František Kincl

Ing. František Kincl
Ministr vnitra ČSSR
Ve funkci: říjen 1988 – prosinec 1989
Předchůdce	Vratislav Vajnar
Nástupce	František Pinc
Poslanec České národní rady
Ve funkci: 1986 – 1990
Stranická příslušnost
Členství	KSČ
Narození	2. února 1941 Říčany u Brna Protektorát Čechy a Morava Protektorát Čechy a Morava
Alma mater	VUT Brno
Profese	politik
Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek.

František Kincl (* 2. února 1941 Říčany u Brna) byl český a československý politik KSČ, na konci normalizace poslanec České národní rady a ministr vnitra Československé socialistické republiky.

Biografie

Pocházel z dělnické rodiny. Vyučil se zedníkem a vystudoval střední průmyslovou školu strojní. Později absolvoval Vysoké učení technické v Brně. Členem KSČ se stal roku 1966. V roce 1965 nastoupil ke Sboru národní bezpečnosti. V období let 1979-1988 zastával funkci náčelníka krajské správy SNB v Ostravě. Před nástupem na ministerskou pozici působil na postu náměstka ministra vnitra ČSSR. Byl rovněž členem Krajského výboru KSČ pro Severomoravský kraj. Bylo mu uděleno Vyznamenání Za vynikající práci.^[1]

V říjnu 1988 se stal ministrem vnitra v československé vládě Ladislava Adamce.^[1] Na tomto postu setrval do 3. prosince 1989, kdy vláda skončila, respektive prošla rekonstrukcí. Již od 29. listopadu 1989 ale s oficiálním zdůvodněním svého onemocnění úřad ministra fakticky nevykonával.^[2][3] Ve volbách roku 1986 se stal také poslancem České národní rady.^[4] Zasedal v ČNR za Severomoravský kraj. Po sametové revoluci se 8. ledna 1990 vzdal mandátu v rámci procesu kooptací do ČNR.^[5]

V říjnu 1993 ho Vyšší vojenský soud v Táboře (předseda senátu Jiří Bernát) odsoudil spolu s dalšími předáky předlistopadových bezpečnostních složek na tři roky do vězení za zneužití pravomoci veřejného činitele. Konkrétně mělo jít o použití nezákonné „preventivní izolace“ několika stovek tehdejších opozičních aktivistů. Trest pak vykonal.^[6] Od roku 2002 byl rovněž u soudu v rámci procesu s aktéry Akce Asanace, kdy v 70. letech Státní bezpečnost měla používat tvrdé praktiky při nátlaku na disidenty, směřujícímu k jejich emigraci z ČSSR. Kincl tehdy působil jako náčelník správy StB v Brně.^[7]

V květnu 2022 zahájil Úřad dokumentace a vyšetřování zločinů komunismu stíhání Františka Kincla za zvlášť závažný zločin zneužití pravomoci úřední osoby v souvislosti se střelbou na státní hranici Československa. Kincl byl viněn z toho, že v době výkonu funkce ministra vnitra „nepřijal žádné konkrétní opatření“ k tomu, aby bylo příslušníkům Pohraniční stráže zabráněno „použít střelnou zbraň proti osobám, které se neoprávněně pokoušely překročit státní hranice ČSSR a zároveň nijak neohrožovaly příslušníky Pohraniční stráže či jiné osoby“.^[8] V roce 2023 bylo trestní stíhání Kicla odloženo, neboť Kincl dle nálezu soudního znalce trpí duševní poruchou.^[9]

Odkazy

Reference

Externí odkazy

• (česky) František Kincl – profil v Rudém právu při nástupu do funkce