Francouzská Guyana
| Francouzská Guyana | |
|---|---|
 | |
 znak | |
| Geografie | |
 | |
| Hlavní město | Cayenne |
| Souřadnice | 4° s. š., 53° z. d. |
| Rozloha | 83 534 km² |
| Nejvyšší bod | Bellevue de l'Inini (851 m n. m.) |
| Časové pásmo | -3 |
| Geodata (OSM) | 2502058 OSM, WMF |
| Obyvatelstvo | |
| Počet obyvatel | 286 618 (2021) |
| Hustota zalidnění | 3,4 obyv./km² |
| Jazyk | francouzština, kreolská francouzština |
| Národnostní složení | Francouzi, původní obyvatelé |
| Náboženství | římskokatolické |
| Správa regionu | |
| Stát | Francie Francie |
| Druh celku | zámořský region a zámořský departement |
| Podřízené celky | 2 arrondisementy, 22 komun |
| Vznik | 28. září 1958 |
| Regionální prezident | Gabriel Serville |
| Měna | euro (EUR) |
| Mezinárodní identifikace | |
| ISO 3166-2 | 254 GUF GF |
| Telefonní předvolba | +594 |
| Internetová doména | gf |
| Oficiální web | www |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Francouzská Guyana (francouzsky Guyane française) je francouzský zámořský departement, zámořský region a zároveň zámořské území Evropské unie v Jižní Americe. Je nejrozlehlejším departementem, pozemní hranice má se Surinamem a Brazílií. Žije zde přibližně 294 tisíc obyvatel (leden 2021).
Oficiální francouzský název je Guyane. Přívlastek „francouzská“ je pouze hovorový, aby se zabránilo záměně s Britskou Guyanou (dnešní Guyana) a Nizozemskou Guyanou (dnešní Surinam).
Obyvatelstvo
Obyvatelé jsou zejména černoši, mulati, míšenci a indiáni. 60 % jsou kreolové a více než 10 % obyvatel je původem z kontinentální Francie.
Historie
Francouzskou kolonií je od 17. století. Po pařížském míru roku 1763 vyslal francouzský král Ludvík XV. z Francie do Guyany 12 000 osadníků, ale většinu z nich zahubily tropické nemoci. Roku 1809 území obsadili Britové a Portugalci, ale už po roce 1814 bylo vráceno Francii. V letech 1854 až 1936 území fungovalo jako trestanecká kolonie pro těžké zločince (známé Ďábelské ostrovy). Většina z 80 000 trestanců deportovaných na Ďábelské ostrovy se nikdy nevrátila do Francie.
Geografie
Většina území je nížinatá, pokrytá tropickým deštným pralesem (81 % území). Pouze 6 % území je obydleno. Podnebí je subtropické až tropické, velmi vlhké.
Významné řeky
Ostrovy
- Îles du Salut (Ostrovy spásy)
- Île Royale (Královský ostrov)
- Île Saint-Joseph (Svatý Josef)
- Île du Diable (Ďábelský ostrov)
Hory
- Bellevue de l'Inini (851 m n. m.)
- Sommet Tabulaire (830 m n. m.)
- Mitaraka (690 m n. m.)
- Mont Saint-Marcel (635 m n. m.)
Hospodářství
Obyvatelstvo Francouzské Guyany se nejvíce věnuje zemědělství, dobytkářství, těžbě dřeva, zlata, bauxitu, výrobě rumu a úpravě kůže. Hospodářství je velmi zaostalé. Průmysl a železniční doprava neexistují.
Země je především známa svým kosmodromem ve městě Kourou (Guyanské kosmické centrum), z něhož startují rakety Ariane 5, Sojuz a Vega evropské kosmické agentury ESA.
Správa území
Guyana je francouzským departementem (č. 973). Nejvyšším správním orgánem je 51členný Assemblée de Guyane (parlament), který byl ustanoven 18. prosince 2015 a který spravuje záležitosti jak na úrovni regionu, tak i departementu. Přenesení regionálních a departementních pravomocí na tento parlament znamená, že v rámci administrativně-správního dělení Francouzské republiky má Guyana postavení tzv. collectivité territoriale unique (volný český překlad jednotné územní společenství). Francouzská Guyana je jedním z nejvzdálenějších regionů Evropské unie.[1]
Administrativně je rozdělena do 2 arrondisementů (Cayenne a Saint-Laurent-du-Maroni), které sestávají z 22 obcí.[2] Arrondisementy slouží především k administraci voličů a statistice a nemají žádné zastupitelstvo, zatímco obce jsou samosprávné s voleným zastupitelstvem (rada obce). Hlavou Guyany, která je plnoprávnou součástí Francie, je francouzský prezident. Po prezidentovi je nejvyšším představitelem předseda parlamentu (francouzsky Président de l'assemblée de Guyane). Guyana má 2 zástupce v dolní komoře francouzského parlamentu (Národní shromáždění) a 2 v horní komoře (Senát).[3]
Galerie
Odkazy
Reference
- ↑ The Outhermost Regions [online]. Evropská komise [cit. 2012-12-30]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Département de la Guyane (973) [online]. L'Institut national de la statistique et des études économiques (Insee) [cit. 2017-01-24]. Dostupné online. (francouzsky)
- ↑ Les parlementaires ultramarins [online]. Ministère des Outre-mer - Ministerstvo pro zámořská území [cit. 2017-01-24]. Dostupné online. (francouzsky)
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Francouzská Guyana na Wikimedia Commons 
Slovníkové heslo Francouzská Guyana ve Wikislovníku- cestopis po Francouzské Guyaně a postřehy na https://web.archive.org/web/20160427153251/http://www.thebeastandbeauty.com/francouzska-guyana
| Francie – France – (F) | |
|---|---|
| Regiony metropolitní Francie a jejich správní centra | Auvergne-Rhône-Alpes (Lyon) • Burgundsko-Franche-Comté (Dijon) • Bretaň (Rennes) • Centre-Val de Loire (Orléans) • Grand Est (Štrasburk) • Hauts-de-France (Lille) • Île-de-France (Paříž) • Korsika (Ajaccio) • Normandie (Rouen) • Nová Akvitánie (Bordeaux) • Okcitánie (Toulouse) • Pays de la Loire (Nantes) • Provence-Alpes-Côte d'Azur (Marseille) |
| Zámořské regiony | Guadeloupe (Basse-Terre) • Martinik (Fort-de-France) • Francouzská Guyana (Cayenne) • Réunion (Saint-Denis) • Mayotte (Mamoudzou) |
| Zámořské společenství | Francouzská Polynésie (Papeete) • Svatý Bartoloměj (Gustavia) • Svatý Martin (Marigot) • Saint Pierre a Miquelon (Saint-Pierre) • Wallis a Futuna (Matāʻutu) |
| Zvláštní statut | |
| Neobydlená území | |
| Státy a území v Jižní Americe | ||
|---|---|---|
| Nezávislé státy |  | |
| Součásti suverénních států | ||
| Teritoria, kolonie a závislá území | Spojené království: (Falklandy • Jižní Georgie a Jižní Sandwichovy ostrovy) • Nizozemské království (Aruba • Curaçao • Svatý Martin) | |
Portály: Francie | Latinská Amerika
