Druhá bitva u Yper

Druhá bitva u Yper
konflikt: První světová válka, západní fronta
Mapa fronty v okolí Yper
Trvání	22. duben – 25. května 1915
Místo	Ypry, Západní Flandry, Belgie
Souřadnice	50°53′58″ s. š., 2°56′26″ v. d.
Výsledek	neurčitý
Strany
Britské impérium Spojené království Kanada Indie Francie Belgie Německé císařství
Velitelé
Horace Smith-Dorrien Herbert Plumer Henri Putz Théophile Figeys Armand De Ceuninck Erich von Falkenhayn Albrecht Württemberský Hugo von Kathen
Síla
6 britských divizí 2 francouzské divize 7 divizí
Ztráty
~58 000 Britů ~10 000 Francouzů[1] ~35 000[2]
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Druhá bitva u Yper, která proběhla nedaleko belgického města Ypry od 22. dubna do 25. května roku 1915, byla jedním ze střetnutí Dohody a Německa během bojů první světové války na západní frontě. Německá armáda při pokusu o prolomení nepřátelských linií v bitvě poprvé masově použila chemické zbraně, konkrétně chlór. Přes vysoké ztráty na straně Britů a Francouzů však nedošlo k zásadnímu průlomu.^[3] V boji se vyznamenaly především kanadské oddíly.

Po neúspěchu Schlieffenova plánu, kdy se nepodařilo na počátku války rychlým úderem vyřadit Francii z války, se Němci na západní frontě soustředili především na obranu a podnikali zde pouze menší rušivé ofenzívy. Po první bitvě u Yper zůstal u belgického města Ypry výběžek fronty s předsunutými pozicemi Dohody. Německé velení se rozhodlo tento výběžek dobýt a při této příležitost měl být ve větší míře poprvé v akci vyzkoušen i nový bojový plyn, plynný chlór ničící u zasažených dýchací cesty.^[4]

Nečekaný útok zahájený 22. dubna krátkou dělostřeleckou přípravou vedla na německé straně 4. armáda pod velením Albrechta Württemberského. Němci při zahájení útoku otevřeli 5 700 lahví s plynným chlórem, načež vítr zanesl žlutozelené mračno jedovatého plynu do zákopů obránců. Na devíti kilometrech frontové linie zasáhlo 168 tun vypuštěného plynu přibližně 15 000 osob, z nichž 5 000 zemřelo (novější zdroje uvádějí 3 000 zasažených a 800 až 1400 mrtvých). Mnoho obránců bez účinných ochranných prostředků zpanikařilo a na severním křídle opustilo zákopy.^[5] Jednalo se především o francouzské a alžírské vojáky.^[6] Němci vybavení primitivními plynovými maskami z koudele nasycené kyslíkem pak postoupili zhruba o tři kilometry, avšak německé velení zaskočené úspěchem útoku nebylo připravené nasadit větší síly k uskutečnění průlomu. Druhý německý útok vedený 24. dubna byl soustředěn u obce Sint-Juliaan, kde frontu hájily kanadské oddíly.^[6] Kanaďané zabránili německému průlomu a udrželi linie i díky kapesníkům namočeným v moči.^[7] 6. května byl velitel druhé britské armády, Horace Smith-Dorrien, který navrhoval taktický ústup, odvolán a na jeho místo byl jmenován generál Herbert Plumer.^[8] Přes dílčí německé úspěchy a obsazení dvou třetin výběžku, Němci nedobyli Ypry a boje byly ukončeny 25. května.^[2]

Odkazy

Reference

Literatura

• KEEGAN, John. První světová válka. Praha ; Plzeň: Beta-Dobrovský ; Ševčík, 2002. 383 s. ISBN 80-7306-062-0. 
• WARNER, Philip. První světová válka. Ostrava: OLDAG, 1997. 306 s. ISBN 80-85954-28-1. 
• WESTWELL, Ian. První světová válka den po dni. Praha: Columbus, 2004. 192 s. ISBN 80-7249-194-6. 
• WESTWELL, Ian. I. světová válka : vyčerpávající popis průběhu I. světové války, doplněný analýzami rozhodujících střetnutí a přelomových bitev. Praha: Fortuna Libri, 2009. 256 s. ISBN 978-80-7321-505-7. 

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu druhá bitva u Yper na Wikimedia Commons
• Peklo zvané Ypres - ct
• Britští vojáci ve zničeném belgickém městě Ypres - VHU

Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace. Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.