Dalia Grybauskaitė

Dalia Grybauskaitė
prezidentka Litvy
Ve funkci: 12. července 2009 – 12. července 2019
Předchůdce	Valdas Adamkus
Nástupce	Gitanas Nausėda
eurokomisařka pro finanční plánování a rozpočet
Ve funkci: 2004 – 2009
Předchůdce	Michaele Schreyer (jako členka Evropské komise v oblasti rozpočtu)
Nástupce	Algirdas Šemeta
ministryně financí Litevské republiky
Ve funkci: 2001 – 2004
Předchůdce	Jonas Lionginas
Nástupce	Algirdas Butkevičius
Stranická příslušnost
Členství	(bezpartijní)
Narození	1. března 1956 (68 let) Vilnius Litevská SSR
Národnost	Litevka
Choť	(svobodná)
Rodiče	Polikarpas Grybauskas a Vitalija Korsakaitėová
Alma mater	Ekonomická fakulta Státní univerzity v Petrohradě Georgetownská univerzita Edmund A. Walsh School of Foreign Service
Profese	politička
Ocenění	velkokříž Řádu svatého Olafa (2011) velkokříž Řádu islandského sokola (2011) Kříž uznání (2012) velkokříž s řetězem Řádu bílé růže (2013) Cena Karla Velikého (2013) … více na Wikidatech
Podpis
Webová stránka	Oficiální stránka prezidentky D. Grybauskaitėové
Commons	Dalia Grybauskaitė
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Dalia Grybauskaitė (přechýleně Dalia Grybauskaitėová,^[1][2][3] * 1. března 1956 Vilnius, Litevská SSR) je litevská politička a v letech 2009–2019 prezidentka Litvy.

Mezi roky 2001–2004 zastávala úřad ministryně financí v kabinetu Algirdase Brazauskase a dalších pět let působila jako členka dvou evropských komisí. V komisi Romana Prodiho byla mezi květnem a listopadem 2004 komisařkou pro vzdělání a kulturu, spolu s Viviane Redingovou. V období 2004–2009 pak spravovala portfolio financí a rozpočtu pod vedením předsedy komise Josého Manuela Barrosa.

Život

Dalia Grybauskaitė se narodila ve Vilniusu v dělnické rodině, její matka Vitalija Korsakaitė (1922–1989) byla prodavačka, otec Polikarpas Grybauskas (1928–2008) byl elektrikář a řidič.

Grybauskaitė maturovala na tehdejší Vilniuské střední škole Salomėji Nėris, v roce 1983 politickou ekonomii na tehdejší Leningradské univerzitě A. Ždanova v Leningradě, v roce 1988 v Moskvě habilitovala na doktorku věd. V letech 1983 až 1989 byla členkou Komunistické strany Sovětského svazu a do roku 1990 byla členkou Komunistické strany Litvy.^[4] Vědecká hodnost jí byla v Litvě nostrifikována na doktorku sociálních věd – obor ekonomika. V roce 1991 na Georgetownské univerzitě v institutu Mezinárodních ekonomických styků absolvovala speciální program pro vedoucí činitele. Hovoří litevsky, anglicky, rusky, polsky a francouzsky.^[5]

V letech 2001 až 2004 byla litevskou ministryní financí. V květnu 2004 se stala členkou Evropské komise v čele s Romanem Prodim zodpovědnou za oblast rozpočtu a finančního programování. Od listopadu 2004 se stala členkou Evropské komise v čele s José Barrosem a jejím portfóliem byly vzdělávání a kultura.

První prezidentka Litvy

17. května 2009 byla v prvním kole jako první žena zvolena prezidentkou Litvy, když získala 68,21 % hlasů, při volební účasti téměř 52 % oprávněných voličů.^[2] Inaugurace se konala 12. července 2009.

V roce 2014 se rozhodla kandidovat na druhé funkční období, v prvním kole prezidentských voleb získala 45,89 % hlasů a postoupila do druhého kola společně s bývalým ministrem financí a europoslancem Zigmantasem Balčytisem, který získal 13,62 % hlasů. Druhé kolo voleb v květnu 2014 vyhrála ziskem 57,9 % hlasů, Balčytis získal 40,1 % hlasů.^[3]

Zhoršení litevsko-ruských vztahů

V listopadu 2014 označila Dalia Grybauskaitė Rusko za „teroristický stát“ a obvinila jej z „agrese proti Ukrajině“. Proti tomu se ostře ohradilo ruské ministerstvo zahraničí, které její slova označilo za extremistická. Skupina poslanců ruské Státní dumy vedená komunisty vyzvala ruskou vládu, aby s Litvou přerušila diplomatické styky. Ani poté prezidentka své výroky nezmírnila. „Na východě Ukrajiny operují ruští vojáci. Stát, který vysílá k sousedovi těžkou bojovou techniku bez označení, vykazuje příznaky terorismu,“ uvedla.^[6]

Na konci února 2015 podpořila obnovení povinné branné povinnosti Litevců v důsledku ruské agrese na Ukrajině.^[7]

Vyznamenání

Stát	Stuha	Název	Datum udělení
Estonsko Estonsko		Řád kříže země Panny Marie I. třídy s řetězem[8]	2013, 16. května
Finsko Finsko		velkokříž s řetězem Řádu bílé růže[9]	2013, 14. května
Island Island		velkokříž Řádu islandského sokola[10]	2011, 25. srpna
Itálie Itálie		velkokříž s řetězem Řádu zásluh o Italskou republiku[11]	2018, 22. června
Litva Litva[12]		komtur Řádu litevského velkoknížete Gediminase	2003, 25. června
		velkokříž Řádu Vitolda Velikého se zlatým řetězem	2009, 10. července
Lotyšsko Lotyšsko		velkokříž s řetězem Řádu tří hvězd[13]	2011, 4. února
		Kříž uznání I. třídy
Malta Malta		Řád Xirka Ġieħ ir-Repubblika[14]	2012, 29. května
Moldavsko Moldavsko		Řád republiky[15]	2015, 22. dubna
Monako Monako		velkodůstojníci Řádu svatého Karla[16]	2012, 15. října
Německo Německo		velkokříž speciální třídy Záslužného řádu Spolkové republiky Německo	2013, 11. července
Nizozemsko Nizozemsko		velkokříž Řádu nizozemského lva[17]	2018, 13. června
Norsko Norsko		velkokříž Řádu svatého Olafa[18]	2011, 5. dubna
Polsko Polsko		rytíř Řádu bílé orlice[19]	2019, 21. ledna
Rumunsko Rumunsko		velkokříž s řetězem Řádu rumunské hvězdy	2016, 18. května
Slovinsko Slovinsko		Řád za mimořádné zásluhy[20]	2016, 29. února
Švédsko Švédsko		rytíř Řádu Serafínů[21]	2015, 7. října
Ukrajina Ukrajina		Řád svobody[22]	2018, 7. prosince
Suverénní řád Maltézských rytířů		řetěz Maltézského záslužného řádu[23]	2015, 29. října

Odkazy

Reference

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Dalia Grybauskaitė na Wikimedia Commons
• (anglicky) Oficiální stránka na webu Evropské komise

Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace. Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.

Prezidenti Litvy
Prezidenti (1918–1940)	Antanas Smetona (1919–1920) • Aleksandras Stulginskis (1920–1926) • Kazys Grinius (1926) • Antanas Smetona (1926–1940)
Představitelé na úrovni prezidenta (1990–1992)	Vytautas Landsbergis (předseda Litevského parlamentu) (1990–1992)
Prezidenti (od 1993)	Algirdas Brazauskas (1993–1998) • Valdas Adamkus (1998–2003) • Rolandas Paksas (2003–2004) • Valdas Adamkus (2004–2009) • Dalia Grybauskaitė (2009–2019) • Gitanas Nausėda (od 2019)
Zastupující/dočasní prezidenti	Jonas Staugaitis (1926) • Antanas Merkys (1940) • Justas Paleckis (1940) • Stasys Lozoraitis (1944–1983 v exilu) • Stasys Antanas Bačkis (1983–1991 v exilu) • Jonas Žemaitis-Vytautas (1949–1953 v odboji) • Artūras Paulauskas (2004 po impeachmentu Rolanda Paksa)