Grabiszyce Średnie

Grabiszyce Średnie
Poloha
Souřadnice	51°0′53″ s. š., 15°12′ v. d.
Stát	Polsko Polsko
Vojvodství	Dolnoslezské
Okres	Lubáň
Gmina	Leśna
Grabiszyce Średnie
Rozloha a obyvatelstvo
Počet obyvatel	272 (2021)[1]
Správa
PSČ	59-820 Leśna
Označení vozidel	DLB
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Grabiszyce Średnie (německy Mittel Gerlachsheim) je vesnice na jihozápadě Polska v Dolnoslezském vojvodství, v okrese Lubáň. Leží přibližně 5 kilometrů západně od města Leśna a 14 km jihozápadně od města Lubáň.

Po skončení 2. světové války muselo Německo tuto část Lužice přenechat Polsku.

V místní části Mojków (německy Carlsdorf, česky Karlov) se nachází kostelík českých exulantů z roku 1733, přeměněný na římskokatolickou kapli Matky Boží Růžencové. Ta v současnosti chátrá. Místo, kde stávala česká škola, je prázdnou parcelou.

Český Karlov

Pro české exulanty byla kolonie Karlov založena gerlachheimskou vrchností, tou byl Christoph Ernst z Gersdorfu. Kolonii pojmenoval po svém synovi, jenž se jmenoval Carl Ferdinand. Dne 15. ledna 1724 byla vrchností předložena povolávací listina českému katechetovi-exulantovi Augustinovi Schulzovi. Tento český kazatel stál ve stínu uvězněného Jana Liberdy, proto od vrchnosti současně obdržel přesné instrukce, jež už předem omezovaly jeho pietetické zaměření. V roce 1729 v Karlově hospodařilo sedm českých rodin a v českém sboru bylo rodin devět. Na stavbu exulantské kaple byla vypsána sbírka a dne 13. června 1731 byl položen základní kámen. Jan Jílek i jiní gerlachsheimští Češi podnikali misijní cesty do vlasti a česká kolonie Karlov se rozrůstala, například v dubnu 1736 se zvětšila o skupinu 70 osob z Čermné a nejednalo se o ojedinělou skupinu.

Saský kurfiřt už 16. října 1732 zakázal přijímat v Sasku a Lužici další české exulanty, ale gerlachsheimská vrchnost toho nedbala. Tak došlo na stížnosti Lichtenštejnů, nevoli císaře, vyšetřování a situace se stala vážnou. Ohrožení exulanti z Karlova (jednalo se o více než sto přišlých osob) se měli na radu Schulze nenápadně přemístit do Berlína. Ti ale nechtěli bez Schulze odejít. Koncem února 1737 se v menších skupinkách vydalo na cestu-útěk asi 400 osob. V Chotěbuzi byl Schulz i exulanti přijati přátelsky, horší situace ale nastala v Karlově. Tam, dne 7. dubna 1737, sedělo jedenáct ze čtrnácti českých hospodářů-starousedlíků ve vězení. Pán z Gersdorfu se cítil odchodem ostatních poškozen a žádal nejen za propuštění vězňů peníze. Propuštění zprostředkovala šlechtična Henriette Charlotte von Diskau, rozená Einsiedel, z panství Niederörtmannsdorf v Horní Lužici. Dne 5. května 1737 podala kazateli Schulzovi zprávu, že pán z Gersdorfu svolil, aby Češi odešli. Za propuštění Čechů dostal Gersdorf zaplaceno, ale ve výbuchu zlosti se zbylí Češi měli sbalit a odejít do 24 hodin – všichni. Když se později vzpamatoval, vyslal rychtáře a hajného vyjednávat. Nabízel exulantům i českého luterského kazatele, jen když v Karlově zůstanou. Nestalo se tak – vystrašení Češi odešli. Domy byly prodány místním hospodářům. Český kostelík posloužil, když v roce 1758 vyhořel gerlachheimský farní kostel.^[2] O Češích a jejich kazateli Schulzovi se dlouho vyprávělo, jejich zbožnost nebyla pochopena a pomluvy o nich byly publikovány i téměř po stu letech.^[3][2]

Odkazy

Reference

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Grabiszyce Średnie na Wikimedia Commons

Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace. Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.

Gmina Leśna
Sídlo gminy	Leśna
Starostenství	Bartoszówka • Grabiszyce Dolne • Grabiszyce Górne • Grabiszyce Średnie • Kościelniki Górne • Koscielniki Średnie • Miłoszów • Pobiedna • Smolnik • Stankowice • Szyszkowa • Świecie • Wolimierz • Zacisze • Złotniki Lubańskie • Złoty Potok
Osady	Janówka • Jurków • Sucha