Dignitatis humanae

Dignitatis humanae, deklarace o náboženské svobodě, je dokument, který vznikl během Druhého vatikánského koncilu. Přijat byl v poměru 2308 proti 70 hlasům biskupů. Vyhlášen byl papežem Pavlem VI. dne 7. prosince 1965.

Obsah

Tématem deklarace je právo osoby a skupin na společenskou a občanskou svobodu v oblasti náboženství. Deklarace je rozdělena na dvě hlavní části - Obecná nauka o náboženské svobodě a Náboženská svoboda ve světle zjevení. Církev si v této deklaraci připomíná svoji povinnost, ale také připomíná, že základním principem vztahu církve ke společnosti je respektování zásady svobody (článek 13).

Podíl na formulaci deklarace měl mj. kardinál Josef Beran. 20. září 1965 na koncilu vystoupil s projevem O svobodě svědomí[1], v němž odmítl hmotný nebo duševní nátlak, nutící jednat člověka proti jeho svědomí a žádal jasné a bezvýhradné vyhlášení zásady náboženské svobody. Tento požadavek odůvodnil historickou zkušeností (z období komunistického útlaku a z 15. a 17. století), kdy podle jeho názoru útisk svobody svědomí vedl k pokrytectví, lži a jiným mravním neřestem, vážně ohrožujícím víru.

Reference

  1. ↑ Kardinál Beran mluví na koncilu. Nový život. Listopad 1965, roč. XVII, čís. 11, s. 207–208. Dostupné v archivu pořízeném dne 2014-01-07.  Archivováno 7. 1. 2014 na Wayback Machine.

Externí odkazy

  • Český text deklarace Dignitatis humanae
Druhý vatikánský koncil
Dokumenty
Konstituce (4)
Sacrosanctum concilium (o posvátné liturgii) • Lumen gentium (o církvi) • Dei verbum (o Božím zjevení) • Gaudium et spes (o církvi v dnešním světě)
Dekret (9)
Inter mirifica (o sdělovacích prostředcích) • Orientalium Ecclesiarum (o východních katolických církvích) • Unitatis redintegratio (o ekumenismu) • Christus Dominus (o pastýřské službě biskupů) • Perfectae cartatis (o přiměřené obnově řeholního života) • Optatam totius (o kněžské výchově) • Apostolicam actuositatem (o laickém apoštolátu) • Ad gentes (o misijní činnosti církve) • Presbyterorum ordinis (o službě a životě kněží)
Deklarace (3)
Gravissimum educationis (o křesťanské výchově) • Nostra aetate (o poměru církve k nekřesťanským náboženstvím) • Dignitatis humanae (o náboženské svobodě)
Lidé
Papežové
Moderátoři
Léon-Joseph Suenens • Krikor Bédros XV. Agagianian • Julius Döpfner • Giacomo Lercaro
Předsednictvo
koncilu
Eugène Tisserant • Achille Liénart • Ignatius Gabriel I Tappouni • Norman Gilroy • Francis Joseph Spellman • Enrique Pla y Deniel • Joseph Frings • Ernesto Ruffini • Antonio Caggiano • Bernard Jan Alfrink
Kardinálové
předsedové
komisí
Alfredo Ottaviani • Paolo Marella • Amleto Giovanni Cicognani • Benedetto Aloisi Masella • Pietro Ciriaci • Valerio Valeri • Krikor Bédros XV. Agagianian • Arcadio Larraona Saralegui • Giuseppe Pizzardo • Fernando Cento
Další vedoucí
představitelé
Augustin Bea • Gustavo Testa • Alberto di Jorio • Pericle Felici
Obecné
informace
Katolické ekumenické koncily • Ústřední přípravná komise • Aggiornamento • Znamení času • Gaudet Mater Ecclesia • Peritus • Nouvelle théologie • Coetus Internationalis Patrum • Subsistit in • Dějiny pokoncilní katolické církve • Katolická církev a ekumenismus • Mše Pavla VI.
Další
Kritika
← První vatikánský koncil (předcházející koncil)