Majdalena

Majdalena
Kostel sv. Maří Magdaleny
Kostel sv. Maří Magdaleny
Znak obce MajdalenaVlajka obce Majdalena
znakvlajka
Lokalita
Statusobec
Pověřená obecTřeboň
Obec s rozšířenou působnostíTřeboň
(správní obvod)
OkresJindřichův Hradec
KrajJihočeský
Historická zeměČechy
StátČeskoČesko Česko
Zeměpisné souřadnice48°57′39″ s. š., 14°51′41″ v. d.
Základní informace
Počet obyvatel492 (2023)[1]
Rozloha12,96 km²[2]
Katastrální územíMajdalena
Nadmořská výška438 m n. m.
PSČ378 03
Počet domů174 (2021)[3]
Počet částí obce1
Počet k. ú.1
Počet ZSJ3
Kontakt
Adresa obecního úřaduMajdalena 78
378 03 Majdalena
[email protected]
StarostaDavid Sekáč
Oficiální web: www.majdalena.cz
Majdalena
Majdalena
Další údaje
Kód obce546712
Kód části obce89907
Geodata (OSM)OSM, WMF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Obec Majdalena (dříve Svatá Máří Magdalena německy Sankt Maria Magdalena) se nachází v okrese Jindřichův HradecJihočeském kraji. Žije zde 492[1] obyvatel.

Majdalenou protéká řeka Lužnice a vodní kanál Zlatá stoka. Na řece Lužnici se v blízkosti vesnice nachází vodácky nebezpečný jez Pilař, jehož vzdutí zajišťuje napájení Zlaté stoky. Výrazný přírodní objekt je pískovna, ze které se v dřívějších letech těžil písek. Nachází se v biosférické rezervaci UNESCO a v CHKO Třeboňsko.

Nachází se zde malotřídní škola, mateřská škola, dva hostince, motorest a jedna prodejna potravin.

Historie

První písemná zmínka o vsi pochází z roku 1397. Na místě současného kostela byla ve středověku písečná poušť, kde byla poustevnická chýše. Na jejím místě byla v roce 1400 postavena kaple, která dostala jméno Majdalena. V 16. století byla přestavěna na kostel. Věž byla dostavěna v roce 1866. V době stavovského povstání byl u Majdaleny postaven obranný srub. V roce 1619 byly kostel i dvůr poničeny císařskými vojsky. Na západ od Majdaleny byla další poustevna. Zde vznikl kostel svaté Barbory. Později kostel zpustl a jeho inventář si rozebraly okolní kostely. Například kazatelnu vyřezanou ve tvaru velryby získal bošilecký kostel. Kde stál kostel, je nyní jen kaple. Na začátku 20. století byla v kostele sv. Máří Majdaleny objevena část velmi cenného gotického deskového oltáře. Další díl byl objeven v domanínské kapličce.

V roce 1945 došlo u mostu přes řeku Lužnici k boji mezi německými jednotkami a Rudou armádou. Zahynulo zde 10 ruských vojáků.[4]

Pamětihodnosti

  • Kostel svaté Maří Magdalény na okraji vesnice
  • Kaple svaté Barbory u samoty Barbora v lese, dříve zde stával poutní kostel
  • Národní kulturní památka Rožmberská rybniční soustava[5]

Školství

Vznik majdalenské malotřídky se datuje k roku 1848. V současné době do ní dochází 23 žáků. Vznik mateřské školy a školní jídelny se datuje do sedmdesátých let 20. století přestavbou farního úřadu římskokatolické církve. Škola i školka je zvenčí vyzdobena plastickými obrazy akademického malíře Josefa Pecy, který je daroval obci.

Doprava

Obec leží na železniční trati České Velenice - Veselí nad Lužnicí, v katastru obce se kromě stanice Majdalena (do roku 2005 nesoucí název Chlum u Třeboně[6], původně Chlumec-Pilař[7]) nachází též Majdalena zastávka.

Ze stanice vyjížděl vlakem Ferdinand d'Este v červnu 1914 do Sarajeva (tam dorazil 28. 6. 1914). Drážní domek, ve kterém se arcivévoda připravoval na cesty, dosud stojí, stejně jako původní budova nádraží.

Vodácký sport

V obci Majdalena je vodácké tábořiště o kapacitě 174 stanů a 2 chatky. V areálu je také kiosek a parkoviště. Blízko obce, ale již v sousedním katastrálním území Hamr, se nachází známý jez Pilař.

Sbor dobrovolných hasičů

Byl založen roku 1897, funguje dodnes. Každoročně se dobrovolní hasiči zúčastňují hasičských soutěží jak v kategorii mužů, tak i v kategorii žen. Důležitou roli hraje také v kulturním a společenském životě obce.

Rodáci

Galerie

  • Kaple svaté Barbory
    Kaple svaté Barbory
  • Železniční stanice
    Železniční stanice
  • Restaurace Kotva
    Restaurace Kotva
  • Sloupárna
    Sloupárna
  • Majdalenský dub
    Majdalenský dub

Odkazy

Reference

  1. a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2023. Praha: Český statistický úřad. 23. května 2023. Dostupné online. [cit. 2023-05-25].
  2. Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky – 2017. Český statistický úřad. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28].
  3. Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18].
  4. KROUPA, Stanislav. Zázraky před jižní hranicí. 1. vyd. České Budějovice: Veduta, 2005. ISBN 80-86829-12-X. 
  5. Památkový katalog: Rožmberská rybniční soustava [online]. [cit. 2021-02-20]. Dostupné online. 
  6. http://provoz.szdc.cz/portal/Show.aspx?oid=34992
  7. Faksimile jízdního řádu 1918. csd1918.wz.cz [online]. [cit. 2020-08-10]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2021-01-19. 
  8. Prof. dr. Jan Sigmund zemřel. Národní listy. 1940-12-12, roč. 80, čís. 339, s. 3. Dostupné online [cit. 2018-07-21]. 
  9. Dokumentace popravených Čechoslováků za druhé světové války v Berlíně-Plötzensee [online]. [cit. 2018-01-29]. Příjmení a jméno: Plch Tomáš; Zaměstnání: plukovník gšt., úředník; Datum narození: 13.12.1890; Místo narození: Herda; Provinění: Dne 3.8.1942 odsouzen Lidovým soudním dvorem k trestu smrti za velezradu a napomáhání nepříteli (odbojová organizace Obrana národa); Datum popravy: 6.11.1942; Způsob popravy: gilotina; Zdroje: ABS (141), Barch (R 3001, 3017), Der Tod von Plötzensee, Ehrenbuch, GDW, Gedenkstätte Plötzensee, NA (KT-OVS). Dostupné v archivu pořízeném dne 2017-12-12. 
  10. ŠVÁB, Václav. Za † doc. Dr. Adolfem Sigmundem. Časopis lékařů českých. 1934-07-20, roč. 73, čís. 29, s. 820–822. Dostupné online [cit. 2018-07-21]. 
  11. Profil Jiřího Havlise Archivováno 12. 10. 2012 na Wayback Machine. na Sports Reference.com

Literatura

  • Černý Jiří: Poutní místa Soběslavska a Třeboňska s přilehlou částí Dolních Rakous, České Budějovice 2009.

Externí odkazy

Pahýl
Pahýl
Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace.
Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.
Města, městyse a obce okresu Jindřichův Hradec
Báňovice • Bednárec • Bednáreček • Blažejov • Bořetín • Březina • Budeč • Budíškovice • Cep • Cizkrajov • Červený Hrádek • České Velenice • Český Rudolec • Číměř • Člunek • Dačice • Dešná • Deštná • Dívčí Kopy • Dobrohošť • Dolní Pěna • Dolní Žďár • Domanín • Doňov • Drunče • Dunajovice • Dvory nad Lužnicí • Frahelž • Hadravova Rosička • Halámky • Hamr • Hatín • Heřmaneč • Horní Meziříčko • Horní Němčice • Horní Pěna • Horní Radouň • Horní Skrýchov • Horní Slatina • Hospříz • Hrachoviště • Hříšice • Chlum u Třeboně • Jarošov nad Nežárkou • Jilem • Jindřichův Hradec • Kačlehy • Kamenný Malíkov • Kardašova Řečice • Klec • Kostelní Radouň • Kostelní Vydří • Kunžak • Lásenice • Lodhéřov • Lomnice nad Lužnicí • Lužnice • Majdalena • Nová Bystřice • Nová Olešná • Nová Včelnice • Nová Ves nad Lužnicí • Novosedly nad Nežárkou • Okrouhlá Radouň • Peč • Písečné • Pístina • Plavsko • Pleše • Pluhův Žďár • Polště • Ponědraž • Ponědrážka • Popelín • Příbraz • Rapšach • Ratiboř • Rodvínov • Roseč • Rosička • Slavonice • Smržov • Staňkov • Staré Hobzí • Staré Město pod Landštejnem • Stráž nad Nežárkou • Strmilov • Stříbřec • Střížovice • Studená • Suchdol nad Lužnicí • Světce • Třebětice • Třeboň • Újezdec • Velký Ratmírov • Vícemil • Višňová • Vlčetínec • Volfířov • Vydří • Záblatí • Záhoří • Zahrádky • Žďár • Županovice
legenda: město, městys.
Autoritní data Editovat na Wikidatech
  • Biblio: 09f25e22-ca85-4eb4-8821-fb6d527173dc
  • NKC: ge306985