Rozšiřování Evropské unie

EU – založení a rozšíření

1952–58: zakládající státy: Belgie, Francie, Itálie, Lucembursko, Německo*, Nizozemsko (*1990 rozšířeno o bývalou NDR)

1973 – první rozšíření: Dánsko**, Irsko, Spojené království (**Grónsko vystoupilo 1985)

1981 – druhé rozšíření („jižní“): Řecko

1986 – třetí rozšíření („jižní“): Portugalsko, Španělsko

1995 – čtvrté rozšíření („severní“): Finsko, Rakousko, Švédsko

2004 – páté rozšíření („východní“): Česko, Estonsko, Kypr, Litva, Lotyšsko, Maďarsko, Malta, Polsko, Slovensko a Slovinsko

2007 – šesté rozšíření („druhé východní“): Bulharsko, Rumunsko

2013 – sedmé rozšíření: Chorvatsko

Rozšiřování Evropské unie označuje proces evropské integrace přijímáním nových členských států nejdříve do Evropského hospodářského společenství (EHS) a pak jeho nástupce, Evropské unie (EU).

Původních šest států se rozšířilo v letech 1973, 1981, 1986 a 1990 na celkem 12 států, které v roce 1993 formálně založily Evropskou unii. Ta se pak rozšiřovala v letech 1995, 2004, 2007 a 2013. Česká republika byla součástí největšího rozšíření v květnu 2004. Z maximálního počtu 28 států po brexitu v lednu 2020 klesl počet na 27.

K roku 2024 probíhají přístupová jednání s Albánií (od roku 2020), Bosnou a Hercegovinou (od března 2024)[1] Černou Horou (od roku 2012), Severní Makedonií (od roku 2020), Srbskem (od roku 2014) a Tureckem (od roku 2005). Bývalý předseda Evropské komise Jean-Claude Juncker a komisař pro rozšíření Johannes Hahn označili Srbsko a Černou Horu za přední kandidáty a předpokládali, že se připojí do roku 2025, tedy během příštího funkčního období Evropské komise.[2][3][4] Jednání s Tureckem probíhají, ale byla fakticky pozastavena kvůli námitkám EU vůči reakci turecké vlády na pokus o státní převrat v roce 2016 a ústupu od demokracie.[5]

Bosna a Hercegovina podala žádost o členství v roce 2016, stejně jako Ukrajina, Gruzie a Moldavsko v prvních týdnech ruské invaze na Ukrajinu v roce 2022. Ukrajina a Moldavsko byly následně uznány jako oficiální kandidáti, zatímco Bosna a Hercegovina a Gruzie byly uznány jako potenciální kandidáti a byly vyzvány, aby dokončily další reformy, než se stanou oficiálními kandidáty na členství. Bosna a Hercegovina pak získala oficiální status kandidátské země v prosinci 2022.[6]

Přehled

Přehled založení a rozšiřování EU a jí předcházejících společenství:

Kandidátské země

Následující země mají status kandidáta:

Země podání přihlášky status kandidáta přístupová jednání zahájena uzavřených kapitol
Turecko[7] 14. dubna 1987 12. prosince 1999 3. října 2005 1
Severní Makedonie[8] 22. března 2004 17. prosince 2005 26. března 2020 0
Černá Hora[9] 15. prosince 2008 17. prosince 2010 29. června 2012 3
Srbsko[10] 22. prosince 2009 1. března 2012 21. ledna 2014 2
Albánie[11] 22. dubna 2009 27. června 2013 26. března 2020 0
Bosna a Hercegovina 15. února 2016 15. prosince 2022[6] 21. března 2024[1] 0
Ukrajina[12] 28. února 2022[13][14] 23. června 2022
Gruzie 3. března 2022[15]
Moldavsko 3. března 2022[16] 23. června 2022

Reference

  1. a b Summit EU rozhodl o zahájení přístupových rozhovorů s Bosnou a Hercegovinou - Seznam Zprávy. www.seznamzpravy.cz [online]. 2024-03-21 [cit. 2024-03-21]. Dostupné online. 
  2. State of the Union: ROADMAP FOR A MORE UNITED, STRONGER AND MORE DEMOCRATIC UNION 2017 [online]. European Commission [cit. 2017-10-02]. Dostupné online. Je zde použita šablona {{Cite web}} označená jako k „pouze dočasnému použití“.
  3. Juncker in the 2017 State of the EU: We must maintain a credible enlargement perspective for the Western Balkans [online]. 13 September 2017 [cit. 2017-10-02]. Dostupné online. Je zde použita šablona {{Cite web}} označená jako k „pouze dočasnému použití“.
  4. EMMOTT, Robin. Serbia on course for EU by 2025, top EU official says. Reuters. 19 January 2018. Dostupné online [cit. 2018-01-27]. Je zde použita šablona {{Cite news}} označená jako k „pouze dočasnému použití“.
  5. 'They've pulled up the draw bridge' Juncker RULES OUT Turkey joining the EU [online]. 13 September 2017 [cit. 2017-10-02]. Dostupné online. Je zde použita šablona {{Cite web}} označená jako k „pouze dočasnému použití“.
  6. a b Bosna a Hercegovina se konečně dočkala. Získala status kandidátské země EU. iDNES.cz [online]. 2022-12-15 [cit. 2022-12-16]. Dostupné online. 
  7. Turkey. ec.europa.eu [online]. [cit. 2021-09-21]. Dostupné online. (anglicky) 
  8. North Macedonia. ec.europa.eu [online]. [cit. 2021-09-21]. Dostupné online. (anglicky) 
  9. Montenegro. ec.europa.eu [online]. [cit. 2021-09-21]. Dostupné online. (anglicky) 
  10. Serbia. ec.europa.eu [online]. [cit. 2021-09-21]. Dostupné online. (anglicky) 
  11. Albania. ec.europa.eu [online]. [cit. 2021-09-21]. Dostupné online. (anglicky) 
  12. Ukraine. neighbourhood-enlargement.ec.europa.eu [online]. [cit. 2023-05-04]. Dostupné online. (anglicky) 
  13. Zelenskyj podepsal žádost o přijetí Ukrajiny do EU. Zeman a další doporučují udělit zemi status unijního kandidáta. ČT24 [online]. [cit. 2022-03-14]. Dostupné online. 
  14. MACHÁLKOVÁ, Růžena. ON-LINE: Přijetí Ukrajiny do EU podpořilo osm prezidentů. Je mezi nimi i Zeman. Deník.cz [online]. 2022-02-28 [cit. 2022-03-14]. Dostupné online. 
  15. Moldavsko a Gruzie požádaly o vstup do Evropské unie. iROZHLAS [online]. Český rozhlas, 2022-03-03 [cit. 2022-03-03]. Dostupné online. 
  16. Gruzie a Moldavsko požádaly o vstup do EU. Patříme tam, tvrdí [online]. iDnes.cz, 2022-03-03 [cit. 2022-03-03]. Dostupné online. 

Související články

Externí odkazy

  • Logo Wikimedia Commons Obrázky, zvuky či videa k tématu rozšiřování Evropské unie na Wikimedia Commons
  • Europedia: Guide to European policies and legislation Archivováno 16. 10. 2018 na Wayback Machine.
  • Členské státy EU stránky věnované členským státům EU
Pahýl
Pahýl
Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace.
Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.