Cizkrajov

Cizkrajov
Pohled na Cizkrajov od Montserratu
Pohled na Cizkrajov od Montserratu
Znak obce CizkrajovVlajka obce Cizkrajov
znakvlajka
Lokalita
Statusobec
Pověřená obecDačice
Obec s rozšířenou působnostíDačice
(správní obvod)
OkresJindřichův Hradec
KrajJihočeský
Historická zeměMorava
StátČeskoČesko Česko
Zeměpisné souřadnice49°1′50″ s. š., 15°23′23″ v. d.
Základní informace
Počet obyvatel521 (2023)[1]
Rozloha25,76 km²[2]
Nadmořská výška477 m n. m.
PSČ378 81
Počet domů223 (2021)[3]
Počet částí obce4
Počet k. ú.4
Počet ZSJ4
Kontakt
Adresa obecního úřaduCizkrajov 55
378 81 Slavonice
[email protected]
StarostaDavid Rosenkranz
Oficiální web: www.cizkrajov.cz
Cizkrajov
Cizkrajov
Další údaje
Kód obce546054
Geodata (OSM)OSM, WMF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Obec Cizkrajov (německy Sitzgras[4]) se nachází na jihozápadní Moravě v okrese Jindřichův Hradec, přibližně 4 km severovýchodně od Slavonic. Včetně místních částí Dolní Bolíkov, Holešice a Mutná v ní žije 521[1] obyvatel. Obcí protéká Bolíkovský potok, který se na hranicích území obce z pravé strany vlévá do Moravské Dyje. V místní části Dolní Bolíkov je zastávka na železniční trati Kostelec u Jihlavy – Slavonice. V obci žilo do nuceného vysídlení po roce 1945 převážně německé obyvatelstvo s českou menšinou. V lese nad vesnicí Mutná se nachází v minulosti zdejším německým obyvatelstvem hojně navštěvované poutní místo Montserrat.

Název

Nejstarší název obce byl pravděpodobně odvozen od osobního slovanského jména Cuzkraj (Cuzdrah: cusdrah, cuzkray, čižkraj).[5][6] Roku 1259 je zmiňován Zusicray de Zeretic (Cuzkraj ze Žerotic), v roce 1301 již Hartlibus de Zuscray (Hartlieb[7] z Čížkraj), v roce 1345 název obce Czisgras a v roce 1366 Czyzkrayz. Od konce 14. století se objevuje název obce ve tvaru: německy Sitzgras, česky Čížkrajov.[8]

Historie a vývoj do současnosti

První písemná zmínka o obci pochází z roku 1301, kdy je také zmiňován Hartlieb z Čížkraj. Cizkrajov býval samostatným vladyckým statkem s tvrzí. V době před třicetiletou válkou bylo v obci 33 usedlostí, což dokládá lánový rejstřík z té doby. Na území obce byly podle vceňovacího operátu dva mlýny, a také vrchnostenský dvůr. Desátky se odváděly panství Dačice a faře v Cizkrajově. Připojením na síť ZME Brno byla obec elektrifikována v roce 1936. Po roce 1945 byly v obci postaveny hospodářské objekty JZD, kulturní dům, prodejna potravin Jednoty, hasičská zbrojnice, bytové domy a řada nových rodinných domů.

Škola

Škola je zmiňována poprvé již v generální vizitaci z r. 1622. Školu vydržoval farář pouze pro několik žáků, vyučovalo se po soukromých domech. Budova pro jednotřídní školu byla postavena v roce 1840, později přibyla druhá třída a r. 1891 třetí. V r. 1893 byla přikoupena další budova naproti stávající škole a dvě třídy byly umístěny do této budovy. Od r. 1868 byla při škole zřízena hospodářská škola pro žáky od 14 do 20 let. Do Cizkrajova byly přiškoleny obce Dolní Bolíkov, Holešice, Mutná a Mutišov. Po vzniku Československé republiky byla v obci zřízena r. 1919 jednotřídní česká menšinová škola, pro kterou byla v r. 1929 postavena nová budova. Okupace pohraničí nacistickým Německem znamenala konec českého školství v r. 1938. Po osvobození v květnu 1945 byla v obci už jen česká základní škola. V roce 1979 však byla škola v obci zcela zrušena a žáci byli převedeni do Slavonic. Otevření se pro 1. až 5. ročník opět dočkala v r. 1993, ale v roce 2007 byla opět, tentokrát z ekonomických důvodů, uzavřena (následkem mediálně sledovaného případu náhrady škody žákovi, který při školní činnosti utrpěl zdravotní újmu a po deseti letech zemřel[9]) a žactvo bylo převedeno do okolních škol v Dačicích a ve Slavonicích.[10]

Pamětihodnosti

Související informace naleznete také v článku Seznam kulturních památek v Cizkrajově.
  • Zbytky tvrze Dolní Bolíkov
  • Farní kostel svatého Petra a Pavla
  • Socha svatého Jana Nepomuckého u mostu
  • Fara
  • Vodní mlýn
  • Kostel Panny Marie Bolestné neboli Montserrat – poutní kostel mezi Mutnou a Cizkrajovem

Části obce

Obec Cizkrajov se skládá ze čtyř částí na čtyřech katastrálních územích.

  • Cizkrajov (i název k. ú.)
  • Dolní Bolíkov (i název k. ú.)
  • Holešice (k. ú. Holešice u Cizkrajova)
  • Mutná (i název k. ú.)

Galerie

  • Cizkrajov
  • Kostel sv. Petra a Pavla
    Kostel sv. Petra a Pavla
  • Klenba v kostele sv. Petra a Pavla
    Klenba v kostele sv. Petra a Pavla
  • Kříž při cestě do Holešic
    Kříž při cestě do Holešic
  • Hřbitov
    Hřbitov
  • Stavení č.p. 52
    Stavení č.p. 52
  • Náves
    Náves
  • Fara
    Fara
  • Kostel
    Kostel
  • Kulturní dům
    Kulturní dům

Reference

  1. a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2023. Praha: Český statistický úřad. 23. května 2023. Dostupné online. [cit. 2023-05-25].
  2. Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky – 2017. Český statistický úřad. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28].
  3. Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18].
  4. HOSÁK, Ladislav. Historický místopis země Moravskoslezské. Praha: Academia, 2004. 1144 s. ISBN 80-200-1225-7. S. 28. 
  5. Denkschriften der Kaiserlichen Akademie der Wissenschaften, Philosophisch-Historische Klasse, Akademie der Wissenschaften in Wien, 1860: Die Bildung der slavischen Personennamen von Franz Miklosich, s. 328.
  6. Hosák, Šrámek: Místní jména na Moravě a ve Slezsku I, Praha 1970, str. 146.
  7. Hartlieb, Althochdeutsch, význam harti = „hart; stark“ a leiba = „Erbe; Hinterlassenschaft“ nebo liob = „lieb“.
  8. Ernst Schwarz: Die Ortsnamen der Sudetenländer als Geschichtsquelle, Walter de Gruyter GmbH & Co KG, 2019, str. 330.
  9. Po deseti letech v bezvědomí zemřel Filip Němec mamince v náručí [online]. idnes.cz [cit. 2013-10-19]. Dostupné online. 
  10. NEKUDA, Vladimír. Vlastivěda moravská Dačicko, Slavonicko, Telčsko. 2005. vyd. Brno: Muzejní spolek Brno, 2005. 1070 s. ISBN 80-7275-059-3. S. 642–646. 

Související články

Literatura

  • NEKUDA, Vladimír. Vlastivěda moravská Dačicko Slavonicko Telčsko. Brno: Muzejní spolek Brno, 2005. ISBN 80-7275-059-3.  str. 718 - 721

Externí odkazy

Pahýl
Pahýl
Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace.
Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.
Části obce Cizkrajov
Části obce
Města, městyse a obce okresu Jindřichův Hradec
Báňovice • Bednárec • Bednáreček • Blažejov • Bořetín • Březina • Budeč • Budíškovice • Cep • Cizkrajov • Červený Hrádek • České Velenice • Český Rudolec • Číměř • Člunek • Dačice • Dešná • Deštná • Dívčí Kopy • Dobrohošť • Dolní Pěna • Dolní Žďár • Domanín • Doňov • Drunče • Dunajovice • Dvory nad Lužnicí • Frahelž • Hadravova Rosička • Halámky • Hamr • Hatín • Heřmaneč • Horní Meziříčko • Horní Němčice • Horní Pěna • Horní Radouň • Horní Skrýchov • Horní Slatina • Hospříz • Hrachoviště • Hříšice • Chlum u Třeboně • Jarošov nad Nežárkou • Jilem • Jindřichův Hradec • Kačlehy • Kamenný Malíkov • Kardašova Řečice • Klec • Kostelní Radouň • Kostelní Vydří • Kunžak • Lásenice • Lodhéřov • Lomnice nad Lužnicí • Lužnice • Majdalena • Nová Bystřice • Nová Olešná • Nová Včelnice • Nová Ves nad Lužnicí • Novosedly nad Nežárkou • Okrouhlá Radouň • Peč • Písečné • Pístina • Plavsko • Pleše • Pluhův Žďár • Polště • Ponědraž • Ponědrážka • Popelín • Příbraz • Rapšach • Ratiboř • Rodvínov • Roseč • Rosička • Slavonice • Smržov • Staňkov • Staré Hobzí • Staré Město pod Landštejnem • Stráž nad Nežárkou • Strmilov • Stříbřec • Střížovice • Studená • Suchdol nad Lužnicí • Světce • Třebětice • Třeboň • Újezdec • Velký Ratmírov • Vícemil • Višňová • Vlčetínec • Volfířov • Vydří • Záblatí • Záhoří • Zahrádky • Žďár • Županovice
legenda: město, městys.
Autoritní data Editovat na Wikidatech