ISU-152

ISU-152
Typ vozidla	samohybné dělo
Země původu	Sovětský svaz
Historie
Návrh	1943
Období výroby	1943-1959
Vyrobeno kusů	4 635
Ve službě	1943-70. léta
Základní charakteristika
Posádka	5
Délka	9,18 m
Šířka	3,07 m
Výška	2,48 m
Hmotnost	46 t
Pancéřování a výzbroj
Pancéřování	90 mm
Hlavní zbraň	152,4 mm houfnice ML-20
Sekundární zbraně	kulomet DŠK 12,7 mm
Pohon a pohyb
Motor	V-2-IS Diesel
Síla motoru	520 hp (382 kW)
Odpružení	torzní tyče
Max. rychlost	37 km/h
Poměr výkon/hmotnost	11 hp/tunu
Dojezd	170-220 km
Některá data mohou pocházet z datové položky.

ISU-152 (ИСУ-152) bylo sovětské samohybné dělo používané během druhé světové války jimž se přezdívalo „Zveroboj“, neboť dokázaly jedním zásahem zničit i těžký německý tank Tiger. Sověti použili tyto stíhače tanků na ničení japonských opevnění v roce 1945.

Vývoj

V roce 1943 vznikla další varianta samohybného děla, která byla stavěna na podvozku tanků řady IS. Původně se počítalo, že se bude vyrábět pouze stroj s houfnicí ráže 152 mm. Jelikož však nebylo možno zajistit odpovídající počet těchto zbraní, bylo rozhodnuto osadit část produkce samohybných děl kanóny ráže 122 mm, z čehož vzniklo samohybné dělo ISU-122. Většinu produkce však tvořily stroje se 152 mm houfnicí. V letech 1943–1944 bylo vyrobeno kolem 2 500 ks samohybných děl ISU-152. Pro úspěch v boji s novými německými tanky byl nazýván "Zveroboj" – lovcem zvířat v návaznosti na jména nepřátelských tanků (Tiger I, Panther).

Nevýhodou byla malá zásoba vezené munice a vzhledem k dělenému střelivu i nízká rychlost nabíjení.

Samohybná děla ISU-152 byla po 2. světové válce i ve výzbroji Československé armády.

• Dostřel: 13000 m
• Hmot. granátu: 43,5 kg
• Úsť.rychlost: 282–578 m/s

Varianty

• SU-152 – předchůdce postavený na podvozku tanku KV
• ISU-152 – základní verze

• ISU-152-2 – stíhač tanků byl navržený pro boj proti německým stíhačům tanků Elefant a Jagdtiger. Byl přijat v roce 1944 jako návrh. Po válce byl vyroben pouze jeden prototyp.
• Objekt 704 – byl vyroben pouze jeden kus, který měl vlastnosti tanků IS-2 a IS-3. Dnes je vystaven v tankovém muzeu Kubinka.
• ISU-152K – první modernizace z roku 1956
• ISU-152M – poslední verze stíhače tanků ISU-152, která byla silně modernizována a přijata do služby v roce 1959. Jeho nevýhodou byla chybějící chladicí část motoru (byl chlazen radiátorem).

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu ISU-152 na Wikimedia Commons
• Galerie ISU-152 na Wikimedia Commons
• SU-152, ISU-152, ISU-122 na Palba.cz
• ISU-152 na vhu.cz

Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace. Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.