Jan Malypetr

Jan Malypetr
9. předseda vlády Československa
Ve funkci: 29. října 1932 – 5. listopadu 1935
Prezident	Tomáš Garrigue Masaryk
Předchůdce	František Udržal
Nástupce	Milan Hodža
Předseda Poslanecké sněmovny Národního shromáždění
Ve funkci: 6. listopadu 1935 – 21. března 1939
Předchůdce	Bohumír Bradáč
Nástupce	parlament rozpuštěn Josef David[1] Milan Uhde[2]
Ve funkci: 17. prosince 1925 – 29. října 1932
Předchůdce	František Tomášek
Nástupce	František Staněk
Ministr vnitra ČSR
Ve funkci: 7. října 1922 – 9. prosince 1925
Předseda vlády	Antonín Švehla
Předchůdce	Jan Černý
Nástupce	František Nosek
Poslanec Národního shromáždění ČSR
Ve funkci: 26. května 1920 – 21. března 1939
Poslanec Revolučního Národního shromáždění
Ve funkci: 14. listopadu 1918 – 15. dubna 1920
Stranická příslušnost
Členství	agrární strana Strana národní jednoty Národní souručenství
Narození	21. prosince 1873 Klobuky Rakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí	27. září 1947 (ve věku 73 let) Slaný Československo Československo
Místo pohřbení	hřbitov Klobuky
Národnost	česká
Příbuzní	Jiří Stránský (vnuk)[3] Antonie Formanová (prapravnouče) Jan Malýpetr (strýc) Karel Stránský (zeť)
Commons	Jan Malypetr
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Jan Malypetr (21. prosince 1873, Klobuky^[4][5] – 27. září 1947, Slaný^[6]) byl český pravicový politik, v letech 1932–1935 předseda československé vlády. Byl členem Republikánské strany československého venkova (známější pod jménem „agrárníci“).

Původ a kariéra

Jan Malypetr pocházel ze statkářské rodiny, jeho strýcem byl Jan Malýpetr.^[7] Vystudoval nejprve gymnázium, později vyšší hospodářskou školu v Kadani. Po ukončení studií pracoval na rodinném statku.

V roce 1899 vstoupil Malypetr do agrární strany, kde se stal v roce 1906 členem výkonného výboru. Od roku 1911 působil jako starosta v rodných Klobukách, od roku 1914 potom jako okresní starosta ve Slaném.

Při osamostatnění Československa v roce 1918 se Jan Malypetr stal členem prvního „najmenovaného“ Národního shromáždění, o dva roky později svůj poslanecký mandát obhájil i v řádných volbách. Poslancem zůstal po celou dobu trvání samostatného Československa, tj. až do roku 1939. Jeho vnukem byl český spisovatel a politický vězeň 50. let Jiří Stránský.

Činnost ve vládě

Jan Malypetr vstoupil poprvé do vlády v letech 1922–1925, kdy zastával funkci ministra vnitra. V první vládě Antonína Švehly vystřídal dr. Jana Černého z vlády Benešovy.^[8]V roce 1932 ho prezident Masaryk poprvé jmenoval předsedou vlády. V této funkci setrval Malypetr do roku 1935, sestavil postupně tři vlády.

Vláda měla v tomto období odhlasovány rozšířené pravomoci a byla tak schopna přijímat řadu opatření velice rychle a bez nutnosti souhlasu parlamentu. Přes razantní postup Malypetrovy vlády v roce 1933 nepřekonalo Československo v porovnání například se západní Evropou následky globální hospodářské krize. K tomuto účelu neváhal Malypetr použít mimořádných prostředků - vláda se pokou­šela krizi řešit stát­ními půjč­kami (sub­vence), orga­ni­zo­vala soci­ální pod­půrné akce pro děl­nic­tvo (pod­pora v neza­měst­na­nosti, vzta­ho­vala se na odbo­rově orga­ni­zo­vané děl­níky, pod­poru vyplá­cely odbory, ale ty dostá­valy pří­spěvky od státu). Pro neor­ga­ni­zo­vané děl­níky stát orga­ni­zo­val stra­vo­vací akce (dostá­vali pou­kázky na jídlo = „žeb­ra­čení“). Přes všechny snahy Československo následky krize zejména v oblasti průmyslu do začátku války nepřekonalo. Zejména na východě Slovenska dusily zemědělce exekuce. Docházelo za jeho vlády také k omezování demokracie, rozvíjela se cenzura a neklid panoval na Slovensku (první snahy o autonomii) i v českém pohraničí (Němci).

Liga proti bolševismu

V roce 1939 po německé okupaci se Jan Malypetr stáhl z politiky, jako pravicový a (z pohledu nacistických okupantů) relativně bezproblémový politik však v době protektorátu nijak nestrádal.

V reakci na československo-sovětskou spojeneckou smlouvu podepsanou v roce 1943 v Moskvě Edvardem Benešem spoluzaložil Malypetr v roce 1944 Ligu proti bolševismu. Tento akt byl po osvobození v roce 1945 chápán jako kolaborace s nacisty a Jan Malypetr je spolu s ostatními členy předsednictva Ligy postaven před soud. Vina mu ale nebyla prokázána a byl postupně zproštěn všech obvinění.

Galerie

• 
  Jan Malypetr po roce 1945 ve Zlonicích
• 
  Pamětní deska na domě Na baště svatého Jiří 5 v Praze 6
• 
  Dům Jana Malypetra v Klobukách

Odkazy

Reference

Související články

• První vláda Jana Malypetra
• Druhá vláda Jana Malypetra
• Třetí vláda Jana Malypetra

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Jan Malypetr na Wikimedia Commons
• Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Jan Malypetr