Daviscupový tým Chile
Chile | ||
| ||
Přezdívka | La Roja del Tenis | |
Kapitán | Nicolás Massú | |
Trenér | Marcelo Ríos | |
Žebříček ITF | 21. | |
Barvy | červená bílá | |
Poprvé v soutěži | 1928 | |
Odehraných let | 72 | |
Zápasů celkem | 157 (84–73) | |
Roky ve Světové skupině | 10 (4–11) | |
Finalista | 1 (1976) | |
Nejvíce výher, celkem | Luis Ayala (37–14) | |
Nejvíce výher, dvouhra | Luis Ayala (27–6) | |
Nejvíce výher, čtyřhra | Hans Gildemeister (13–6) | |
Nejlepší pár | González / Massú (9–4) | |
Nejvíce zápasů | Patricio Cornejo (32) | |
Nejvíce odehraných let | Patricio Cornejo (16) | |
Údaje v infoboxu aktuální k prosinci 2019 |
Daviscupový tým Chile reprezentuje Chile v Davisově poháru od roku 1928 pod vedením národního tenisového svazu Federación de Tenis de Chile.
Nejlepším výsledkem družstva je finále v Davis Cupu 1976, kdy v Santiagu podlehlo Itálii 1:4 na zápasy.
Týmovým statistikám vévodí Luis Ayala, jenž zaznamenal nejvyšší počet 37 vyhraných zápasů a 27 vítězných dvouher. Nejvíce, 13 čtyřher, vyhrál Hans Gildemeister. Patricio Cornejo nastoupil do nejvyššího počtu 39 mezistátních utkání v 16 sezónách. Cristian Garín se v zářijové Světové baráži 2012 stal v 16 letech a 107 dnech nejmladším hráčem, jenž zasáhl do zápasu. Naopak jako nejstarší nastoupil Jaime Fillol do zářijové Světové baráže 1983 proti Velké Británii, kdy mu bylo 37 let a 119 dní.[1]
Historický rekord Davisova poháru v počtu 76 gemů v jediném setu drží Chilané Patricio Cornejo s Jaimem Fillolem, kteří ve čtyřhře amerického pásmového finále Davisova poháru 1973 prohráli s Američany Stanem Smithem a Erikem van Dillenem po setech 9–7, 39–37, 6–8, 3–6 a 1–6.[2]
Historie
Chile v soutěži debutovalo v roce 1928, ovšem do roku 1933 nevyhrálo žádný mezistátní zápas, než porazilo Uruguay. Na domácí půdě zvítězilo poprvé v roce 1969 po výhře nad Argentinou, když se jednalo o teprve druhý duel na chilském území.
Ve formátu šestnáctičlenné Světové skupiny, hraném mezi roky 1981–2018, se celek třikrát probojoval do čtvrtfinále. Poprvé v roce 1982 odešel poražen 1:4 od Austrálie, poté v Davis Cupu 2006 nestačil na Spojené státy 2:3 a potřetí jej roku 2010 vyřadila Česká republika 4:1 na zápasy.
V roce 2008 si celek po jednoleté pauze zajistil návrat do Světové skupiny, když v baráži porazil Austrálii 3:2 na zápasy. V úvodním kole Světové skupiny 2009 Chilané prohráli s Chorvatskem a v baráži přehráli Rakousko.
V nově zavedeném kvalifikačním kole Davis Cupu 2019 družstvo zdolalo Rakousko a postoupilo do listopadového finálového turnaje v Madridu, v němž po prohrách s Argentinou a Německem nepostoupilo ze základní skupiny.
Složení týmu 2019
Žebříček ATP je uveden k listopadovému finále 2019.
Tenista | žebříček ATP | daviscupové výhry–prohry | zdroj | |||
---|---|---|---|---|---|---|
dvouhra | čtyřhra | celkem | dvouhra | čtyřhra | ||
Cristian Garín | 33. | 343. | 11–12 | 10–11 | 1–1 | [3] |
Nicolás Jarry | 77. | 70. | 14–8 | 9–5 | 5–3 | [4] |
Alejandro Tabilo | 208. | 486. | 0–0 | 0–0 | 0–0 | [5] |
Marcelo Tomás Barrios Vera | 326. | 525. | 1–1 | 1–0 | 0–1 | [6] |
Hans Podlipnik Castillo | – | 128. | 11–5 | 3–2 | 8–3 | [7] |
Kapitán: Nicolás Massú |
Přehled finále: 1 (0–1)
Chile postoupilo do finále bez boje, když Sovětský svaz odmítl přicestovat na mezipásmové semifinále do Jižní Ameriky v důsledku protestu proti vojenské diktatuře Augusta Pinocheta.[8][9][10] Sovětský tým byl poté vyloučen z ročníků 1977 a 1978.
Chile | 1 : | 4 | Itálie | |||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
Estadio Nacional, Santiago, Chile[11] 17.–19. prosince 1976 antuka | ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
|
Přehled zápasů
2010–2019
Rok | úroveň[1] | datum | místo | soupeř | skóre | výsledek |
---|---|---|---|---|---|---|
2010 | Světová skupina, 1. kolo | 6.–8. března | Coquimbo (CHI) | Izrael | 4–1 | výhra |
Světová skupina, čtvrtfinále | 9.–11. července | Coquimbo (CHI) | Česko | 1–4 | prohra | |
2011 | Světová skupina, 1. kolo | 4.–6. března | Santiago (CHI) | Spojené státy | 1–4 | prohra |
Světová baráž | 7.–9. července | Santiago (CHI) | Itálie | 1–4 | prohra | |
2012 | I. skupina Americké zóny, 2. kolo | 6.–8. dubna | Montevideo (URU) | Uruguay | 3–1 | výhra |
Světová baráž | 14.–16. září | Neapol (ITA) | Itálie | 1–4 | prohra | |
2013 | I. skupina Americké zóny, 2. kolo | 5.–7. dubna | Manta (ECU) | Ekvádor | 2–3 | prohra |
I. skupina Americké zóny, 2. kolo baráže | 13.–15. září | Santo Domingo Este (DOM) | Dominikánská republika | 1–4 | prohra | |
2014 | II. skupina Americké zóny, 1. kolo | 31. ledna – 2. února | Bridgetown (BAR) | Barbados | 2–3 | prohra |
II. skupina Americké zóny, baráž | 4.–6. dubna | Santiago (CHI) | Paraguay | 5–0 | výhra | |
2015 | II. skupina Americké zóny, 1. kolo | 6.–8. března | Santiago (CHI) | Peru | 5–0 | výhra |
II. skupina Americké zóny, 2. kolo | 17.–19. července | Talcahuano (CHI) | Mexiko | 5–0 | výhra | |
II. skupina Americké zóny, 3. kolo | 18.–20. září | Santiago (CHI) | Venezuela | 5–0 | výhra | |
2016 | I. skupina Americké zóny, 1. kolo | 4.–6. března | Santiago (CHI) | Dominikánská republika | 5–0 | výhra |
I. skupina Americké zóny, 2. kolo | 15.–17. července | Iquique (CHI) | Kolumbie | 3–1 | výhra | |
Světová baráž | 16.–18. září | Halifax (CAN) | Kanada | 0–5 | prohra | |
2017 | I. skupina Americké zóny, 1. kolo | 3.–5. února | Santo Domingo Este (DOM) | Dominikánská republika | 5–0 | výhra |
I. skupina Americké zóny, 2. kolo | 7.–9. dubna | Medellín (COL) | Kolumbie | 1–3 | prohra | |
2018 | I. skupina Americké zóny, 1. kolo | 2.–3. února | Santiago (CHI) | Ekvádor | 3–1 | výhra |
I. skupina Americké zóny, 2. kolo | 6.–7. dubna | San Juan (ARG) | Argentina | 2–3 | prohra | |
2019 | Kvalifikační kolo | 1.–2. února | Salcburk (AUT) | Rakousko | 3–2 | výhra |
Finále, základní skupina | 19. listopadu | Madrid (ESP) | Argentina | 0–3 | prohra | |
21. listopadu | Německo | 1–2 | prohra |
Reference
- ↑ a b Davis Cup - Team - CHI / Team výhran/prohra [online]. International Tennis Federation [cit. 2019-12-05]. Dostupné online. Je zde použita šablona
{{Cite web}}
označená jako k „pouze dočasnému použití“. - ↑ Davis Cup - General Records [online]. daviscup.com [cit. 2019-05-12]. Dostupné online. Je zde použita šablona
{{Cite web}}
označená jako k „pouze dočasnému použití“. - ↑ Cristian Garín, na stránkách Davis Cupu (anglicky) přístup: 19. listopadu 2019
- ↑ Nicolás Jarry, na stránkách Davis Cupu (anglicky) přístup: 19. listopadu 2019
- ↑ Alejandro Tabilo, na stránkách Davis Cupu (anglicky) přístup: 19. listopadu 2019
- ↑ Marcelo Tomás Barrios Vera, na stránkách Davis Cupu (anglicky) přístup: 19. listopadu 2019
- ↑ Hans Podlipnik Castillo, na stránkách Davis Cupu (anglicky) přístup: 19. listopadu 2019
- ↑ LICHNER, Ivan. Malá encyklopedie tenisu. Praha: Olympia, 1985. S. 62.
- ↑ Soviets barred from Davis Cup. The Daily Sentinel. 8-11-1976. Dostupné online [cit. 20 October 2019]. Je zde použita šablona
{{Cite news}}
označená jako k „pouze dočasnému použití“. - ↑ Chile v Soviet Union. daviscup.com. Dostupné online. Je zde použita šablona
{{Cite news}}
označená jako k „pouze dočasnému použití“. - ↑ Chile v Italy [online]. daviscup.com. Dostupné online. Je zde použita šablona
{{Cite web}}
označená jako k „pouze dočasnému použití“.
Externí odkazy
- Daviscupový tým Chile na stránkách Davis Cupu (anglicky)
Davis Cup | |
---|---|
Vítěz 2023: Itálie | |
Finále 2024 | Argentina • Austrálie • Belgie • Brazílie • Česko • Finsko • Francie • Chile • Kanada • Itálie • Německo • Nizozemsko • Slovensko • Spojené státy • Španělsko • Velká Británie |
Ročníky | 1900 • 1902 • 1903 • 1904 • 1905 • 1906 • 1907 • 1908 • 1909 • 1911 • 1912 • 1913 • 1914 • 1919 • 1920 • 1921 • 1922 • 1923 • 1924 • 1925 • 1926 • 1927 • 1928 • 1929 • 1930 • 1931 • 1932 • 1933 • 1934 • 1935 • 1936 • 1937 • 1938 • 1939 • 1946 • 1947 • 1948 • 1949 • 1950 • 1951 • 1952 • 1953 • 1954 • 1955 • 1956 • 1957 • 1958 • 1959 • 1960 • 1961 • 1962 • 1963 • 1964 • 1965 • 1966 • 1967 • 1968 • 1969 • 1970 • 1971 • 1972 • 1973 • 1974 • 1975 • 1976 • 1977 • 1978 • 1979 • 1980 • 1981 • 1982 • 1983 • 1984 • 1985 • 1986 • 1987 • 1988 • 1989 • 1990 • 1991 • 1992 • 1993 • 1994 • 1995 • 1996 • 1997 • 1998 • 1999 • 2000 • 2001 • 2002 • 2003 • 2004 • 2005 • 2006 • 2007 • 2008 • 2009 • 2010 • 2011 • 2012 • 2013 • 2014 • 2015 • 2016 • 2017 • 2018 • 2019 • 2020 • 2021 • 2022 • 2023 • 2024 |
Historie Davis Cupu • žebříček ITF |