italské království
Varšavské vévodství Varšavské vévodství
Dějiny Rakouska

Znak Rakouska
  • Prehistorie
  • Habsburská éra
  • Rakouské císařství
  • Rakousko po 1. světové válce
  • Rakousko po 2. světové válce

Rakouské císařství byl poloúřední název užívaný v období od 11. srpna 1804 do 21. prosince 1867 pro souhrn dědičných zemí pod vládou rodu habsbursko-lotrinského (do porážky uherské revoluce v letech 1848/9 zahrnovalo pouze území původně náležející ke Svaté říši římské, po tomto datu pak i Uherské království).

Název

Název vychází z titulu dědičného císaře rakouského (Erbkaiser von Österreich), přijatého Františkem II., posledním císařem Svaté říše římské jako název habsbursko-lotrinského arcidomu — …den Titel und die Würde eines erblichen Kaisers von Österreich (als den Nahmen Unsers Erzhauses)… — nejednalo se tedy o zřízení nové dědičné monarchie a postavení jednotlivých států/panství/území zůstalo nezměněno.

Historie

František II. tak chtěl chránit rodové zájmy v okamžiku, kdy byl Napoleon prohlášen, na základě plebiscitu, císařem Francouzů. V roce 1805 vzhledem k ohrožení Vídně napoleonskými vojsky (válka třetí koalice proti Francii) byl přenesen císařský dvůr a vláda rakouské monarchie na čas do města Těšína.

Po dvou letech „dvojitého“ císařování se s ohledem na politický vývoj v Evropě (zejména vznik Rýnského spolku) František II./I. vzdal 6. srpna 1806 koruny Svaté říše římské, prohlásil římskou císařskou hodnost za zrušenou a zbavil zbylé říšské stavy povinností vůči sobě jako římskému panovníkovi.[1] Jeho vláda se tak formálně omezila pouze na rodové državy rakouské, království české a uherské.

Poněvadž nebylo z hlediska procesní ekonomie udržitelné vypočítávat všechna samostatná území pod panovníkovou vládou, začalo se původně dynastického titulu císaře rakouského poznenáhlu v praxi užívat i v teritoriálním smyslu císařství rakouského.

Během své existence bylo Rakouské císařství třetím nejlidnatějším státem Evropy, po Rusku a Británii, a územně druhým největším státem, po Rusku. Spolu s Pruskem bylo nejdůležitějším prvkem Německého spolku.

V důsledku porážky v prusko-rakouské válce a selhání státní reformy bylo rakouské císařství v roce 1867 přeměněno Františkem Josefem I. na Rakousko-Uhersko, čímž uherské země získaly v rámci říše rovnoprávnost.

Území Rakouského císařství

hochkant=2

Galerie

  • Území Rakouského císařství (k roku 1855)
    Území Rakouského císařství (k roku 1855)
  • Rakouská císařská koruna (původně koruna Rudolfa II.)
    Rakouská císařská koruna (původně koruna Rudolfa II.)

Odkazy

Reference

  1. ↑ Vznik Rakouského císařství. 100+1 zahraniční zajímavost [online]. 2016-08-06 [cit. 2020-06-18]. Dostupné online. (anglicky) 

Literatura

  • Prosincová ustava.
  • RAK, Jiří. Zachovej nám, Hospodine. Češi v Rakouském císařství 1804 - 1918. Havran: Praha 2013. 425 s. ISBN 978-80-87341-15-5.

Související články

Externí odkazy

Pahýl
Pahýl
 Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace.
Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.
Autoritní data Editovat na Wikidatech