Důl Mühsam

Důl Mühsam
Mühsam, informační tabule
Mühsam, informační tabule
Základní údaje
Typ dílahlubinný důl
Rozloha22 ha
Maximální hloubka195 m
Těžbačerné uhlí
Poloha
StátČeskoČesko Česko
KrajMoravskoslezský
OkresKarviná
ObecOrlová
RevírOstravsko-karvinský
Provozní údaje
Období těžby1854–1883
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Důl Mühsam (Klopotný, Obtížný, Mühsamschacht) byl černouhelný hlubinný důl v Orlové.

Historie dolu

V roce 1832 Jindřich svobodný pán Bludowský nejprve pronajímá a v roce 1838 prodává orlovsko-lazecké panství Georgu Thomkemu zámožnému białskému velkoobchodníkovi[1]. V roce 1839 prováděl rozsáhlé prospektorské práce na orlovsko-lazeckém panství Georg Thomke. V roce 1841 a 1842 byly uděleny propůjčky důlních měr vdově Georga Thomkeho. V roce 1843 byly tyto důlní míry prodány Nikolausi svobodnému pánovi Mattencloitovi a ještě téhož roku prodány Salomonu Mayerovi Rothschildovi.[2]

Uzavřená jáma černouhelného hlubinného dolu Mühsam v Orlové.

Mělká jáma Mühsam byla založena v roce 1838 na území města Orlová Georgem Thomkem. V roce 1842 dosahovala hloubky 99,88 m[3]. V roce 1854 byla jáma přestavěna na hlubinný důl a prohloubena do hloubky 195 m. Důl Mühsam od roku 1854 do 1883 sloužil jako pomocný důl pro důl Doubrava a 1. dubna 1868 byl organizačně připojen k dolu Doubrava. Těžba hlubinného dolu v období 1854–1883 byla vykazována společně s těžbou dolu Doubrava. Těženy byly sloje v doubravských vrstvách. Důl měl rozlohu 22 ha, dvě jámy a čtyři patra. Opuštěn byl v roce 1896, jeho důlní pole se stalo součástí důlního pole dolu Doubrava.[4]

V roce 1873 nastal výbuch třaskavých plynů na dole Betina a Mühsam v Doubravě, při kterém zahynulo 15 havířů a 2 byli těžce zraněni.[5]

Údaje o dolu Mühsam

název druh jámy založení hloubka

[m]

těžba likvidace dobývací pole

[ha]

poznámka
Mühsam kutací, víceúčelová, těžní 1838 195 1854–1883 1896 22 od roku 1854 hlubinná
Švábská (Schwabenschacht) kutací, víceúčelová 1836 cca 50 1896
Zdroj[6]

Dělnická kolonie Mühsam

V letech 1859–1860 byla v blízkosti jámy postavena dělnická kolonie Mühsam (lidově nazývána Mizam) s 32 domy. V roce 1907 byly postaveny ještě 4 domy.[7] Prvních deset přízemních domů už bylo postaveno pro havíře dolu Mühsam[8] v roce 1850 těžařskou společností Gorgosch a spol. Do roku 1860 byly postaveny 24 přízemní domy novým majitelem olomouckým arcibiskupem Bedřichem a v roce 1868 osm stejných domů. Tyto první domy byly postaveny z ručně vyrobených a vypálených cihel, byly omítnuté. Bytové jednotky měly samostatný vchod, síňku, větší kuchyň a menší pokojík. V roce 1907 stavitel Jan Sedlařík z Lazů postavil v místě zbouraného areálu jámy Mühsam čtyři domy z režného zdiva. Demolice kolonie proběhla v letech 1984–1989.[9]

Odkazy

Reference

  1. ↑ BORÁK, Mečislav. Dějiny Orlové. Orlová: Město Orlová, 1993. S. 25. 
  2. ↑ ZÁŘICKÝ, Aleš. Ve stínu těžních věží. Ostrava: SNTL, 2004. ISBN 80-7042-653-5. S. 72–75. 
  3. ↑ MONOGRAFIE. Kamenouhelné doly ostravsko-karvinského revíru, díl I. Moravská Ostrava: [s.n.], 1928. 22. Soupis jam a vrtů ostravsko-karvinského uhelného revíru. S. 35. 
  4. ↑ KOLEKTIV. Uhelné hornictví v ostravsko-karvinském revíru. [s.l.]: Anagram, 2003. ISBN 80-7342-016-3. S. 226. 
  5. ↑ DRAŠNAR, jiří. www.mineral.cz [online]. www.mineral.cz [cit. 2016-02-18]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-03-02. 
  6. ↑ MATĚJ, Miloš; KLÁT, Jaroslav; KORBELÁŘOVÁ, Irena. Kulturní památky ostravsko-karvinského revíru. Ostrava: [s.n.], 2009. ISBN 978-80-85034-52-3. S. 186. 
  7. ↑ MONOGRAFIE. Kamenouhelné doly ostravsko-karvinského revíru, svazek I. Moravská Ostrava: [s.n.], 1929. S. 395, 397. 
  8. ↑ Orlová 1223–1973 Historie a současnost města. Orlová: [s.n.], 1973. 48-005-73. S. 56. 
  9. ↑ DOMBROVSKÝ, Zdeněk, et al. Hornické kolonie karvinského okresu, díl I. Ostrava: [s.n.], 2007. S. 49–57. 

Externí odkazy

  • Důl Mühsam, Historie hornictví
  • TROJAK, Marek. Většina Orlovanů žila počátkem století v koloniích. Karvinský deník. 20050827, roč. 2005, čís. 201, s. 6. Kolonie v Orlové. Dostupné online.  Archivováno 2. 3. 2016 na Wayback Machine.
Černouhelné doly Moravskoslezského kraje
Karvinská dílčí pánev
Důl 9. květen • Důl Barbora • Důl ČSA • Důl ČSM • Důl Darkov • Důl Doubrava • Důl Dukla • Důl František • Důl Gabriela • Důl Hohenegger • Jan Karel • Důl Jindřich • Důl Lazy • Důl Františka • Důl Hlubina • Důl Hlavní jáma • Důl Mühsam
Petřvaldská dílčí pánev
Ostravská dílčí pánev
Oblast skupinového dolu Jan Šverma
Důl Bedřich • Důl Ignát (Jan Šverma) • Důl Odra • Důl Svinov
Oblast skupinového dolu Ostrava
Důl Alexander • Důl Antonín • Důl Bedřich • Důl Ema a Lucie • Důl Hlubina (Ostrava) • Hrušovský důl • Důl Jakub • Jaklovecké doly • Důl Jan Maria • Důl Jeremenko • Důl Jindřich (Muglinov) • Důl Josef • Důl Karolina • Důl Luční • Důl Neumann • Důl Petr Bezruč • Důl Prokop (Ostrava) • Důl Svatá Anna • Důl Šalomoun • Důl svaté Trojice • Důl Vilém • Vrchnostenské doly hraběte Wilczka • Důl Zárubek • Důl Žentourový
Oblast skupinového dolu Heřmanice
Důl Ferdinand • Důl Františka • Důl Heřmanice • Důl Ida • Důl Jan • Důl Josef • Důl Oskar • Důl Petr a Pavel • Důl Michal • Důl Michálka • Důl Rychvald • Důl Salm I • Důl Salm II • Důl Salm VII • Důl Zwierzina II • Důl Zwierzina VII
Oblast skupinového dolu Odra
Podbeskydská pánev