Karel Juliš

Akad. Karel Juliš
Prof. Ing., DrSc.
ministr školství České soc. rep.
Ve funkci: květen 1987 – říjen 1988
Předchůdce	Milan Vondruška
Nástupkyně	Jana Synková
ministr hut., strojír. a elektrotech. ČSSR
Ve funkci: říjen 1988 – červen 1989
Předchůdce	Ladislav Gerle
Nástupce	Ladislav Vodrážka
předs. Stát. komise pro věd.-tech. a inv. rozvoj ČSSR
Ve funkci: červen 1989 – prosinec 1989
Předchůdce	Pavol Hrivnák
Nástupce	František Reichel
místopředs. čs. vlády L. Adamce
Ve funkci: říjen 1988 – prosinec 1989
Stranická příslušnost
Členství	KSČ
Narození	10. listopadu 1929 Praha Československo Československo
Úmrtí	22. července 2019 (ve věku 89 let)
Alma mater	ČVUT Praha
Profese	pedagog
Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek.

Karel Juliš (10. listopadu 1929 Praha – 22. července 2019^[1]) byl český a československý vysokoškolský pedagog, odborník na mechaniku, člen Československé akademie věd a politik Komunistické strany Československa, za normalizace ministr školství, mládeže a tělovýchovy České socialistické republiky, československý ministr hutnictví, strojírenství a elektrotechniky, místopředseda vlády Československa a předseda Státní komise pro vědeckotechnický a investiční rozvoj.

Biografie

Pocházel z úřednické rodiny. V roce 1949 dokončil gymnázium, v letech 1949-1953 vystudoval ČVUT Praha. V letech 1953-1982 pracoval v Státním výzkumném ústavu pro stavbu strojů v Běchovicích, později zde zastával funkci vedoucího výzkumu a zástupce ředitele, od roku 1971 ředitele. Současně na ČVUT vedl katedru mechaniky. Do roku 1986 byl děkanem strojní fakulty ČVUT. V roce 1987 se stal ředitelem Ústavu teoretické a aplikované mechaniky Československé akademie věd. Koncem 80. let byl místopředsedou ČSAV a předsedou České komise pro vědecké hodnosti. Od roku 1965 byl členem komunistické strany. XVII. sjezd KSČ v roce 1986 ho zvolil kandidátem Ústředního výboru KSČ. Zasedal v národohospodářské komisi ÚV KSČ. Byla mu udělena státní cena Klementa Gottwalda, Vyznamenání Za vynikající práci a Vyznamenání Za zásluhy o výstavbu.^[2][3][4] Získal vědecký titul "akademika" (v roce 1984, předtím od roku 1977 byl "Členem korespondentem ČSAV"). Publikoval odborné práce z oboru mechaniky a vyvažování rotorů.^[5]

V letech 1983 až 1987 byl děkanem Fakulty strojní ČVUT v Praze.

V době tzv. "přestavby", v květnu 1987 byl jmenován členem české vlády Ladislava Adamce jako ministr školství, mládeže a tělovýchovy.^[3]

V roce 1987 udělil cenu ministra školství za studijní průměr 1,0 v průběhu celého vysokoškolského studia nynějšímu prof. Ing. Josefu Štětinovi, Ph.D.^[6]

Karel Juliš funkci ministra školství zastával do října 1988.^[7] Pak přešel do československé vlády, kde v období říjen 1988 – červen 1989 zastával funkci ministra hutnictví, strojírenství a elektrotechniky ve federální vládě Ladislava Adamce. Od června 1989 do prosince 1989 byl potom ve vládě jako předseda Státní komise pro vědeckotechnický a investiční rozvoj. Od října 1988 do prosince 1989 byl zároveň místopředsedou této vlády.^[4]

Poté působil pedagogicky na Fakultě strojní ČVUT až do roku 1994, kdy se vrátil do průmyslové praxe a působil také jako prorektor soukromé Vysoké školy regionálního rozvoje.

Odkazy

Reference

Externí odkazy

• Karel Juliš - profil v Rudém právu při nástupu do funkce