Jiří Havel

Další významy jsou uvedeny na stránce Jiří Havel (rozcestník).

doc. Ing. Jiří Havel, CSc.
Jiří Havel během předvolební kampaně k volbám do Evropského parlamentu 2009

Místopředseda vlády pro ekonomiku
Ve funkci: 3. ledna 2006 – 4. září 2006
Předseda vlády	Jiří Paroubek
Předchůdce	Martin Jahn
Nástupce	funkce zrušena


Poslanec Evropského parlamentu
Ve funkci: 14. července 2009 – 8. července 2012


Stranická příslušnost
Členství	KSČ (do 1990) ČSSD (1997–2012)


Narození	20. srpna 1957 Praha Československo Československo
Úmrtí	8. července 2012 (ve věku 54 let) Vídeň Rakousko Rakousko
Národnost	česká
Alma mater	VŠE v Praze Univerzita Karlova v Praze
Zaměstnání	vysokoškolský učitel
Profese	ekonom a politik
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Jiří Havel (20. srpna 1957 Praha – 8. července 2012 Vídeň) byl český sociálně-demokratický politik, bývalý místopředseda vlády pro ekonomiku, v letech 2009 až 2012 poslanec Evropského parlamentu.^[1]

Vzdělání a profesionální kariéra

V roce 1982 vystudoval Vysokou školu ekonomickou (VŠE) v Praze, kde následně působil na pozici odborného asistenta. V roce 1991 získal hodnost kandidáta věd a nastoupil na Institut ekonomických studií Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy. Zde se v roce 1997 habilitoval a získal hodnost docenta. Byl členem katedry financí.

Od roku 1993 byl členem orgánů řady firem (Česká spořitelna, Unipetrol, ČEZ). V letech 1999 až 2001 byl místopředsedou a předsedou výkonného výboru Fondu národního majetku (FNM).

Politická kariéra a názory

KSČ

Byl členem KSČ a koncem 80. let 20. století byl spoluautorem ekonomických skript, která obecně vešla ve známost tím, že se zde pozitivně vyjádřil o hospodářské politice J. V. Stalina. Podle informací serveru iDNES tehdy údajně učil i na VUML, mj. také Vlastimila Tlustého (pozdějšího poslance za ODS).^[2] Havel popřel, že by kdy učil na VUML.^[3]

Nové levicové strany

Počátkem 90. let se účastnil pokusu o vytvoření politické strany Nezávislá levice. Později se angažoval v dalších levicových skupinách, jako byl Konvent demokratické levice za sjednocení české moderní levice. Od roku 1990 spolupracoval s odbornými komisemi ČSSD.

ČSSD

V roce 1997 vstoupil do České strany sociálně demokratické (ČSSD).

Podílel se na tvorbě všech programů ČSSD v posledním desetiletí. Byl hlavním editorem Programu naděje pro krajské volby v roce 2008 a editorem programu pro volby do Evropského parlamentu v roce 2009.

Od ledna do září 2006 byl místopředsedou pro ekonomiku ve vládě Jiřího Paroubka. V roce 2006 neúspěšně kandidoval do senátu na Svitavsku.^[4] Do své smrti byl mluvčím stínové vlády ČSSD pro ekonomiku.

Evropský parlament

V prosinci 2008 byl zvolen lídrem kandidátky ČSSD pro volby do Evropského parlamentu^[5], ve kterých byl v červnu 2009 zvolen poslancem Evropského parlamentu a stal se členem jeho rozpočtového výboru.^[6] Po jeho smrti jel nahradil Vojtěch Mynář^[7].

Odkazy

Reference

↑ Volby do Evropského parlamentu konané na území České republiky ve dnech 05.06. - 06.06.2009
↑ Jiří Havel chválil Stalina, teď vede ČSSD do voleb - článek Josefa Kopeckého na serveru idnes.cz
↑ Na stráži „stalinismu“ - článek na osobním blogu
↑ http://volby.cz/pls/senat/se2111?xjazyk=CZ&xdatum=20061020&xobvod=50 Senátní volby 2006
↑ V ČSSD povede do evropských voleb Jiří Havel Archivováno 16. 1. 2014 na Wayback Machine., ČTK, 13.12.2008
↑ V předsednictvu výborů v EP je zatím jeden Čech - Tošenovský
↑ http://www.denik.cz/z_domova/po-dlouhe-nemoci-dnes-ve-vidni-zemrel-europoslanec-jiri-havel-20120708.html

Externí odkazy

Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Jiří Havel
Osobní stránky
Jiří Havel - blog na Aktualne.cz
ČTK: Ekonomický expert ČSSD Havel pracoval ve vládě a učí na UK Archivováno 18. 6. 2020 na Wayback Machine.
Tomáš Němeček: Jiří Havel: Euro ani po příštích volbách nebude, Hospodářské noviny, 30.1.2009

Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace.
Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.

Poslanci Evropského parlamentu

5. období (2004)	Miroslav Beneš • Milan Ekert • Hynek Fajmon • Richard Falbr • Vilém Holáň • Kateřina Konečná • Daniel Kroupa • Petr Lachnit • Vladimír Laštůvka • Jaroslav Lobkowicz • Helena Mallotová • Jiří Maštálka • Miroslav Ouzký • Alena Palečková • Jiří Pospíšil • Miloslav Ransdorf • Libor Rouček • Helena Rögnerová • Luděk Sefzig • Pavel Svoboda • Petr Šulák • Miloš Titz • Josef Vaculík • Jan Zahradil

6. období (2004–2009)	Jana Bobošíková • Jan Březina • Milan Cabrnoch • Petr Duchoň • Hynek Fajmon • Richard Falbr • Věra Flasarová • Jana Hybášková • Jaromír Kohlíček • Jiří Maštálka • Miroslav Ouzký • Miloslav Ransdorf • Vladimír Remek • Zuzana Roithová • Libor Rouček • Ivo Strejček • Daniel Strož • Nina Škottová • Oldřich Vlasák • Jan Zahradil • Tomáš Zatloukal • Josef Zieleniec • Jaroslav Zvěřina • Vladimír Železný

7. období (2009–2014)	Zuzana Brzobohatá • Jan Březina • Milan Cabrnoch • Andrea Češková • Robert Dušek • Hynek Fajmon • Richard Falbr • Věra Flasarová • Jiří Havel • Jaromír Kohlíček • Edvard Kožušník • Jiří Maštálka • Vojtěch Mynář • Miroslav Ouzký • Pavel Poc • Miloslav Ransdorf • Vladimír Remek • Zuzana Roithová • Libor Rouček • Olga Sehnalová • Ivo Strejček • Evžen Tošenovský • Oldřich Vlasák • Jan Zahradil

8. období (2014–2019)	Martina Dlabajová • Dita Charanzová • Petr Ježek • Jan Keller • Jaromír Kohlíček • Kateřina Konečná • Petr Mach • Jiří Maštálka • Luděk Niedermayer • Jiří Payne • Pavel Poc • Miroslav Poche • Stanislav Polčák • Jiří Pospíšil • Miloslav Ransdorf • Olga Sehnalová • Pavel Svoboda • Michaela Šojdrová • Jaromír Štětina • Pavel Telička • Evžen Tošenovský • Jan Zahradil • Tomáš Zdechovský

9. období (2019–2024)	Hynek Blaško • Ivan David • Martina Dlabajová • Markéta Gregorová • Dita Charanzová • Martin Hlaváček • Ondřej Knotek • Marcel Kolaja • Kateřina Konečná • Ondřej Kovařík • Radka Maxová • Luděk Niedermayer • Mikuláš Peksa • Stanislav Polčák • Jiří Pospíšil • Michaela Šojdrová • Evžen Tošenovský • Alexandr Vondra • Veronika Vrecionová • Jan Zahradil • Tomáš Zdechovský

Česká republika vstoupila do Evropské unie v roce 2004, proto v předchozích funkčních obdobích Evropského parlamentu své zástupce neměla.

Vláda Jiřího Paroubka

Předseda vlády

Jiří Paroubek (jmenován 25. dubna 2005, ČSSD)

Členové v den jmenování vlády
25. dubna 2005

Bohuslav Sobotka (1. místopředseda vlády, finance, ČSSD) • Zdeněk Škromach (místopředseda vlády, práce a sociální věci, zdravotnictví – pověřen 12. října 2005 – odvolán 4. listopadu 2005, ČSSD) • Milan Šimonovský (místopředseda vlády, doprava, KDU-ČSL) • Pavel Němec (místopředseda vlády, spravedlnost, US-DEU) • Martin Jahn (místopředseda vlády pro ekonomiku – demise 31. prosince 2005, nestraník za ČSSD) • Cyril Svoboda (zahraniční věci, KDU-ČSL) • Karel Kühnl (obrana, US-DEU) • František Bublan (vnitro, nestraník za ČSSD) • Milan Urban (průmysl a obchod, ČSSD) • Petr Zgarba (zemědělství – demise 10. listopadu 2005, ČSSD) • Milada Emmerová (zdravotnictví – odvolána 12. října 2005, ČSSD) • Petra Buzková (školství, mládež a tělovýchova, ČSSD) • Libor Ambrozek (životní prostředí, KDU-ČSL) • Pavel Dostál (kultura – zemřel 24. července 2005 ČSSD) • Radko Martínek (místní rozvoj, ČSSD) • Dana Bérová (informatika, nestranička za US-DEU) • Pavel Zářecký (předseda Legislativní rady vlády, nestraník za ČSSD)

Členové jmenovaní později


17. srpna 2005	Vítězslav Jandák (kultura, nestraník za ČSSD)

4. listopadu 2005	David Rath (zdravotnictví, nestraník za ČSSD)

16. listopadu 2005	Jan Mládek (zemědělství, ČSSD)

3. ledna 2006	Jiří Havel (místopředseda vlády pro ekonomiku, ČSSD)