František Skorina

Tento článek potřebuje úpravy.

Můžete Wikipedii pomoci tím, že ho vylepšíte. Jak by měly články vypadat, popisují stránky Vzhled a styl, Encyklopedický styl a Odkazy.

---

Konkrétní problémy: Neencyklopedický archaický tvar v úvodu, textové reference bez EO

František Skorina
František Skorina, autoportrét (1517)
Narození	1470 Polock
Úmrtí	1541 (ve věku 54–55 let) Praha
Národnost	Bělorusové a Slované
Alma mater	Jagellonská univerzita Padovská univerzita
Povolání	filozof, spisovatel, překladatel, vydavatel, typograf, překladatel Bible, lékař, veřejná postava a podnikatel
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

František Skorina, nebo Francisko Skoryna; také Doktor ʄʄrantiʃʃek Ruʃs skorýn ʃ polocʒko^[1], nebo Francyšak Skaryna, bělorusky Францішак Скарына, rusky Франциск Лукич Скорина; (1470 Polock, Litevské velkoknížectví – okolo 1551, Praha; uvádějí se rovněž roky: 1485–1540) byl běloruský humanista, lékař a roku 1517 první překladatel a vydavatel bible v církevně slovanském jazyce, který také kodifikoval staroběloruštinu.

Život a působení

Skorina pocházel z obchodnické rodiny v tehdy litevském Polocku, roku 1504 získal na Jagellonské univerzitě v Krakově titul bakaláře a roku 1512 titul doktora medicíny na univerzitě v Padově. Roku 1517 začal v Praze vydávat vlastní překlady bible do staroběloruštiny, lidového jazyka svého rodiště. Překlady doprovázel vlastními komentáři. Jako jeden z prvních tiskl v cyrilské abecedě. Po Žaltáři vydal do roku 1521 dalších 20 biblických knih s vlastními úvody a poznámkami a vlastní cestopis. Roku 1522 odešel do Vilniusu (Litva), kde zřídil první tiskárnu na tomto území a vytiskl Apostol. Tiskárnu však musel brzy zavřít a vrátil se do Prahy, kde působil v letech 1535–1539^[2] jako královský zahradník Ferdinanda I. na Pražském hradě. Své knihy vyvážel patrně přes Vratislav do své vlasti, kde byly často konfiskovány a zachovaly se jen v několika exemplářích.^[3]

Odkaz

Skorinovy biblické překlady i tisky významně ovlivnily i další ruské tisky 16. století. František Skorina patří mezi zakladatele běloruské kultury.

Památky

• V letech 1990–2005 byla po něm pojmenována jedna z hlavních ulic v Minsku, než ji prezident Lukašenko nechal přejmenovat na Prospekt nezávislosti.
• Jeho jméno nese řada běloruských spolků.
• Pomníky: v Minsku, v Praze na Hradčanech v Jelení ulici bronzový pomník od Eduarda Astafjeva.
• Pamětní desky v Praze:
  • na budově Klementina.
  • na Staroměstském náměstí.

Odkazy

Reference

Literatura

• Ottův slovník naučný, heslo Skorina, František. Sv. 23, str. 288.
• Francisco Skoryna v díle českých slavistů. Sborník statí k 500. výročí narození běloruského humanisty. Slovanská knihovna Praha 1992, stran 527.

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu František Skorina na Wikimedia Commons
• (anglicky) Skaryna, Francysk na Artnet library
• (anglicky) Francysk Skaryna, the Martin Luther of Belarus // The Economist