Jodovodík

Tento článek není dostatečně ozdrojován, a může tedy obsahovat informace, které je třeba ověřit.

Jste-li s popisovaným předmětem seznámeni, pomozte doložit uvedená tvrzení doplněním referencí na věrohodné zdroje.

Jodovodík
Obecné
Systematický název	jodan
Triviální název	jodovodík
Latinský název	Hydrogenii iodidum Hydrogenium iodatum
Anglický název	Hydrogen iodide
Německý název	Iodwasserstoff
Sumární vzorec	HI
Vzhled	bezbarvý plyn světle žlutá kapalina (pod teplotou varu)
Identifikace
Registrační číslo CAS	10034-85-2
EC-no (EINECS/ELINCS/NLP)	233-109-9
Indexové číslo	053-002-00-9
Číslo RTECS	MW3760000
Vlastnosti
Molární hmotnost	127,912 g/mol
Teplota tání	−50,8 °C
Teplota varu	−35,38 °C
Hustota	2,85 g/cm³ (−4,7 °C, kapalina) 0,005 789 g/cm³ (teplota varu) 0,005 66 g/cm³ (0 °C)
Dynamický viskozitní koeficient	0,017 3 cP (0 °C) 0,023 2 cP (100 °C) 0,029 2 cP (200 °C)
Kritická teplota Tk	150 °C
Kritický tlak pk	8,305 kPa
Rozpustnost ve vodě	240,6 g/100 g (0 °C) 234 g/100 g (10 °C)
Rozpustnost v nepolárních rozpouštědlech	Rozpouští se téměř ve všech nepolárních rozpouštědlech
Relativní permitivita εr	1,002 12 (22 °C)
Měrná magnetická susceptibilita	−4,788×10−6 cm3 g−1
Ionizační energie	10,39 eV
Struktura
Krystalová struktura	Čtverečná
Hrana krystalové mřížky	a:c=1,08:1
Tvar molekuly	Lineární
Dipólový moment	1,27 Cm
Termodynamické vlastnosti
Standardní slučovací entalpie ΔHf°	25,94 kJ/mol
Entalpie tání ΔHt	22,4 J/g
Entalpie varu ΔHv	154,5 J/g
Entalpie rozpouštění ΔHrozp	−639 J/g
Standardní molární entropie S°	206,5 J K−1 mol−1
Standardní slučovací Gibbsova energie ΔGf°	1,78 kJ/mol
Izobarické měrné teplo cp	0,227 9 J K−1 g−1
Bezpečnost
GHS05 [1] Nebezpečí[1]
H-věty	H314
R-věty	R20, R21, R22, R35
S-věty	S1/2, S7, S9, S26, S36/37/39, S45
NFPA 704	0 3 0
Není-li uvedeno jinak, jsou použity jednotky SI a STP (25 °C, 100 kPa). Některá data mohou pocházet z datové položky.

Jodovodík (systematicky jodan) – HI je bezbarvý štiplavý plyn, jehož vodný roztok kyselina jodovodíková je silnou kyselinou. Jodovodík je stálý pouze za nepřístupu vzduchu. Vzdušným kyslíkem se oxiduje na jod:

4 HI + O₂ → 2 I₂ + 2 H₂O

Jodovodík vykazuje redukční vlastnosti. Je například za žáru schopen redukovat ethanol na ethan podle rovnice:

3 C₂H₅OH + HI → HIO₃ + 3 C₂H₆

Jeho příprava vychází z hydrolýzy jodidu fosforečného. Další možností přípravy je zavádění sulfanu do vodné suspenze jodu. Využívá se ve zdravotnictví a chemii.

Reference

Literatura

• VOHLÍDAL, JIŘÍ; ŠTULÍK, KAREL; JULÁK, ALOIS. Chemické a analytické tabulky. 1. vyd. Praha: Grada Publishing, 1999. ISBN 80-7169-855-5. 

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu jodovodík na Wikimedia Commons
• Slovníkové heslo jodovodík ve Wikislovníku

Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace. Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.