Ivan Kočárník

Ing. Ivan Kočárník, CSc.
místopředseda 1. a 2. vlády V. Klause
Ve funkci:
2. července 1992 – 2. června 1997
1. ministr financí ČR
Ve funkci:
2. července 1992 – 2. června 1997
Předseda vládyVáclav Klaus
PředchůdceKarel Špaček
NástupceIvan Pilip
poslanec Poslanecké sněmovny PČR
Ve funkci:
1. června 1996 – 19. června 1998
poslanec Federálního shromáždění (SN)
Ve funkci:
6. června 1992 – 31. prosince 1992
Stranická příslušnost
ČlenstvíKSČ (1988-1989)
ODS

Narození29. listopadu 1944 (79 let)
Třebonín
Protektorát Čechy a MoravaProtektorát Čechy a Morava Protektorát Čechy a Morava
Alma materVŠE Praha
Profesepolitik a ekonom
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Ivan Kočárník (* 29. listopadu 1944 Třebonín[1][2]) je český ekonom a bývalý vrcholový politik za Občanskou demokratickou stranu, po sametové revoluci československý poslanec Sněmovny národů Federálního shromáždění, v 90. letech ministr financí ČR, místopředseda vlády Václava Klause a poslanec Poslanecké sněmovny.

Biografie

Vystudoval Vysokou školu ekonomickou, obor finance. Poté působil ve Výzkumném ústavu finanční a úvěrové politiky. Ivan Kočárník byl před rokem 1990 členem KSČ. Po roce 1990 působil jako náměstek federálního ministra financí Václava Klause.[3][4]

Ve volbách roku 1992 byl zvolen za ODS, respektive za koalici ODS-KDS, do české části Sněmovny národů (volební obvod Středočeský kraj). Ve Federálním shromáždění setrval do zániku Československa v prosinci 1992.[1][5][6]

V letech 1992–1997 zastával post ministra financí ČR v první vládě Václava Klause i druhé vládě Václava Klause. V souvislosti s ekonomickými potížemi začala jeho pozice ve vládě slábnout a v květnu 1997 se Výkonná rada ODS usnesla, že bude ve vládě nahrazen (Václav Klaus s tím ostře nesouhlasil[zdroj?]). Původním kandidátem na uvolněný post byl Jiří Weigl, ale nakonec se novým ministrem financí stal Ivan Pilip. Kromě toho byl v letech 1992–1996 místopředsedou první vlády Václava Klause.[7] Ve volbách v roce 1996 byl rovněž zvolen do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky za ODS a poslanecký mandát zastával do roku 1998.

Současně byl spojován s kauzou Lehké topné oleje, kdy sám v roce 1994 odmítl, aby se ropné výrobky danily rovnou daní.[8]

Poté, co mu vypršel ministerský mandát, se stal předsedou představenstva České pojišťovny (podle Respektu před tím Kočárník z pozice ministra pomohl PPF k privatizaci České pojišťovny[9]). V komunálních volbách roku 2006 kandidoval neúspěšně do zastupitelstva obce Vonoklasy za ODS.[10]

V dubnu 2007 se Kočárník stal předsedou dozorčí rady letecké společnosti ČSA.[11] V roce 2008 na sebe upozornil tím, že začal ve své funkci prosazovat výstavbu nové přistávací dráhy na letišti v Praze-Ruzyni. V září 2009 rezignoval na funkci v ČSA s odůvodněním, že funkci předsedy dozorčí tady nemůže nadále vykonávat odpovědně, neboť odbory, úřady i někteří členové vlády brzdí restrukturalizaci ČSA.[11]

V červenci 2010 se stal poradcem ministra financí Miroslava Kalouska.[12] V roce 2009 mu Václav Klaus, u příležitosti jeho 65. narozenin udělil čestnou plaketu prezidenta republiky.[3]

Reference

  1. a b Jan Kocourek [online]. Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky [cit. 2012-09-11]. Dostupné online. 
  2. Kočárník Ivan [online]. abart-full.artarchiv.cz [cit. 2012-09-11]. Dostupné online. 
  3. a b Lidé, kteří zakládali ODS. Co mají společného Klaus, Ruml a Marvanová? [online]. ihned.cz [cit. 2012-09-10]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-03-04. 
  4. Prezident vyznamená Ivana Kočárníka, exkolegu z vlády [online]. aktualne.centrum.cz [cit. 2012-09-11]. Dostupné online. 
  5. Členové poslaneckého klubu ODS [online]. vitkovice.odsostrava.cz [cit. 2012-09-11]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2013-10-29. 
  6. Volby do Sněmovny národů Federálního shromáždění konané ve dnech 5. - 6.6.1992 na území České republiky [online]. volby.cz [cit. 2012-09-11]. Dostupné online. 
  7. kol. aut.: Politické strany, 1938-2004. Brno: Doplněk, 2005. ISBN 80-7239-179-8. S. 1515, 1522, 1524. 
  8. Za lehké topné oleje nebudou bývalí ministři stíháni. Novinky.cz [online]. Borgis [cit. 2022-02-15]. Dostupné online. 
  9. TABERY, Erik: Mlynářovo sbohem. Co znamená odchod šéfa premiérových poradců do služeb PPF. Respekt 21, 32/2010 (9. srpna 2010): strana 14–15. Dostupné online v placené části webu.
  10. Počet obyvatel: 436 Osoba: Ivan Kočárník [online]. komunalnipolitika.cz [cit. 2012-09-10]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-03-04. 
  11. a b Předseda dozorčí rady ČSA rezignoval kvůli údajným politickým tlakům
  12. Poradcem ministra financí se stal Uher,dalšími Kočárník nebo Klak, ČTK, 23. 07. 2010
První vláda Václava Klause
Předseda vlády
Václav Klaus (jmenován 2. července 1992, ODS)
Členové v den jmenování vlády
2. července 1992
Jan Kalvoda (místopředseda vlády, ODA) • Ivan Kočárník (místopředseda vlády, finance, ODS) • Josef Lux (místopředseda vlády, zemědělství, KDU-ČSL) • Stanislav Bělehrádek (hospodářská soutěž, KDU-ČSL) • František Benda (životní prostředí, KDS) • Vladimír Dlouhý (průmysl a obchod, ODA) • Karel Dyba (hospodářská politika a rozvoj, ODS) • Jindřich Kabát (kultura – demise 17. ledna 1994, KDU-ČSL) • Petr Lom (zdravotnictví – demise 22. června 1993, ODS) • Igor Němec (státní kontrola, ODS) • Jiří Novák (spravedlnost, ODS) • Petr Piťha (školství, mládež a tělovýchova – demise 27. dubna 1994, nestraník za KDS) • Jan Ruml (vnitro, ODS) • Jiří Skalický (správa národního majetku a privatizace, ODA) • Jindřich Vodička (práce a sociální věci, ODS) • Josef Zieleniec (zahraničí, ODS)
Členové jmenovaní později
30. prosince 1992
Antonín Baudyš (obrana – demise 21. září 1994, KDU-ČSL) • Jan Stráský (doprava a spoje – odvolán 10. října 1995, zdravotnictví – pověřen 10. října 1995, ODS)
23. června 1993
Luděk Rubáš (zdravotnictví – demise 10. října 1995, ODS)
19. ledna 1994
Pavel Tigrid (kultura, nestraník za KDU-ČSL)
2. května 1994
Ivan Pilip (školství, mládež a tělovýchova, KDS)
22. září 1994
10. října 1995
Vladimír Budinský (doprava a spoje, ODS)
Druhá vláda Václava Klause
Předseda vlády
Václav Klaus (jmenován 4. července 1996, ODS)
Členové v den jmenování vlády
4. července 1996
Jan Kalvoda (místopředseda vlády, spravedlnost – demise 7. ledna 1997, ODA) • Ivan Kočárník (místopředseda vlády, finance – odvolán 2. června 1997, ODS) • Josef Lux (místopředseda vlády, zemědělství, KDU-ČSL) • Josef Zieleniec (místopředseda vlády, zahraniční věci – demise 23. října 1997, ODS) • Jiří Skalický (místopředseda vlády – pověřen 16. června 1997, životní prostředí, ODA) • Vladimír Dlouhý (průmysl a obchod – demise 2. června 1997, ODA) • Ivan Pilip (školství, mládež a tělovýchova – odvolán 2. června 1997, finance – pověřen 2. června 1997, ODS) • Jan Ruml (vnitro – demise 7. listopadu 1997, ODS) • Jindřich Vodička (práce a sociální věci – odvolán 8. listopadu 1997, vnitro – pověřen 8. listopadu 1997, ODS) • Martin Říman (doprava a spoje, ODS) • Jaromír Schneider (hospodářství (místní rozvoj) – demise 2. května 1997, KDU-ČSL) • Jan Stráský (zdravotnictví, ODS) • Jaromír Talíř (kultura, KDU-ČSL) • Miloslav Výborný (obrana, KDU-ČSL) • Pavel Bratinka (bez portfeje, ODA)
Členové jmenovaní později
7. ledna 1997
Vlasta Parkanová (spravedlnost, ODA)
12. května 1997
Tomáš Kvapil (místní rozvoj, KDU-ČSL)
3. června 1997
Karel Kühnl (průmysl a obchod, ODA) • Jiří Gruša (školství, mládež a tělovýchova, nestraník)
8. listopadu 1997
Jaroslav Šedivý (místopředseda vlády, zahraniční věci, nestraník) • Stanislav Volák (školství, mládež a tělovýchova, ODS)
Ministři financí České republiky
1992–20012001–20092009–20172017–dosud
Ministerstvo financí České republiky
Autoritní data Editovat na Wikidatech