Eugen Brikcius

Eugen Brikcius
Narození30. srpna 1942 (81 let)
Praha
Protektorát Čechy a MoravaProtektorát Čechy a Morava Protektorát Čechy a Morava
BydlištěVídeň
VzděláníFF UK v Praze, University College, London
Povoláníspisovatel, básník, filozof, autor happeningů
OceněníCena Jaroslava Seiferta za rok 2015 Rakouský čestný kříž za vědu a umění I. třídy v roce 2017
ChoťZuzana Brikcius (sňatek 1984)
Děti
Příbuzní
člen PEN klubu
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Eugen Brikcius (* 30. srpna 1942, Praha) je český spisovatel píšící rovněž latinsky, básník, filozof, esejista a výtvarník.

Život

Po maturitě vystřídal mnoho zaměstnání (byl mj. přidavačem, řidičem, pomocným dělníkem nebo programátorem). V letech 1966 až 1968 dálkově studoval filozofii a sociologii na Filozofické fakultě Karlovy Univerzity v Praze, v letech 1968–1970 studoval filozofii na University College v Londýně, na konci šedesátých let pořádal happeningy, v sedmdesátých letech se živil jako výtvarník ve svobodném povolání. V letech 1973–1974 byl osm měsíců vězněn za hanobení Sovětského svazu. V roce 1976 podepsal prohlášení Charta 77 a v lednu 1980 se z politických důvodů vystěhoval do Rakouska. Studia dokončil v roce 1982 disertační prací Ontological Argument. V roce 1984 se oženil se Zuzanou, se kterou se mu narodil syn Eugen. Dnes je ve svobodném povolání a žije mezi Prahou a Vídní. Po roce 1990 navázal na své happeningy organizováním „konceptuálních akcí“.[1] Se svou ženou Zuzanou pořádá v Praze každoročně Literární výlety[2] a od roku 2007 pouliční plakátové výstavy slovem i obrazem. Je členem mezinárodního PEN klubu.[3]

Dvě z jeho dětí, Anna a František, jsou violoncellisté.[4] Jeho třetím potomkem je syn Eugen ml.[5]

Dílo

  • 1979 Nuda in cactum (Holou na kaktus), Circum venit baculum (Chodí pešek okolo) (sbírky latinsky psaných básní vydané v samizdatu)
  • 1991 Vyložení umělci aneb Kunsthistorické pohádky - k přečtení on-line na Art for Good nový život výstav Archivováno 28. 11. 2018 na Wayback Machine.
  • 1992 Sebraný spis
  • 1993 Poslyšte osobo
  • 1993 Cadus rotundus = Sud kulatý (latinské básně v překladu Pavla Šruta a Šrutovy básně v Brikciově překladu do latiny)
  • 1995 Útěcha z mystifikace
  • 2000 Eugeniální verše
  • 2002 Sny Eugena Brikciuse (knižní podoba stejnojmenného pořadu ČT z roku 2001)
  • 2003 Spanilá jízda a jiné krásné prózy
  • 2004 Řecká modř (výbor z nepublikovaných veršů vydal Spolek českých bibliofilů)
  • 2005 Rozmarné volání
  • 2008 Z milosti těla
  • 2010 Mesón El Centro
  • 2011 Spouštění s milou
  • 2012 Platný příběh
  • 2012 Můj nejlepší z možných životů
  • 2013 A tělo se stalo slovem (souborná rekapitulace esejistického a básníckého díla)
  • 2014 Jen se mi neprobuď ze sna
  • 2016 Nepředmětná odysea
  • 2017 Postila
  • 2018 Ontologický důkaz
  • 2021 Eugen Brikicus uvádí (soubor rozhovorů, ed. Radim Kopáč)
  • 2022 Román
  • 2022 Leopoldiana

Reference

  1. ↑ http://www.czlit.cz/main.php?pageid=34&author_id=47 Archivováno 24. 6. 2007 na Wayback Machine..
  2. ↑ Básník Brikcius pořádá dvacátý literární výlet, Pražany vezme po stopách Werfela, art.ihned.cz, cit. 4. 9. 2015
  3. ↑ http://litenky.ff.cuni.cz/clanek.php/id-821
  4. ↑ Fenomén Underground: Umění bez galerií – Eugen Brikcius [online]. Praha: Česká televize [cit. 2015-08-15]. Dostupné online. 
  5. ↑ SLOMEK, Jaromír. Umělec, který tělo učinil slovem: Sud kulatý Eugena Brikcia [online]. Naše rodina, 2012 [cit. 2015-08-15]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2015-10-23. 

Externí odkazy

  • Logo Wikimedia Commons Obrázky, zvuky či videa k tématu Eugen Brikcius na Wikimedia Commons
  • Osoba Eugen Brikcius ve Wikicitátech
  • Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Eugen Brikcius
  • Eugen Brikcius v informačním systému abART
  • Eugen Brikcius ve Slovníku české literatury po roce 1945
  • Portál české literatury: Eugen Brikcius
  • Eugen Brikcius v Databázi knih
  • Pořad Quo vadis z roku 2006 na stránkách Českého rozhlasu
  • Eugen Brikcius na Měsíci autorského čtení: https://www.youtube.com/watch?v=Wr-pHlFJ3Pk
  • POUŤ DO BRANDÝSA A STOLOVÁNÍ - happeningy Křižovnické školy humoru bez vtipu, režie Rudolf Němec, komentuje Eugen Brikcius, on-line na Art for Good nový život výstav Archivováno 28. 11. 2018 na Wayback Machine.
  • KUKLENÍ A SLUNEČNÍ HODINY - happeningy Křižovnické školy humoru bez vtipu, režie Rudolf Němec, komentuje Eugen Brikcius, on-line na Art for Good nový život výstav Archivováno 28. 11. 2018 na Wayback Machine.
  • A SLOVO SE STALO TĚLEM - podrobné zpracování happeningů "cvičení" Eugena Brikciuse včetně fotografií, textů, kritik a dobového kontextu na Art for Good nový život výstav Archivováno 23. 9. 2016 na Wayback Machine.
Laureáti Ceny Jaroslava Seiferta
Dominik Tatarka (1986) • Ludvík Vaculík (1987) • Ivan Diviš (1988) • Karel Šiktanc (1989) • Emil Juliš (1990) • Jiří Kolář (1991) • Ivan Wernisch / Josef Hiršal (1992) • Bohumil Hrabal (1993) • Milan Kundera (1994) • Antonín Brousek / Petr Kabeš (1995) • Zbyněk Hejda / Jiřina Hauková (1996) • Karel Milota (1997) • Věra Linhartová (1998) • Jiří Kratochvil (1999) • Pavel Šrut (2000) • Zdeněk Rotrekl (2001) • Jiří Gruša (2002) • Miloslav Topinka (2003) • Viktor Fischl / Josef Škvorecký (2004) • Michal Ajvaz / Jiří Suchý (2005) • Ivan Martin Jirous (2006) • František Listopad (2007) • Václav Havel (2008) • Ludvík Kundera (2009) • Jáchym Topol (2010) • Karel Šiktanc (2011) • Vladimír Binar (2012) • Eugen Brikcius (2015) • Jiří Brabec / Jiří Opelík (2017) • Miroslav Petříček (2019)
Autoritní data Editovat na Wikidatech