Velký ruský ústup

Velký ruský ústup
konflikt: První světová válka, východní fronta
Mapa zachycující průlom u Gorlice a následný ruský ústup
Trvání	červen – září 1915
Místo	Polsko, Halič, Bělorusko a Litva
Výsledek	vítězství Ústředních mocností Ústřední mocnosti obsadily Kongresové Polsko, Halič, Litvu, Kuronsko a Zemgalsko
Strany
Německá říše Německá říše Rakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko Ruská říše
Velitelé
Erich von Falkenhayn Erich Ludendorff August von Mackensen Josef Ferdinand Toskánský Nikolaj Nikolajevič Romanov Nikolaj Judovič Ivanov Michail Vasiljevič Alexejev
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Velký ruský ústup (německy Großer Rückzug, rusky Великое отступление) byl strategický ústup ruské carské armády během bojů s Ústředními mocnostmi na východní frontě první světové války, ke kterému došlo od června do září roku 1915. Stavka obávající se po porážce v bitvě u Gorlice obklíčení ruských vojsk v Haliči a Polsku nařídila kvůli ofenzívě německých a rakousko-uherských vojsk všeobecný ústup. Rusové během ústupu vyklidili Kongresové Polsko, pozice v Karpatech i Haliči a ustoupili téměř o 500 km na východ. Vojska Ústředních mocností zatlačila Rusy až do Běloruska a Pobaltí a obsadila Lvov, Varšavu či Vilnius. Frontová linie se na podzim stabilizovala na linii Daugava – jezero Narač – Strypa.

Fronta na počátku roku 1915 a průlom u Gorlice

Po jarních bojích v Karpatech si německé velení uvědomilo, že pro záchranu rakousko-uherských spojenců je třeba provést v roce 1915 úder na východní frontě. Kromě oslabení ruské hrozby měl útok navíc pomoct odradit zatím neutrální Itálii a Rumunsko od vstupu do války na straně Dohody.^[1] Ofenzíva Ústředních mocností naplánovaná Erichem Falkenhaynem začala útokem německých a rakousko-uherských jednotek mezi městy Gorlice a Tarnów. Drtivému bombardování a následnému útoku Ústředních mocností nedokázala ruská 3. armáda účinně vzdorovat, načež byla dobyta Gorlice a 6. května vstoupila rakousko-uherská vojska do Tarnówa, kde padlo do zajetí 30 000 Rusů.^[2] Ruská 8. armáda operující v Karpatech se začala stahovat, protože jí hrozilo obklíčení a do 11. května začala na východ ustupovat všechna ruská vojska jižně od řeky Visly.^[2] Vyklizený Lvov obsadila rakousko-uherská armáda 22. června a o dva dny později rozhodl car Mikuláš na jednání s veliteli ve městě Baranavičy o vyklizení polského výběžku a stažení vojsk za řeky Bug a Dněstr.

Ofenzíva Ústředních mocností a ruský ústup

Po přeskupení svých sil obnovily Ústřední mocnosti 13. července útok na východní frontě. Již 5. srpna vstoupila německá armáda do Varšavy. Němci navíc oblehli a v srpnu dobyli pevnosti Nowogeorgiewsk, Iwanogród, Grodno, Kaunas i Brest Litevský. Vilnius, o který se rozhořely tvrdé boje, obsadili Němci poté, co z města 18. září ustoupila ruská armáda. Při ústupu své armády nařídila ruská vláda rovněž úplnou evakuaci obyvatelstva. V rámci taktiky spálené země byly pak z domovů vyháněny celé obce.^[3] Rusové navíc přikročili k preventivnímu zásahu proti nespolehlivému obyvatelstvu, přičemž bylo z příhraničí do ruského vnitrozemí násilně deportováno množství zde žijících Židů a Němců. Docházelo též k pogromům a násilí vůči Polákům.

Po protažení komunikačních linií a vyčerpání ofenzívy nařídil Falkenhayn 25. září další útoky na východě zastavit. Jen během ústupu z Polska padlo do zajetí na 750 000 ruských vojáků. Navzdory těmto ohromným ztrátám si však ruská armáda i po ústupu zachovala bojeschopnost.^[3] Východní fronta se po velkém ruském ústupu zkrátila z 1 600 na 960 kilometrů. Rusko tím ušetřilo množství sil a získané zálohy využilo k následným účinným protiútokům a stabilizaci frontové linie.^[3]

Galerie

• 
  Němečtí vojáci v Polsku, březen 1915
• 
  Německé jednotky na přehlídce ve Varšavě, 9. srpna 1915
• 
  Stavba mostu přes Dunajec nedaleko Tarnówa
• 
  Bavorský král Ludvík III. během návštěvy Lvova
• 
  Ruští zajatci v městě Pidhajci
• 
  Zajatí ruští vojáci
• 
  Most Poniatowskiego ve Varšavě zničený při ústupu ruskou armádou
• 
  Němečtí vojáci projíždějící ulicemi Varšavy, 5. srpen 1915

Odkazy

Reference

Literatura

• KEEGAN, John. První světová válka. Praha ; Plzeň: Beta-Dobrovský ; Ševčík, 2002. 383 s. ISBN 80-7306-062-0. 
• NEDOROST, Libor. Češi v 1. světové válce. 2. díl. Na frontách velké války. Praha: Libri, 2006. 319 s. ISBN 80-7277-322-4. 
• WESTWELL, Ian. První světová válka den po dni. Praha: Columbus, 2004. 192 s. ISBN 80-7249-194-6. 
• WILLMOTT, H. P. První světová válka. Praha: Euromedia Group - Knižní klub, 2005. 319 s. ISBN 80-242-1228-5. 

Externí odkazy

• Průlom Gorlice–Tarnów 1915 a velký ruský ústup – vhu.cz