Romano Prodi

Romano Prodi
Předseda italské vlády
Ve funkci: 17. května 2006 – 8. května 2008
Prezident	Giorgio Napolitano
Předchůdce	Silvio Berlusconi
Nástupce	Silvio Berlusconi
Ve funkci: 17. května 1996 – 21. října 1998
Prezident	Oscar Luigi Scalfaro
Předchůdce	Lamberto Dini
Nástupce	Massimo D'Alema
Předseda Evropské komise
Ve funkci: 16. září 1999 – 30. října 2004
Předchůdce	Manuel Marín
Nástupce	José Manuel Barroso
Stranická příslušnost
Členství	Křesťanská demokracie (1963-1994) Italská lidová strana (1994-1996) nezávislý (1996-1999) Demokraté (1999-2002) nezávislý (2002-2007) Demokratická strana (2007-2013) nezávislý (2013-2019) Demokratická strana (2019-současnost)
Nestraník
Na premiéra	za Olivovník (1996, 2006)
Rodné jméno	Romano Prodi
Narození	9. srpna 1939 (84 let) Scandiano, Italské království Italské království
Choť	Flavia Franzoni
Rodiče	Mario Prodi a Enrica Franzoni
Děti	Antonio Prodi Giorgio Prodi
Příbuzní	Giovanni Prodi, Giorgio Prodi, Paolo Prodi, Vittorio Prodi, Franco Prodi, Maria Pia Prodi[1], Quintilio Prodi[1] a Fosca Prodi[1] (sourozenci)
Alma mater	Katolická univerzita Nejsvětějšího Srdce Londýnská škola ekonomie Harvardova univerzita
Profese	ekonom, univerzitní profesor
Náboženství	Římský katolík
Ocenění	rytíř velkokříže Řádu za zásluhy o Italskou republiku (1993) velkokříž Řádu Isabely Katolické (1998) čestný doktor Katalánské polytechnické univerzity (1998) Mezinárodní cena Viareggio-Versilia (2001) čestný doktor Kalábrijské univerzity (2003) … více na Wikidatech
Podpis
Webová stránka	www.romanoprodi.it
Commons	Romano Prodi
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Romano Prodi (* 9. srpna 1939 Scandiano) je italský politik a státní činitel, předseda italské vlády (v této funkci poprvé působil v období od 17. května 1996 do 21. října 1998 a podruhé od 17. května 2006 do 8. května 2008). V letech 1999 až 2004 byl také desátým předsedou Evropské komise.^[2]

Politická kariéra

V roce 1996 vedl do italských voleb kandidátku středolevé koalice nazývané Olivovník a po vítězství se stal italským premiérem. V této funkci setrval až do roku 1998. Úspěch zopakoval vítězstvím ve volbách v roce 2006, kdy porazil pravicovou alianci Silvia Berlusconiho. Když v lednu 2008 ztratil důvěru v senátu, na svou premiérskou pozici rezignoval. Vládu pak vedl ještě další čtyři měsíce, než se konaly nové volby.

V září 1999 se jako proevropský politik stal předsedou Evropské komise, a to díky podpoře Evropské lidové strany a Strany evropských socialistů v Evropském parlamentu. Právě za jeho působení v Komisi, v roce 2002, se jedenáct členů Evropské unie rozhodlo vzdát se své měny ve prospěch eura. V roce 2004 proběhlo také historicky největší rozšíření EU, kdy se členy stala většina států bývalého východního bloku, včetně České republiky.^[2] Prodiho mandát vypršel v listopadu 2004, kdy se vrátil k domácí politice.

Vyznamenání

• velkokříž Řádu zásluh o Italskou republiku – Itálie, 2. června 1993^[3]
• velkokříž Řádu za zásluhy Polské republiky – Polsko, 15. dubna 1997^[4]
• velkokříž Řádu Isabely Katolické – Španělsko, 26. září 1998^[5]
• velkokříž Řádu rumunské hvězdy – Rumunsko, 2000^[6][7]
• Řád za mimořádné zásluhy – Slovinsko, 2005
• velkokříž Řádu tří hvězd – Lotyšsko, 2007^[6][8]
• Řád vycházejícího slunce I. třídy – Japonsko, 2012^[9][10]
• velkokříž Řádu čestné legie – Francie, 13. února 2014^[11]
• Řád Abd al-Azíze I. třídy – Saúdská Arábie

Odkazy

Reference

Související články

• Valdajský klub

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Romano Prodi na Wikimedia Commons
• Galerie Romano Prodi na Wikimedia Commons
• Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Romano Prodi
• Oficiální stránky

Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace. Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.

Premiéři Itálie
Alcide De Gasperi (1945–1953) • Giuseppe Pella (1953–1954) • Amintore Fanfani (1954) • Mario Scelba (1954–1955) • Antonio Segni (1955–1957) • Adone Zoli (1957–1958) • Amintore Fanfani (1958–1959) • Antonio Segni (1959–1960) • Fernando Tambroni (1960) • Amintore Fanfani (1962–1963) • Giovanni Leone (1963) • Aldo Moro (1963–1968) • Giovanni Leone (1968) • Mariano Rumor (1968–1970) • Emilio Colombo (1970–1972) • Giulio Andreotti (1972–1973) • Mariano Rumor (1973–1974) • Aldo Moro (1974–1976) • Giulio Andreotti (1976–1979) • Francesco Cossiga (1979–1980) • Arnaldo Forlani (1980–1981) • Giovanni Spadolini (1981–1982) • Amintore Fanfani (1982–1983) • Bettino Craxi (1983–1987) • Amintore Fanfani (1987) • Giovanni Goria (1987–1988) • Ciriaco de Mita (1988–1989) • Giulio Andreotti (1989–1992) • Giuliano Amato (1992–1993) • Carlo Azeglio Ciampi (1993–1994) • Silvio Berlusconi (1994–1995) • Lamberto Dini (1995–1996) • Romano Prodi (1996–1998) • Massimo D'Alema (1998–2000) • Giuliano Amato (2000–2001) • Silvio Berlusconi (2001–2006) • Romano Prodi (2006–2008) • Silvio Berlusconi (2008–2011) • Mario Monti (2011–2013) • Enrico Letta (2013–2014) • Matteo Renzi (2014–2016) • Paolo Gentiloni (2016–2018) • Giuseppe Conte (2018–2021) • Mario Draghi (2021–2022) • Giorgia Meloniová (od 2022)