Cividale del Friuli

Cividale del Friuli
Pohled na město s řekou Natisone
Pohled na město s řekou Natisone
Poloha
Souřadnice46°6′ s. š., 13°26′ v. d.
Nadmořská výška135 m n. m.
StátItálieItálie Itálie
Autonomní regionFurlansko-Julské Benátsko
Územní spolek obcíNatisone
Cividale
Cividale
Rozloha a obyvatelstvo
Rozloha50,45 km²
Počet obyvatel11 615 (2010)
Hustota zalidnění230,2 obyv./km²
Správa
StarostaStefano Balloch
Oficiální webwww.comune.cividale-del-friuli.ud.it
Telefonní předvolba0432
PSČ33043
Označení vozidelUD
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Dóm a Ponte del Diavolo
Tempietto longobardo, reliéf

Cividale del Friuli (furlansky Cividât, slovinsky Čedad, latinsky Civitate Forum Iulia) je město v severní Itálii v kraji Furlansko-Julské Benátsko, 15 kilometrů od provinčního města Udine. Městem protéká řeka Natisone.

Dějiny

Cividale má velmi bohaté a významné dějiny. V předřímské době zde existovalo prosperující keltské osídlení a toto území patřilo mezi nejvýznamnější střediska keltské kultury. Od 3. století patřilo dnešní Furlansko Římu. Římští občané zpočátku založili ve Furlansku kolonii Aquileia. Cividale bylo založeno v roce 50 př. n. l. Juliem Caesarem. Usadili se zde římští veteráni a později i civilní římští občané. Město bylo pojmenováno podle Caesara Civitate Forum Iulia (Město Juliovo Fórum). Kolem města byly postaveny hradby, jejichž základy jsou viditelné i dnes. V římské době bylo Cividale třetím nejvýznamnějším městem kraje, po Aquilei a Iulium Carnicum.

Rozmach přišel až po pádu Říma. V roce 452 dobyl Attila Aquileiu, zničil ji a část jejího obyvatelstva se přesunula do Cividale. Město zaznamenalo příliv obyvatelstva i poté, co Avaři dobyli Iulium Carnicum. V roce 568 severní Itálie ovládli Langobardi a z Cividale udělali své hlavní město. V té době byl název zjednodušen na Civitate. Město prožívalo velký kulturní i strategický rozmach. Langobardi byli ovlivněni vyspělou kulturou římského obyvatelstva, které na dvoře langobardských králů udržovalo vyspělou kulturu. Cividale se stalo i sídlem biskupa z Aquileie. V 8. století severní Itálii i Cividale ovládli Frankové. Význam města pokračoval i v této době, stalo se významným obchodním střediskem kraje. Ve 13. století vedoucí úlohu převzalo Udine, kde přesídlil i patriarcha z Aquileie, který dosud sídlil v Cividale. V té době byl jeho pánem český král Přemysl Otakar II. Od 15. století patřilo město Benátské republice, po napoleonských válkách Habsburkům. Obyvatelé města se chtěli spojit s nově vzniklou Itálií, což se podařilo v roce 1866.

Památky

Město je bohaté na staré památky, největší část zabírá právě staré město, které patří mezi největší v severní Itálii. Budovy pocházejí ještě ze středověku, často z langobardské doby. Nejvýznamnější památky jsou:

Ipogeo Celtico

Město se pyšní i unikátní keltskou památkou, tzv. Ipogeo Celtico, tedy Keltské hypogeum. Jde o umělou jeskyni, kterou vytesali do skály staří Keltové. Nacházejí se zde velké kamenné busty. Jeskyně sloužila k sakrálním účelům. V římské době byly tyto obřady zrušeny a Římané v jeskyně udělali vězení.

Tempietto longobardo

Langobardský chrám, kostel postavený v 8. století místními zručnými římskými staviteli a sochaři. Nacházejí se zde velké reliéfy a sloupy v pozdně římském a raně středověkém slohu, kde můžeme pozorovat i byzantský vliv. Kostel je postaven na kopci, nad řekou Natisone a patří mezi nejvýznamnější raně středověké památky v Evropě. Chrám je od roku 2011 součástí světového kulturního dědictví UNESCO spolu s dalšími stavbami z období Langobardů pod společnou položkou „Mocenská střediska Langobardů v Itálii“.

Ponte del Diavolo

Jednou z hlavních památek města je i tzv. Ponte del Diavolo - Ďáblův most, ke kterému se váže i městská legenda. Přes most se vstupuje do starého města. Most byl postaven v 15. století, ale původní stavba zde stála již v 13. století. Legenda říká, že obyvatelé Cividale neuměli postavit přes prudkou řeku most a tak poprosili o pomoc ďábla, který slíbil, že most postaví, ale vezme si duši prvního, kdo přes most projde. Po dostavění mostu však obyvatelé města nechali přes most přejít psa a tak dal ďábel obyvatelům klid.

V rozsáhlém starém městě Cividale se nachází mnoho velkých i malých kostelů, náměstí a starých budov. Středověké město je tak rozsáhlé, že se někdy přirovnává ke francouzskému Carcassonne. Novější památkou města je i socha Julia Caesara, zakladatele města. Socha je kopií původní sochy v Římě.

Galerie

  • Dóm, vnitřek
    Dóm, vnitřek
  • Tempietto longobardo, středověké fresky
    Tempietto longobardo, středověké fresky
  • Oltář vévody Rachise
    Oltář vévody Rachise
  • Hypogeum, maska
    Hypogeum, maska

Svátek sv. Donáta

Palio di San Donato je svátek na počest patrona města, sv. Donáta. Tento svátek je středověkého původu a je to největší lidová slavnost Furlanska. Svátek se koná jednou ročně v srpnu. Celé město se přemění do středověké podoby, obyvatelé nosí tradiční středověké šaty, všude na zemi je sláma a na stěnách domů pochodně. Konají se zde různé slavnosti, jako tradiční souboj různých okolních měst v hodu sekerou, běh, kterého se účastní zástupci městských částí a tradiční středověká divadla, veselice, průvody těžkooděnců, bubeníků a občanů. Z všude umístěných reproduktorů hraje středověká hudba a na jednom místě starého města se vždy postaví středověká vesnice, kde se podávají různá jídla. Jídla se prodávají na každém rohu města, všude jsou stoly a středověké hospody. Svátek sv. Donáta patří mezi typické italské městské oslavy na počest svatých.

Obyvatelstvo

Obyvatelé Cividale jsou Italové-Furlani (Friulové), kteří hovoří samostatným románským jazykem, furlanštinou. V Cividale se mluví místním dialektem furlanštiny.

Odkazy

Reference

V tomto článku byly použity překlady textů z článků Cividale del Friuli na německé Wikipedii a Cividale del Friuli na slovenské Wikipedii.

Externí odkazy

  • Logo Wikimedia Commons Obrázky, zvuky či videa k tématu Cividale del Friuli na Wikimedia Commons
  • Oficiální stránky
Obce v autonomním regionu Furlansko-Julské Benátsko
obce v bývalé provinicii Terst
Duino-Aurisina • Monrupino • Muggia • San Dorligo della Valle • Sgonico • Terst
obce v bývalé provincii Pordenone
Andreis • Arba • Arzene • Aviano • Azzano Decimo • Barcis • Brugnera • Budoia • Caneva • Casarsa della Delizia • Castelnovo del Friuli • Cavasso Nuovo • Chions • Cimolais • Claut • Clauzetto • Cordenons • Cordovado • Erto e Casso • Fanna • Fiume Veneto • Fontanafredda • Frisanco • Maniago • Meduno • Montereale Valcellina • Morsano al Tagliamento • Pasiano di Pordenone • Pinzano al Tagliamento • Polcenigo • Porcia • Pordenone • Prata di Pordenone • Pravisdomini • Roveredo in Piano • Sacile • San Giorgio della Richinvelda • San Martino al Tagliamento • San Quirino • Sequals • Sesto al Reghena • San Vito al Tagliamento • Spilimbergo • Tramonti di Sopra • Tramonti di Sotto • Travesio • Vajont • Valvasone • Vito d'Asio • Vivaro • Zoppola
obce v bývalé provinicii Udine
Aiello del Friuli • Amaro • Ampezzo • Aquileia • Arta Terme • Artegna • Attimis • Bagnaria Arsa • Basiliano • Bertiolo • Bicinicco • Bordano • Buja • Buttrio • Camino al Tagliamento • Campoformido • Campolongo al Torre • Carlino • Cassacco • Castions di Strada • Cavazzo Carnico • Cercivento • Cervignano del Friuli • Chiopris-Viscone • Chiusaforte • Cividale del Friuli • Codroipo • Colloredo di Monte Albano • Comeglians • Corno di Rosazzo • Coseano • Dignano • Dogna • Drenchia • Enemonzo • Faedis • Fagagna • Fiumicello • Flaibano • Forgaria nel Friuli • Forni Avoltri • Forni di Sopra • Forni di Sotto • Gemona del Friuli • Gonars • Grimacco • Latisana • Lauco • Lestizza • Lignano Sabbiadoro • Ligosullo • Lusevera • Magnano in Riviera • Majano • Malborghetto Valbruna • Manzano • Marano Lagunare • Martignacco • Mereto di Tomba • Moggio Udinese • Moimacco • Montenars • Mortegliano • Moruzzo • Muzzana del Turgnano • Nimis • Osoppo • Ovaro • Pagnacco • Palazzolo dello Stella • Palmanova • Paluzza • Pasian di Prato • Paularo • Pavia di Udine • Pocenia • Pontebba • Porpetto • Povoletto • Pozzuolo del Friuli • Pradamano • Prato Carnico • Precenicco • Premariacco • Preone • Prepotto • Pulfero • Ragogna • Ravascletto • Raveo • Reana del Rojale • Remanzacco • Resia • Resiutta • Rigolato • Rive d'Arcano • Rivignano • Ronchis • Ruda • San Daniele del Friuli • San Giorgio di Nogaro • San Giovanni al Natisone • San Leonardo • San Pietro al Natisone • San Vito al Torre • San Vito di Fagagna • Santa Maria la Longa • Sauris • Savogna di Cividale • Sedegliano • Socchieve • Stregna • Sutrio • Taipana • Talmassons • Tapogliano • Tarcento • Tarvisio • Tavagnacco • Teor • Terzo d'Aquileia • Tolmezzo • Torreano • Torviscosa • Trasaghis • Treppo Carnico • Treppo Grande • Tricesimo • Trivignano Udinese • Udine • Varmo • Venzone • Verzegnis • Villa Santina • Villa Vicentina • Visco • Zuglio
obce v bývalé provinicii Gorizia
Capriva del Friuli • Cormons • Doberdò del Lago • Dolegna del Collio • Farra d'Isonzo • Fogliano Redipuglia • GoriceGradisca d'Isonzo • Grado • Mariano del Friuli • Medea • Monfalcone • Moraro • Mossa • Romans d'Isonzo • Ronchi dei Legionari • Sagrado • San Canzian d'Isonzo • San Floriano del Collio • San Lorenzo Isontino • San Pier d'Isonzo • Savogna d'Isonzo • Staranzano • Turriaco • Villesse
Autoritní data Editovat na Wikidatech