Bitva u Lipska

Bitva u Lipska
konflikt: Napoleonské války
Bitva o Lipsko Vladimir Moškov; 1815
Trvání	16. října – 19. října 1813
Místo	Lipsko, Sasko
Souřadnice	51°15′ s. š., 12°38′24″ v. d.
Výsledek	vítězství šesté koalice
Strany
Francie Bádensko Varšavské vévodství Itálie Neapolsko Sasko (do 17. října) Württembersko (do 17. října) šestá koalice: Rusko Rakousko Prusko Švédsko Meklenbursko-Zvěřínsko Sasko (od 18. října) Württembersko (od 18. října)
Velitelé
Napoleon I. Louis Berthier Michel Ney Joachim Murat Józef Poniatowski † Friedrich August I. Alexandr I. Karel Filip ze Schwarzenbergu Gebhard von Blücher korunní princ Karel Jan Levin August von Bennigsen Barclay De Tolly
Síla
225 000 mužů (16.–17. října) 160 000 40 000 15 000 10 000 700 děl 155 000 mužů (18.–19. října) 380 000 mužů (16.–17. října) 145 000 115 000 90 000 25 000 6 000 1 500 děl 430 000 mužů 18.–19. října včetně saských a württemberých přeběhlíků
Ztráty
75 000 celkem 38 000 mrtvých a zraněných, 30 000 zajatých, 500 dezertérů[1] 54 000 mrtvých, zraněných či nezvěstných
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Bitva u Lipska (známá též jako Bitva národů) byla rozhodující a největší bitva napoleonských válek. Odehrála se ve dnech 16. října až 19. října 1813 u německého Lipska. Po porážce Napoleonovy Grande Armée během ruského tažení byly nejlepší Napoleonovy jednotky vyhlazeny a nejpočetnější armáda světa téměř přestala existovat. Napoleonovi spojenci Rakousko, Prusko, a Švédsko přešli na ruskou stranu a následně rozdrtili v té době už podstatně slabší armádu francouzského císaře Napoleona. Ten krátce poté rezignoval a byl umístěn ve vyhnanství na ostrově Elba. Části koaličních vojsk (s výjimkou ruských vojsk) velel kníže Karel Filip ze Schwarzenbergu, autorem spojeneckých plánů byl náčelník jeho štábu Josef Václav Radecký z Radče, rakouskému dělostřelectvu velel vrchní velitel rakouského dělostřelectva generálmajor Josef von Smola. Car Alexandr I. si ponechal výlučné velení nad ruskými vojsky. V průběhu bitvy byl plán ovšem modifikován podle návrhů cara Alexandra a knížete Volkonského, protože původní plán by pravděpodobně skončil neúspěchem a porážkou koaličních sil.^[2]

Carův úsudek se ukázal jako správný, akce ruských jednotek a jednotek generála Blüchera se ukázaly být stěžejní při zastavení masivního francouzského útoku na jihu u Gulden Gossy, na stejném místě, kde car předpovídal hlavní útok Francouzů. Zatímco na počátku bitvy podle původního Schwarzenbergova plánu rakouské jednotky u řeky Pleissy neuspěly. Car Alexandr přesvědčil Schwarzenberga k vypracování nového plánu, díky němuž později společné akce Rusů, Rakušanů a Prusů vedly k obklíčení a zničení většiny napoleonských sil.^[3]

Bitva

Bitva začala 16. října útokem 78 000 spojeneckých vojáků z jihu a 54 000 ze severu, Napoleon měl větší množství své armády na jihu. Spojenecký útok nebyl příliš úspěšný a byl přinucen ustoupit, ale ani Napoleonovy oddíly nebyly schopné prolomit přesilu na protivníkově linii. Výsledkem prvního dne bojů byl pat.

Následující den byl v celku klidný, protože obě strany organizovaly svoje posily. Francouzi posílili o 14 000 mužů zatímco spojenci o 145 000.

• 
  plán začátku bitvy – 16. října 1813
• 
  plán 2. fáze bitvy – 18. října 1813

18. října spojenci zahájili masívní ofenzívu na všech frontách, jejímž výsledkem byla devítihodinová řež a těžké oboustranné ztráty. Když Napoleon viděl, že bitva je ztracená, zahájil v noci z 18. na 19. ústup přes řeku Elster. Vše šlo dobře, až do ranních hodin, kdy kvůli chybě sapérů došlo k předčasnému zničení mostu (jediná volná cesta k úniku). Několik tisíc mužů bylo odříznuto. Někteří se snažili přeplavat přes rozvodněnou řeku a zaplatili za to životem. Mezi nimi byl také maršál (jmenován právě předešlého dne) francouzského císařství, polský kníže Poniatowski, bratranec vítězného Karla Schwarzenberga. Zbytek zachránivší se armády ustupoval směrem k Francii.

Odkazy

Reference

Literatura

• PERNES, Jiří; FUČÍK, Josef; HAVEL, Petr, a kol. Pod císařským praporem. Historie habsburské armády 1526-1918. Praha: Elka Press, 2003. 555 s. ISBN 80-902745-5-2. 

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu bitva u Lipska na Wikimedia Commons
• Bitva národů u Lipska v roce 1813 – video z cyklu České televize Historický magazín
• VHÚ Praha – Zdeněk Munzar: 200. výročí světodějného střetu: bitva národů u Lipska

Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace. Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.