SU-14

SU-14
Prototyp SU-14 v roce 1934
Typ vozidla	samohybné dělo
Země původu	Sovětský svaz
Historie
Výrobce	Závod č. 185 Im. Kirova[1]
Období výroby	1934–1936
Vyrobeno kusů	1 (SU-14) 1 (SU-14-1)
Základní charakteristika
Posádka	7
Délka	9,45 m
Šířka	3,24 m
Výška	3,05 m
Hmotnost	47 t (SU-14) 64 t (SU-14-1)
Pancéřování a výzbroj
Pancéřování	10–20 mm (SU-14) 30–50 mm (SU-14-1)
Hlavní zbraň	203mm dělo B4 vz.1931 152mm dělo Br-2
Sekundární zbraně	2x kulomet DT ráže 7,62 mm
Pohon a pohyb
Motor	zážehový dvanáctiválec M-17T (SU-14) M-17F (SU-14-1)
Síla motoru	298 kW (SU-14) 500 kW (SU-14-1)
Max. rychlost	27 km/h
Dojezd	100 km
Některá data mohou pocházet z datové položky.

SU-14 je sovětské samohybné dělo postavené na podvozku tanku T-35 a využívající díly z typu T-28. Původní prototyp z roku 1934 byl vyzbrojen dělem B-4 vz. 1931 ráže 203 mm. Samohybné dělo SU-14 bylo testováno v letech 1934–1935. V roce 1936 byl postaven upravený prototyp SU-14-1. Výzbroj poté tvořilo námořní dělo Br-2 ráže 152,4 mm.^[2][3]

Vývoj a nasazení

Prototyp SU-14-1 měl rekonstruovanou převodovku, upravený podvozkový systém a výkonnější motor M-17F o výkonu 500 kW. Během zkoušek probíhajících od dubna do května 1936 prototyp najezdil cca 800 km. V plánu byla výroba pěti vozidel SU-14 s dělem Br-2, ke které ovšem nedošlo kvůli zatčení šéfkonstruktéra P. I. Sjačentova, jehož v roce 1937 popravili jako "nepřítele lidu" během Stalinských čistek. Oba prototypy byly poté uloženy v armádním skladu, kde zůstaly až do zimy 1939.

V roce 1940 dostala obě vozidla radiostanice a silnější pancéřování chránící bojový prostor, protože měla být nasazena v Zimní válce proti Finsku a ostřelovat bunkry Mannerheimovy linie. Úpravy však byly dokončeny až 20. března 1940 a do bojů této války již SU-14 nezasáhly. V září 1940 byly přesunuty na polygon v Kubince u Moskvy a o rok později během Operace Barbarossa na dálku ostřelovaly německé jednotky postupující na hlavní město.

První prototyp SU-14 byl v 60. letech sešrotován, ale druhý prototyp SU-14-2 se dochoval do současnosti a je k vidění v tankovém muzeu v Kubince v Ruské federaci.^[2]

Odkazy

Reference

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu SU-14 na Wikimedia Commons

Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace. Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.