Catherine Ashtonová
The Rt Hon Catherine Ashtonová | |
---|---|
2. vysoká představitelka Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku | |
Ve funkci: 1. prosinec 2009 – 1. listopad 2014 | |
Předseda | José Manuel Durão Barroso |
Předchůdce | Javier Solana |
Nástupce | Federica Mogheriniová |
2. první místopředsedkyně Evropské komise | |
Ve funkci: 9. únor 2010 – 1. listopad 2014 | |
Předseda | José Manuel Durão Barroso |
Předchůdce | Margot Wallströmová |
Nástupce | Frans Timmermans |
12. evropská komisařka pro obchod | |
Ve funkci: 3. říjen 2008 – 1. prosinec 2009 | |
Předseda | José Manuel Durão Barroso |
Předchůdce | Peter Mandelson |
Nástupce | Benita Ferrero-Waldner |
Vůdkyně Sněmovny lordů Předsedkyně Soukromé rady | |
Ve funkci: 27. červen 2007 – 3. říjen 2008 | |
Panovník | Alžběta II. |
Předseda vlády | Gordon Brown |
Předchůdce | Baronka Amosová |
Nástupce | Baronka Royallová z Blaisdonu |
Stranická příslušnost | |
Členství | Labouristická strana |
Narození | 20. března 1956 (68 let) Upholland, Spojené království Spojené království |
Choť | Peter Kellner (od 1988) |
Rodiče | Harold Ashton a Clare Margaret Ashton |
Alma mater | Bedford College (do 1977) Winstanley College |
Profese | politička a diplomatka |
Ocenění | Řád bílého dvojkříže 2. třídy (2014) dáma velkého kříže Řádu sv. Michala a sv. Jiří (2015) dáma Podvazkového řádu (2023) |
Commons | Catherine Ashton |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Catherine Margaret Ashton, baronka Ashton of Upholland, (* 20. března 1956) je britská a evropská politička, od prosince 2009 do listopadu 2014 vysoká představitelka Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku, když ji v této funkci nahradila Federica Mogheriniová.
Mezi říjnem 2008 a prosincem 2009 zastávala úřad evropské komisařky pro obchod. Od 9. února 2010 do listopadu 2014 také působila jako první místopředsedkyně Evropské komise.
Politická kariéra
V 80. letech 20. století byla pokladnicí levicové nátlakové organizace Campaign for Nuclear Disarmament, která byla napojená na komunistickou stranu. Podle fotografie 1982 z Daily Mail byla součástí skupiny aktivistů, která požadovala po tehdejší premiérce Margaret Thatcherové odvolání lodí mířících na Falklandské ostrovy, které měly na palubě jaderné zbraně.[1]
V roce 1999 byla Catherine Ashtonová povýšena na baronku a stala se doživotní členkou Sněmovny lordů, horní komory britského parlamentu, za Labouristickou stranu. V červnu 2001 se stala náměstkyní ministra školství a v následujícím roce ministryní.
Dne 28. června 2007 ji nový britský premiér Gordon Brown vybral za vůdkyni Sněmovny lordů (ta je ministryní vlády) a předsedkyni státní rady a uvedl ji do kabinetu, mimo jiné i proto, že ve Sněmovně lordů vyjednávala o Lisabonské smlouvě a zabývala se řešením otázek v oblasti spravedlnosti a vnitřních věcí Evropské unie.[2]
V říjnu 2008 se baronka Ashtonová stala britskou členkou Evropské komise na postu komisařky pro obchod, kde nahradila Petera Mandelsona.
Dne 19. listopadu 2009 byla zvolena historicky první vysokou představitelkou Unie pro zahraniční a bezpečnostní politiku. Osoba v tomto úřadu je neoficiálně označovaná jako ministr zahraničních věcí Evropské unie.[3] Tuto funkci začala vykonávat 1. prosince 2009, kdy vstoupila v platnost Lisabonská smlouva. Dne 9. února 2010 byla schválena nová Evropská komise, ve které zastávala post první místopředsedkyně.
Reference
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Catherine Ashtonová na Wikimedia Commons
- (anglicky) Profil na stránce Department for Constitutional Affairs
- (česky) Lidovky.cz – Neviditelná Catherine Ashtonová: baronka málo cestuje a umí jen anglicky (02/2010)
Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace. Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty. |
Evropská komise 2004–2010 („1. Barrosova komise“) | |
---|---|
Joaquín Almunia • Catherine Ashtonová • José Manuel Barroso • Jacques Barrot • Joe Borg • Stavros Dimas • Benita Ferrerová-Waldnerová • Ján Figeľ • Franco Frattini • Mariann Fischer Boelová • Dalia Grybauskaitė • Karel De Gucht • Danuta Hübnerová • Siim Kallas • László Kovács • Neelie Kroesová • Meglena Kunevová • Markos Kyprianu • Peter Mandelson • Charlie McCreevy • Louis Michel • Leonard Orban • Andris Piebalgs • Janez Potočnik • Viviane Redingová • Olli Rehn • Maroš Šefčovič • Algirdas Šemeta • Vladimír Špidla • Antonio Tajani • Androulla Vasiliou • Günter Verheugen • Margot Wallströmová |
Evropská komise 2010–2014 („2. Barrosova komise“) | |
---|---|
Joaquín Almunia • László Andor • Catherine Ashtonová • Michel Barnier • José Barroso • Dacian Cioloș • Maria Damanakiová • Tonio Borg • Karel De Gucht • Štefan Füle • Máire Geogheganová-Quinnová • Kristalina Georgievová • Johannes Hahn • Connie Hedegaardová • Siim Kallas • Neelie Kroesová • Janusz Lewandowski • Cecilia Malmströmová • Günther Oettinger • Andris Piebalgs • Janez Potočnik • Viviane Redingová • Olli Rehn • Maroš Šefčovič • Algirdas Šemeta • Antonio Tajani • Androulla Vassiliou • Neven Mimica |