Matteo Renzi

Matteo Renzi
56. předseda vlády Italské republiky
Ve funkci:
22. února 2014 – 12. prosince 2016
PrezidentGiorgio Napolitano
Sergio Mattarella
PředchůdceEnrico Letta
NástupcePaolo Gentiloni
Starosta Florencie
Ve funkci:
22. června 2009 – 24. března 2014
PředchůdceLeonardo Domenici
NástupceDario Nardella
5. lídr Demokratické strany
Ve funkci:
15. prosince 2013 – 12. března 2018
PředchůdceGuglielmo Epifani
NástupceMaurizio Martina
Člen Senátu republiky
Úřadující
Ve funkci od:
23. března 2018
Volební obvodFlorencie
Stranická příslušnost
ČlenstvíItalská lidová strana
(1996-2002)
La Margherita
(2002-2008)
Demokratická strana
(2008-2019)
Italia Viva
(2019-současnost)

Narození11. ledna 1975 (49 let)
Florencie
ChoťAgnese Landini (od 1999)
RodičeTiziano Renzi a Laura Bovoli
PříbuzníSamuele Renzi (sourozenec)
Alma materFlorentská univerzita (do 1999)
Lc Dante
Zaměstnánípolitik
Náboženstvířímský katolík
OceněníGlobal Citizen Awards (2016)
PodpisMatteo Renzi, podpis
Webová stránkamatteorenzi.it
CommonsMatteo Renzi
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Matteo Renzi (* 11. ledna 1975, Florencie, Itálie) je italský politik a předseda jím založené strany Italia Viva, kterou založil poté, co opustil Demokratickou stranu[1]. V letech 2014–2016 zastával úřad premiéra Itálie, když stál v čele kabinetu.[2] Předtím působil jako starosta Florencie.

Politická kariéra

Dne 17. února 2014 ho prezident Giorgio Napolitano pověřil sestavením italské vlády. Dne 22. února 2014 složil Matteo Renzi přísahu a s ním i kompletní vláda. Stal se tak nejmladším ministerským předsedou v historii této země. Na začátku prosince roku 2016 vyhlásil jím samým navrhované referendum, dávající mu legitimitu k provedení ústavních změn, avšak italští voliči vyslovili cca 60 % nesouhlas s těmito plánovanými změnami a návrh tak nepodpořili.[3] Krátce poté veřejně ohlásil, že na svůj post premiéra Itálie rezignuje.[4] Demisi podal do rukou italského prezidenta Sergia Mattarella 7. prosince 2016, ačkoliv jím byl žádán, aby v pozici premiéra země setrval až do schválení státního rozpočtu.[5][6] Úřad opustil 12. prosince téhož roku, když nový kabinet sestavil stranický kolega a ministr zahraničí Paolo Gentiloni.

Osobní život

Matteo Renzi je ženatý a má tři děti.

Odkazy

Reference

  1. Demokraty v Itálii štěpí Renziho nová strana. Její vznik je i na divoké poměry tamní politiky výjimečný. Lidovky.cz [online]. MAFRA, 2019-09-22 [cit. 2019-12-16]. Dostupné online. ISSN 1213-1385. 
  2. Renzi má mandát k sestavení vlády, bude nejmladším premiérem Itálie. iDNES.cz [online]. 2014-02-17. Dostupné online. 
  3. Italové v referendu jasně odmítli reformu ústavy, Renzi rezignuje. iDNES.cz [online]. MAFRA, 2016-12-04 [cit. 2016-12-11]. Dostupné online. 
  4. Italský premiér Renzi rezignuje. Voliči odmítli reformu ústavy, kterou prosazoval. Aktuálně.cz [online]. Economia [cit. 2016-12-11]. Dostupné online. 
  5. Italský premiér Renzi po prohraném referendu rezignoval a chystá se na volby. Aktuálně.cz [online]. Economia [cit. 2016-12-11]. Dostupné online. 
  6. Italský premiér Renzi rezignoval. ČT24. 2016-12-07. Dostupné online [cit. 2016-12-11]. 

Související články

Externí odkazy

Pahýl
Pahýl
Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace.
Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.
Premiéři Itálie
Alcide De Gasperi (1945–1953) Giuseppe Pella (1953–1954) Amintore Fanfani (1954) Mario Scelba (1954–1955) Antonio Segni (1955–1957) Adone Zoli (1957–1958) Amintore Fanfani (1958–1959) Antonio Segni (1959–1960) Fernando Tambroni (1960) Amintore Fanfani (1962–1963) Giovanni Leone (1963) Aldo Moro (1963–1968) Giovanni Leone (1968) Mariano Rumor (1968–1970) Emilio Colombo (1970–1972) Giulio Andreotti (1972–1973) Mariano Rumor (1973–1974) Aldo Moro (1974–1976) Giulio Andreotti (1976–1979) Francesco Cossiga (1979–1980) Arnaldo Forlani (1980–1981) Giovanni Spadolini (1981–1982) Amintore Fanfani (1982–1983) Bettino Craxi (1983–1987) Amintore Fanfani (1987) Giovanni Goria (1987–1988) Ciriaco de Mita (1988–1989) Giulio Andreotti (1989–1992) Giuliano Amato (1992–1993) Carlo Azeglio Ciampi (1993–1994) Silvio Berlusconi (1994–1995) Lamberto Dini (1995–1996) Romano Prodi (1996–1998) Massimo D'Alema (1998–2000) Giuliano Amato (2000–2001) Silvio Berlusconi (2001–2006) Romano Prodi (2006–2008) Silvio Berlusconi (2008–2011) Mario Monti (2011–2013) Enrico Letta (2013–2014) Matteo Renzi (2014–2016) Paolo Gentiloni (2016–2018) Giuseppe Conte (2018–2021) Mario Draghi (2021–2022) Giorgia Meloniová (od 2022)
Autoritní data Editovat na Wikidatech